Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRusko je přímou hrozbou pro západní alianci, spojenci vystupňují vojenskou a finanční pomoc Ukrajině proti ruské agresi, posílí vlastní obranu na svém takzvaném východním křídle a navzdory Moskvě přijmou dva nové členy - Finsko a Švédsko. To jsou zatím nejdůležitější výsledky vrcholného sumitu NATO v Madridu.
„Posíláme důrazný vzkaz Putinovi: Nevyhraješ!“ prohlásil před jednáním španělský premiér Pedro Sánchez, který vrcholnou schůzku Aliance hostí.
Šéf NATO Jens Stoltenberg avizoval, že nová strategická koncepce, kterou lídři třicítky na summitu přijali, vztah k Rusku jasně odráží. A to nejméně na příští dekádu.
V té dosavadní z roku 2010 je Rusko označeno za strategického partnera. Ve světle ruské agresivní politiky a vpádu na Ukrajinu však bude podle Stoltenberga nyní Rusko považováno „za přímou hrozbu pro bezpečnost“.
La Cumbre #MadridOTAN22 que arranca hoy ha situado a España en el centro de la política internacional. Estamos dando una extraordinaria imagen de lo que somos: un país comprometido con la paz y la democracia, con Europa y con sus vínculos transatlánticos. Será una cita histórica. https://t.co/43nelJDFHo
„Rusko je hlavní hrozba… Rusko je agresor na Ukrajině, Rusko napadlo Ukrajinu. Pro celou Evropu a NATO jde o zcela jasnou situaci,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.
Rusko se nezastaví, varoval Zelenskyj
K jednání lídrů se na summitu NATO prostřednictvím videopřenosu připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zopakoval, že jeho země potřebuje na obranu před Ruskem více zbraní a peněz. Varoval, že ambice Moskvy se nezastaví jen u Ukrajiny. „Není to válka, kterou vede Rusko pouze proti Ukrajině. Je to válka o právo diktovat poměry v Evropě - o to, jaký bude budoucí světový řád,“ citovala Zelenského agentura Reuters.
Kyjev podle něj potřebuje moderní dělostřelecké systémy a systémy protiraketové a protivzdušné obrany. „Jejich poskytnutím nám pomůžete prolomit ruskou taktiku ničení měst a terorizování civilistů,“ řekl Zelenskyj.
Podotkl, že ukrajinské cíle se shodují s těmi aliančními - bezpečnost a stabilita Evropy jsou společným zájmu. „Pomoc Ukrajině ukončit válku vítězstvím na bitevním poli – to je to, co potřebujeme my, Aliance a euroatlantická společnost,“ prohlásil.
Podle českého premiéra Petra Fialy musí být signál vůči Rusku jasný. „Musíme bránit tomu, aby Rusko pokračovalo ve své agresivní politice,“ vyzval. Státy Aliance jsou podle jeho slov připraveny bránit své území, připraveny zadržovat agresivní politiku Ruska. „Jsme připraveni být silní. Budeme posilovat východní křídlo aliance a prostě nedopustíme, aby ruská agresivní politika mohla slavit úspěch,“ dodal.
Ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že se Rusko přepočítalo, pokud chtělo Alianci oslabit.
Jsme silnější. Skvělá zpráva, Finsko a Švédsko jsou po dohodě s Tureckem blíž členství v @NATO. Jestli Rusko chtělo slabší alianci, přepočítalo se.
Britský premiér Boris Johnson zopakoval, že pokud ruský prezident Vladimir Putin věřil, že prostřednictvím své agresivní politiky bude mít na svých hranicích „méně NATO, tak dosáhl pravého opaku“.
Belgický premiér Alexander de Croo uvedl, že jediným způsobem, jak se dostat z krize způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, je pomoci „Kyjevu vyhrát válku“.
Německý kancléř Olaf Scholz už před jednáním přislíbil Ukrajině kromě humanitární a finanční pomoci rovněž další dodávky zbraní. „Budeme v tom pokračovat tak dlouho a tak intenzivně, dokud to bude potřeba, aby se Ukrajina mohla bránit,“ oznámil.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová označila schůzku v Madridu za jeden z „nejdůležitějších summitů po skončení studené války“.
„Musíme přejít k předsunuté obraně, posílit bezpečnost pobaltského regionu, definovat Rusko jako přímou vojenskou hrozbu a nadále pomáhat Ukrajině bránit se. Je čas učinit historická rozhodnutí,“ konstatoval litevský prezident Gitanas Nausėda.
Rusko zatím na prohlášení západních lídrů ze summitu reagovalo velmi vlažně. Například k pozvání Finska a Švédska ke vstupu do NATO se vyjádřil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov s tím, že jde o destabilizující krok.
„Považujeme rozšíření Severoatlantické aliance za čistě destabilizující faktor v mezinárodních vztazích. Nepřidává bezpečnost ani těm, kteří Alianci rozšiřují, ani těm, kteří se k ní připojují, ani ostatním zemím, které ji vnímají jako hrozbu,“ citovala Rjabkova agentura Interfax.
At this @NATO Leaders’ Summit, I’ll be urging fellow nations to continue to do everything they can to support Ukraine.
The UK has always played a historic role in the @NATO alliance, working to address the biggest global threats and build a more secure world.
