„Moskva po 500 dní přináší smrt a zkázu do srdce Evropy, snaží se zničit Ukrajinu a rozdělit NATO. Náš summit vyšle jasnou zprávu. NATO stojí sjednocené a ruská agrese se nevyplatí,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.
Hlavní očekávání od summitu se týká především ohledně budoucího členství Ukrajiny v Alianci a jak v současné situaci Kyjev ještě více spojencům přiblížit, aniž by na vrcholné schůzce přímo dostal pozvánku ke členství.
„Očekávám, že spojenečtí lídři znovu potvrdí, že se Ukrajina stane členem NATO. A dohodneme se na tom, jak přiblížit Ukrajinu k cíli,“ předznamenal před schůzkou Stoltenberg.
Lídři členských zemí mají rovněž schválit nové obranné plány pro případ, že by se ruský prezident Vladimir Putin pokusil rozšířit válku Moskvy mimo Ukrajinu na území některého ze spojenců. A tím souvisí i diskuze o výdajích na obranu a způsobech, jak zvýšit obranné rozpočty – vyčerpávané dodávkami pomoci Ukrajině.
❝Freedom is not a given, and it needs constant care❞
NATO Allies are united and determined to protect our values and keep our people safe
#NATOSummit | #WeAreNATO https://t.co/I6RiG2AkIS
A v neposlední řadě bude mezi důležitá témata patřit také dokončení přijetí Švédska, jehož plnohodnotné členství zatím protahují Turecko a Maďarsko.
Všechny vrcholné summity NATO tradičně umně vyvažují poměr dlouhodobých potřeb Aliance s okamžitými potřebami a reakcemi na momentální události. Tentokrát se ovšem zdá, že okamžité potřeby ve vztahu k Ukrajině a Rusku budou mít nejvyšší prioritu.
Členství Ukrajiny
Otázka členství Ukrajiny v NATO je asi nejsilnějším tématem, které bude ve Vilniusu „na stole“. Aliance už v roce 2008 slíbila Ukrajině, že se někdy členem určitě stane. Země, která nyní s pomocí především právě zemí NATO už více jak rok čelí brutální ruské invazi, by chtěla jasnou odpověď.
Západ už sice pochopil, že Ukrajina hájí jeho zájmy, a poskytuje proto Kyjevu mnohamiliardovou ekonomickou a vojenskou podporu. Zároveň ale NATO zatím není připraveno zahájit s Ukrajinou rozhovory o členství. Pomáhá však s výcvikem a modernizací ozbrojených sil a bezpečnostních institucí, aby zajistilo, že země bude moci po skončení války do Aliance skutečně vstoupit.
Uspokojit Ukrajinu a nezopakovat hřích. Summit NATO hraje i o izraelský model |
Na summitu má vzniknout nová platforma pro konzultace a spolupráci – Rada NATO-Ukrajina. Napadená země tak vlastně získá nejvyšší možný status přidruženého partnera. Ustanovujícího prvního zasedání ve středu by se pak měl osobně zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga spojenci také přijmou víceletý balíček pomoci pro Ukrajinu, který zemi umožní přezbrojit armádu ze sovětské éry a přejít na standardy Aliance. Zároveň zajistí pokrytí kritických potřeb, jako jsou odminovací zařízení, palivo, pontonové mosty nebo lékařský materiál. Aliance chce na to přislíbit asi 500 milionů eur (přes 11,9 miliard korun).
Bezpečnostní záruky
Diskuzemi o ukrajinském členství se bude prolínat poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině, tedy o možných způsobech, jak zemi po ruské válce garantovat ochranu před další možnou invazí, dokud nebude členem NATO. Jde spíše o závazky jednotlivých zemí, než NATO jako celku.
Zatímco na přijetí Ukrajiny do Aliance se všichni spojenci zřejmě jednomyslně neshodnou a to i z objektivních faktických důvodů, některé země jako USA nebo Británie už avizovaly, že by se mohly zavázat zemi před dalším útokem chránit.
На заходах у Луцьку з @AndrzejDuda змогли коротко, але дуже предметно поговорити про майбутній саміт @NATO у Вільнюсі. Домовилися діяти разом, щоб отримати якнайкращий результат для України. https://t.co/7IFYTY6iSP
NATO a Evropská unie by pak takovou vojenskou ochranu podpořily dalšími penězi a jinou pomocí. Během summitu by se tak mohly vykrystalizovat parametry, jak konkrétně by taková ochrana mohla vypadat.
„Nyní je nejdůležitější zajistit, aby Ukrajina zvítězila a prezident Putin a Rusko tuto válku nevyhráli. A proto je nejnaléhavějším úkolem vojenská podpora Ukrajině,“ konstatoval Stoltenberg. Čím větší část země bude Ukrajina schopná osvobodit, tím podle jeho slov bude silnější u jednacího stolu o ukončení války.
Přijetí Švédska
Když před rokem v reakci na ruskou invazi Finsko a Švédsko požádaly o členství v NATO, šlo zprvu o nejrychlejší přijímací proces nových členů v historii Aliance. Jenže pak se ratifikace, při které musí členství odsouhlasit parlamenty všech dosavadních členských zemí, zadrhla. Zatímco Finsko už se právoplatným členem stalo, sousední Švédsko na dokončení procesu zatím marně čeká.
Schválení brzdí Maďarsko a především Turecko, jehož prezident Erdogan nejprve požadoval, aby Stockholm zrušil zbrojní embargo vůči Ankaře, změnil protiteroristické zákony a vydal až sedm desítek lidí, které chce Turecko postavit před soud za údajnou spolupráci nebo členství v teroristických organizacích.
Erdogan tlačí Turecko do EU. Žádá nová jednání výměnou za Švédsko v NATO |
Švédsko podle Erdogana nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické, a rovněž proti jejich sympatizantům. Jde například o Stranu kurdských pracujících (PKK) či milice YPG.
Švédsko v tomto ohledu podniklo zásadní kroky, jenže turecký vůdce Erdogan klade další požadavky. Nejnověji podmínil schválení členství severské země v NATO tím, že by Evropská unie měla kývnout na zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem.
A v pozadí se možná také odvíjejí „jednání“ o modernizaci stíhaček F-16 tureckého letectva, které USA dosud kvůli příliš těsným vztahům Ankary s Moskvou blokovaly.
Ještě v předvečer summitu přímo ve Vilniusu byla naplánovaná schůzka šéfa NATO Stoltenberga, švédského premiéra Ulfa Kristerssona a tureckého prezidenta Erdogana.
Oznámení o vstupu Švédska během summitu bylo proto stále ve hře. A k průlomu v této otázce v pondělí večer nakonec došlo, když Erdogan souhlasil s přijetím Švédska a odesláním žádosti Stockholmu k ratifikaci do tureckého parlamentu.
Erdogan souhlasil. Žádost Švédska o vstup do NATO pošle k ratifikaci |
Více zdrojů na obranu
Vyšší výdaje na obranu jsou vždy jedním z hlavních témat. Tentokrát ale umocněné ruskou invazí na Ukrajinu. Především USA dlouhodobě kritizují své evropské spojence, že na vlastní obranu nedávají dost.
Situace se sice zlepšila a řada členů se ve světle války na Ukrajině probudila, jenže stále ne zcela. Spojenci se už v roce 2014 po ruské anexi Krymu dohodli, že během deseti let bude každý člen na obranu dávat ročně 2 procenta svého hrubého domácího produktu (HDP). Termín se blíží a hranici plní jen třetina z 31 členů.
Na summitu ve Vilniusu má padnout rozhodnutí, že hranice 2 procenta bude do budoucna představovat spodní hranicí a nikoliv strop. „Spojenci stanoví ambicióznější závazek, že do obrany budou investovat minimálně 2 procenta,“ konstatoval Stoltenberg.
Alianční propočty a odhady hovoří o tom, že evropské členské státy a Kanada letos navýší celkově výdaje v součtu o 8,3 procenta, což je největší nárůst za poslední desetiletí. Stoltenberg připomněl, že v roce 2014 pouze tři členské státy dávaly na obranu stanovená 2 procenta.
Regionální obranné plány
NATO kvůli ruské válce provádí nejrozsáhlejší revizi svých obranných plánů od dob studené války. Je to pro případ, že by se ruský vládce Vladimir Putin rozhodl rozšířit konflikt mimo Ukrajinu.
Zatímco nyní má Aliance k dispozici v nepřetržité pohotovosti na 40 tisíc vojáků rozmístěných od Estonska na severu až po Rumunsko u Černého moře, denně startuje k hlídkovým misím stovka bojových letounů a na moři nepřetržitě operuje 27 bojových lodí, s novými plány se mají počty prakticky znásobit.
Aliance chce mít nově k dispozici do 30 dnů až 300 tisíc vojáků, připravených se rychle přesunout na východní křídlo. Detaily nových obranných plánů jsou samozřejmě přísně utajovány, jedno však je jasné.
Nově rozdělují území a obranu členských zemí NATO na tři zóny – dálný sever a oblast Atlantiku, zónu pro střed Evropy a pobaltský region a zónu pro jižní Evropu a oblast černého moře. Dokumenty pak stanoví, které země a s jakým vybavením by měly oblasti v případě ohrožení bránit.
S tím souvisí i další posilování vojenské přítomnosti na východní hranici NATO. Norsko těsně před summitem avizovalo, že prodlouží přítomnost svých sil v Litvě do roku 2024. V zemi od roku 2014 působí asi 150 norských vojáků. A podobně Kanada v pondělí přislíbila nasadit v Lotyšsku až 1 200 dalších vojáků v rámci plánu NATO jako posilu pro multinárodní bojovou skupinu pro odstrašení Ruska.
Běloruská hrozba
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko jako hlavní podporovatel Ruska a jeho války sice není oficiálně na programu summitu, zcela určitě se však jeho jméno v diskuzích objeví. Zvláště kvůli plánu Moskvy rozmístit na běloruském území jaderné zbraně.
Běloruský azyl pro wagnerovské žoldáky rychle ožívá, potvrzují satelity |
Lukašenko varoval, že nařídí jejich použití na ochranu své země. Bělorusko jako hrozbu vnímá také sousední Polsko a samotné dějiště summitu – litevský Vilnius leží jen zhruba 35 kilometrů od běloruských hranic.
Bělorusko má být také azylem pro vůdce ruských žoldáků Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina po nedávné neúspěšné vojenské vzpouře proti ruskému ministerstvu obrany, ačkoliv zatím není nijak ověřeno, kolik wagnerovců skutečně nabídku přijalo a do Běloruska odešlo.
„Viděli jsme nějaké přípravy na přijetí velkých skupin vojáků v Bělorusku. Zatím jsme ale neviděli, že by se do Běloruska vydali,“ konstatoval šéf NATO Stoltenberg.
