Zatím mají vojáci k dispozici první z osmi těchto mobilních rušičů, za které obrana podle původních informací měla zaplatit 1,45 miliardy korun. Nahradit mají zastaralou techniku z 80. a 90. let minulého století.
Praktický výcvik s novým systémem zahájila na Libavé první skupina specialistů elektronického boje v úterý. Armáda o tom informovala na svém webu.
Nejzkušenější instruktoři, kteří absolvovali veškerá školení, budou v následujících týdnech předávat své vědomosti řadovým operátorům elektronického boje.
„Bez této nové techniky bychom nebyli schopni jednotkám úkolových uskupení poskytovat potřebné schopnosti v oblasti elektronického boje, které soudobé bojiště vyžaduje. STARKOM je unikátní prostředek nejen v armádách evropských zemí, ale i v celém NATO,“ konstatoval velitel 532. praporu elektronického boje Lukáš Hoza.
Nové rušiče STARKOM (STAvebnicový Rušič KOMunikační) totiž umí účinně rušit jakékoliv komunikační signály, data, mobilní telefony i moderní radiostanice, které mění kmitočty, kódované datalinky i wi-fi sítě. A také bezpilotní letouny nebo navádění nepřátelských střel.
Jde přitom o výsledek spolupráce českých firem. Systém armádě dodává státní podnik Vojenský výzkumný ústav Brno (VVÚ). Na podvozku vyrobeném kopřivnickou Tatrou jsou instalovány technologie dodávané českými společnostmi URC Systems a JISR Institute.
S výrobou čeští dodavatele začali před třemi lety. Vojáci z jednotky elektronického boje se však na příchod nového systému v mezičase připravovali zatím teoreticky v učebnách. Podle původních plánů přitom chtěla armáda novou techniku už v letech 2019-2020. Kvůli financím byl však projekt odsunut.
Stavebnice do první linie
Velmi zjednodušeně jde na první pohled o speciální skříňovou nástavbu s řadou teleskopických antén na terénním nákladním vozidle. Systém je umístěný na moderní a osvědčené podvozkové platformě Tatra-Force 8x8 s prodlouženým rozvorem.
Česko splácí dluh na svou obranu. Silný signál i zodpovědnost, varují experti |
Velkou část vybavení a detailů technologií nových rušičů armáda kvůli utajení nespecifikuje. A to se týká pochopitelně rovněž softwarového vybavení.
Jisté je jen to, že speciálně vyvinutá aplikace má obstarávat nejen sledování a rušení, ale také spojení s velením, řízení a koordinaci prostředků elektronického boje a technickou analýzu signálů. Samotné rušení pak má fungovat manuálně nebo v plně automatickém režimu.
Vůz má opancéřovanou čtyřdveřovou kabinu s vysokým stupněm balistické ochrany proti palným zbraním a minám a říditelnými nápravami, aby se vůz mohl vyprostit ze všech situací. Pro nasazení v bojové zóně v místě případného střetu s nepřítelem má vozidlo průlez s pancéřovaným poklopem a lafetou pro kulomet Minimi.
Nový mobilní rušič STARKOM pro českou armádu.
Osádka je vybavena přístroji pro noční vidění a pro obsluhu elektronické aparatury zvládne i za jízdy. K dispozici má obrazovky kamerového systému, který po příjezdu na místo a zaujetí postavení dokáže sledovat okolí vozidla v okruhu 360 stupňů a pomáhat při střežení vozidla. Do speciálního vybavení patří také ochranný rušič před rádiově odpalovanými výbušnými zařízeními, který kolem vozidla vytvoří speciální ochrannou „bublinu“.
Nástavba s technologiemi je stejně jako kabina zodolněná. Vybavení tvoří elektrocentrála, nezávislá klimatizace i topení, filtroventilace a mobilní maskování. Samotné pracoviště operátorů je vybaveno výkonnými komunikačními technologiemi pro spojení a zpracování dat. Odolné má být vozidlo i vůči nepřátelskému elektronickému rušení.
S novým systémem odpadá vojákům také pracné a zdlouhavé stavění stožárů se zatloukáním kotvících kolíků a skládání antén, protože vozidlo je vybaveno čtyřmi dálkově ovládanými teleskopickými stožáry osazenými směrovými a všesměrovými anténami, s automatickým rozložením a složením.
Cena pod palbou
Od nové techniky si specialisté pro elektronický boj slibují, že se „konečně posunou“ do 21. století. V reálu totiž stále používají staré rušiče s označením „MORUŠ“ (MOdulová stavebnice RUŠičů), které mají dny své slávy už dávno za sebou. Zastaralá technika už neodpovídá současným hrozbám ve světě.
Armáda dostane prostředek k vedení elektronického boje. Náměstek Filip Říha dnes podepsal smlouvu s ředitelem Vojenského výzkumného ústavu, s.p. Pavlem Čudou smlouvu na pořízení 8 kusů sofistikovaných mobilních rušičů STARKOM, které budou na podvozkové platformě Tatra. #akvizice https://t.co/aqPmRs0lHE
Armáda má v současnosti čtyři komplety MORUŠ – částečně ruské a částečně české výroby. Pochází z přelomu 80. a 90. let minulého století a jsou předurčeny pro nasazení s bojovými jednotkami.
Když ve starých skříňových vozidlech Praga V3S vojáci vyjedou, jsou pro ostatní jednotky spíše přítěží. Vozidla nejsou nijak chráněná, nemají žádnou balistickou ochranu ani zbraňové systémy.
A i rozvinutí a zapojení rušičů v poli zabere na dnešní poměry až příliš mnoho času. Ruční vztyčení stožárů pro antény, jejich ukotvení a propojení s vozidlem zkrátka trvá.
A také co do primárních schopností je systém prakticky schopen pokrýt jen hrozby, které jsou už spíše minulostí. Účinně dokáže rušit pouze pozemní a ještě ne příliš sofistikované radiostanice. Neumí vůbec pokrýt pásmo mobilních telefonů nebo datalinků.
Nové obrněnce přinesou českým firmám přes 18 miliard, prozradil švédský výrobce |
STARKOM je v tomto ohledu zcela jiný svět. Modernizační projekt se ovšem ještě před spuštěním v roce 2020 dostal pod palbu kritiky kvůli ceně. Ministerstvo obrany původně počítalo s částkou 960 milionů, kterou také schválili poslanci. Později se však ukázalo, že za rušiče zaplatí nakonec 1,45 miliardy.
Ministerstvo ale cenu nakonec obhájilo s tím, že původní suma vycházela z předpokladu z let 2016-2017 a na její navýšení mělo vliv hned několik faktorů. Především odsunutí projektu v čase, protože vojáci měli podle původních plánů nové rušiče dostat už v letech 2019-2020 a návrh na pořízení osmi mobilních systémů od Vojenského výzkumného ústavu v Brně byl však tehdy kvůli financím odsunut.
Dalším faktorem byl pak růst cen materiálu, speciálního vybavení a v neposlední řadě se do ceny projevilo zapracování nových technických požadavků ze strany armády pro pokrytí budoucích hrozeb.
