Jak uvedl státní tajemník ministerstva zahraničních věcí Slovenska Ivan Korčok, vláda chce podporu členství zvýšit a udržet dlouhodobě, i když neumí ovlivnit světový vývoj.
Pokles preferencí způsobila podle něj irácká krize, podobně jako v roce 1999 kosovská. Korčok vysvětlil, že kampaň naváže na projekt, kterým se podařilo změnit názor veřejnosti právě po kosovské krizi.
Zástupci exekutivy tehdy ve spolupráci s mimovládními organizacemi objeli stovky měst, kde občanům objasňovali úlohu a význam aliance a rovněž i její přínos pro Slovensko. Do kampaně se mají zapojit i poslanci Národní rady Slovenské republiky.
V současné době je pro vstup do NATO jen třetina občanů Slovenska. Reprezentativní průzkum Odboru mediálního výzkumu Slovenského rozhlasu z 11. až 17. března ukázal, že členství podporuje 34,3 procenta respondentů. Proti bylo 52,2 procenta, 13,5 procenta dotázaných neumělo zaujmout žádný postoj. V porovnaní s únorem klesla podpora vstupu do NATO o 4,4 procenta.
Podobné problémy s podporou veřejnosti mělo i Slovinsko. V referendu 23. března se přesto 66 procent zúčastněných vyslovilo pro vstup do NATO. Státní tajemník slovinského ministerstva zahraničních věcí Samuel Žbogar si to vysvětluje pragmatickým přístupem občanů, kteří i přes iráckou krizi viděli v členství nejlepší alternativu.
O zkušenostech z předreferendové kampaně hovořil v Bratislavě se slovenským partnerem Ivanem Korčokom. Žbogar uvedl, že slovinská vláda byla velmi aktivní. Občany měly přesvědčit i zkušenosti velikostí podobných zemí NATO, jejichž představitele vláda před referendem zvala do Slovinska.
C Petit Press, a.s. - publikováno se souhlasem vydavatele deníku SME
