„Teď myslíme jen na to, že musíme zvítězit. Nevíme, jak dlouho to bude trvat. Víme jen, že musíme bojovat do poslední kapky krve. Nechceme, aby to byl boj do posledního Ukrajince,” prohlásil Perebyjnis v zaplněné Míčovně Pražského hradu.
Za účasti premiéra Petra Fialy, ministrů vnitra Víta Rakušana a zahraničí Jana Lipavského nebo náčelníka generálního štábu Aleše Opaty, diplomatů, bezpečnostních expertů a lídrů všech parlamentních stran se tam uskutečnil 9. ročník národní bezpečnostní konference. Ta začala minutou ticha za všechny oběti agresivní ruské války na Ukrajině.
Perebyjnis upozornil, že bez podpory Západu bude vítězství velmi komplikované. „Ukrajina je dnes v první linii. Bohužel máme takového souseda,” konstatoval. Rusko podle něj nese velké ztráty, jaké jeho armáda v moderní historii neměla.
„Řekl jsem, že útok bude největší chyba Ruska a jeho konec. Blížíme se k tomu, bude to katastrofa pro moderní Rusko. Jsme na křižovatce dějin,” uvedl.
Ocenil pomoc a podporu ze strany ČR, kterou označil za jednoho z lídrů humanitární a vojenské pomoci Ukrajině. „Naši vojáci už tyto zbraně využívají pro obranu Ukrajiny, Evropy i České republiky,” dodal.
Jako diplomat prý chápe, že NATO má svůj článek 5 o kolektivní obraně, který se nevztahuje na Ukrajinu, protože není členem Aliance. Chápe rovněž, že OSN nemá nástroje na zastavení ruské agrese.
„Těžko to můžeme vysvětlit našim občanům, kteří se dívají směrem k Západu a věří, že ta pomoc přijde… Máme zde masového vraha, kterého nemůžeme zatknout, nemůžeme ho zabít,” řekl.
Evropa je ve válce, shodli se lídři
„Evropa je ve válce... Vladimir Putin se rozhodl vyhlásit válku nejen Ukrajině, ale celé Evropě. Pouze zvolil odlišné prostředky, jakými válku vede,” prohlásil premiér Petr Fiala.
Zatímco na Ukrajinu podle Fialy vyjel Putin v tancích, na Evropu cílí vyvolaným pohybem milionů lidí prchajících před válkou nebo růstem cen energií.
Opata: Příštím šokem pro Evropu může být obrana před masivním útokem |
Premiér konstatoval, že se ruskému vládci za 20 let vlády nepodařilo nabídnout Rusku prosperitu a lepší život, proto se rozhodl, že svou vládu bude ospravedlňovat domnělou ochranou Ruska před vnějším nepřítelem. „A protože žádný takový nepřítel ve skutečnosti neexistoval a neexistuje, musel si jej vytvořit,” dodal.
Varoval přitom, že Západ při minulých agresích Ruska selhal a nereagoval dost tvrdě, aby to Moskvu odradilo.
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je dnes už zbytečné a neefektivní polemizovat, zda tvrdší přístup Západu a jeho institucí mohl odvrátit válku na Ukrajině. „Rusko se samo definitivně vyloučilo z rodiny civilizovaných národů a zasadilo těžkou ránu mezinárodním řádu jak v Evropě, tak globálně,” prohlásil.
Česko musí posílit vojenské schopnosti
Pomoc Ukrajině, politická, vojenská, ekonomická, humanitární a morální, musí podle něj pokračovat paralelně s úsilím zabránit rozšíření války na další území.
„Síla NATO a EU je v síle jeho členů. Proto musí Česká republika zásadně posílit svoje vojenské schopnosti a být připravena na bolestivá rozpočtová rozhodnutí,” vyzval Lipavský.
„Ruské tanky do Prahy již nikdy nepřijedou, ruský vliv je však neméně zhoubný. Toto musíme aplikovat na jakoukoli autoritářskou velmoc,” řekl v souvislosti s ruskými vlivovými operacemi, neprůhlednými obchodními vazbami, kybernetickými útoky a šířením ruské propagandy a dezinformací.
„Pásová bojová vozidla pěchoty stále chybí… Nemůžeme si zvolit ten luxus, že si budeme vybírat mezi hrozbami. Hrozby si najdou nás,” konstatoval náčelník Generálního štábu Aleš Opata.
Příštím strategickým šokem podle něj může být, že se Evropa bude sama bránit masivnímu vojenskému útoku. Upozornil, že i armáda velikosti té české musí být vyvážená a potřebuje lehké, střední, těžké i speciální síly.
„Obrana nás bude něco stát a budeme muset obětovat něco ze svého blahobytu,” dodal Opata.
Ruská invaze přiblížila svět k jeho konci, řekl Zeman a vyzval ke zbrojení |
Prezident Miloš Zeman přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu s propuknutím druhé světové války nebo teroristickými útoky na USA.
„Dnešní tragická válka na Ukrajině by měla představovat budíček pro západní civilizaci,” varoval během národní bezpečnostní konference na Pražském hradě. Jeho projev přečetl šéf zahraničního odboru jeho kanceláře Rudolf Jindrák.
„Dnešní události jsou možná větší než 11. září,” řekl v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Rozšíření NATO bylo strategické
Podle Zbyňka Pavlačíka z Jagello 2000, které konferenci organizuje, strategický význam Ukrajiny ukázala už migrační krize v prosinci loňského roku. „Pokud by v té době byl v Kyjevě stejný režim jako v Minsku, tak bychom tehdy nepochybně migrační krizi čelili po celé délce východní hranice, nejen pouze na její bělorusko-polské části,” uvedl.
Upozornil, že letos si Česko připomíná 20. výročí od summitu NATO v Praze, na kterém došlo k historickému pozvání sedmí zemí bývalého východního bloku. Právě ty dnes tvoří východní hranici Aliance.
„A nyní zpětně vidíme strategický význam tohoto rozšíření. Pokud by totiž v Praze pozvánku sedm zemí nedostalo, tak bychom dnes v této části Evropy viděli velmi pravděpodobně mnohem širší pásmo nestability,” dodal.
Konference se letos zaměří na probíhající válečný konflikt na Ukrajině, novou strategickou koncepci NATO a na význam transatlantické spolupráce v oblasti nových technologií. Tradiční politický panel konference se bude věnovat 100 dnům nové české vlády.
V odpoledním bloku vystoupí lídři všech politických stran zastoupených v Parlamentu ČR. Na konferenci zazní také zdravice prezidenta republiky Miloše Zemana.
„Naše bezpečnost není samozřejmost“ je prestižní českou národní konferencí, na níž se od roku 2014 pravidelně setkávají špičky politické reprezentace, diplomaté, armádní velitelé a přední bezpečnostní experti, aby nejen zhodnotili uplynulé období, ale zejména aby předestřeli plány na další postup při zajišťování obrany a bezpečnosti České republiky.
K vystoupení jsou tradičně zváni vedle předních expertů jak představitelé vlády České republiky, tak předsedové politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a rovněž významní zahraniční hosté.
Jedním z cílů akce je podpořit debatu mezi nejvyššími politickými představiteli, odborníky a příslušníky ozbrojených a bezpečnostních sborů o bezpečnostní situaci. Tento jedinečný formát interakce a věcné diskuze mezi politickou reprezentací a odbornou veřejností si získal úspěch a pozitivní reakce v následujících letech.