Když 24. prosince 1979 napadly sovětské jednotky Afghánistán, měla Moskva za to, že půjde jen o několikatýdenní operaci. Konflikt se ale nakonec protáhl na více než devět let, značně finančně zatížil komunistické impérium a výrazně přispěl k jeho pádu.
Sověti tehdy v Afghánistánu do února 1989 ztratili podle oficiálních zdrojů 14 453 vojáků (některé nezávislé odhady ale hovoří až o pětinásobku), 312 vojáků bylo zajato nebo nezvěstných, 53 753 vojáků bylo raněno nebo utrpělo jiné trauma, až 415 932 nasazených vojáků v průběhu let prodělalo během nasazení žloutenku, tyfus nebo jiné onemocnění.
Sověti tehdy také přišli o 451 letounů (z toho 333 vrtulníků), 147 tanků a 1 314 obrněných vozů a bojových vozidel pěchoty.
A současnost. Když 24. února přepadla ruská invazní vojska Ukrajinu, měla Moskva za to, že půjde jen o několikadenní operaci. Válka trvá měsíc a ruské jednotky krvácejí takovým tempem, že se bilanci z Afghánistánu blíží a možná už ji dávno překonaly.
USSR losses during the Afghanistan War (10 years) vs Russia losses during the war in Ukraine (26 days) https://t.co/eCCIuF0tce
Ukrajina tvrdí, že k 24. březnu Rusko v boji přišlo o 15 800 vojáků a 6 generálů. Invazní vojska podle Kyjeva ztratila 530 tanků, 1 597 obrněných vozidel, 280 dělostřeleckých jednotek, 108 letadel, 124 vrtulníků a 1 033 dalších vozidel. Informace však není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Moskva své ztráty pravidelně nekomentuje, počátkem března poprvé a zatím naposledy přiznala 498 padlých a 1 597 zraněných mezi svými vojáky. Ani to nelze nezávisle ověřit. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo před pár dny potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Velmi konzervativní odhady amerických zpravodajských služeb říkají, že Rusové za čtyři týdny operací ztratili asi 10 000 vojáků, k čemuž se přiklánějí i další západní analytici. I tak jde o číslo, které navíc v závratně krátké době musí Rusku dávnou neblahou zkušenost z Afghánistánu nutně připomínat.
Moskva zmrzačila armádu na generace
„Je to víc, než kolik ztratili Američané dohromady v Afghánistánu a Iráku za dvacet let,“ konstatoval odborník na vojenství a publicista Lukáš Visingr. Kromě toho připomněl klasickou vojenskou poučku, že na jednoho padlého připadají tři ranění. To by znamenalo 30 000 raněných ruských vojáků, a celkové ztráty živé síly by se tak za pouhý měsíc vyšplhaly na 40 000 osob.
Ruské ztráty na UkrajiněStav k 24. březnu 2022 podle Generálního štábu ukrajinské armády. Rusko údaje nezveřejňuje a čísla nelze nezávisle ověřit.
|
„A pokud uvážíme, že Rusové shromáždili u hranic a následně poslali do akce zhruba 200 000 mužů, znamená to ztrátu zhruba pětiny živé síly,“ upozornil Visingr.
Je nutné poznamenat, že ruské ozbrojené síly mají celkový tabulkový stav zhruba 900 000 osob, ovšem pouze jen zhruba polovinu z tohoto počtu tvoří skutečně bojové síly. Lze tak konstatovat, že Rusko nasadilo na Ukrajině okolo poloviny reálné bojové kapacity svých ozbrojených sil.
„V tomto kontextu jsou ty ztráty ještě daleko horší, a pokud vezmeme v úvahu současnou demografickou situaci a ne zrovna pozitivní vývoj v Ruské federaci, tak lze bez nadsázky říci, že touhle válkou Rusko doslova zmrzačilo své ozbrojené síly, a to asi na několik generací dopředu,“ dodal.
Skutečné ruské ztráty mohou dokreslovat i některé drobné detaily. Japonsko například v minulých dnech hlásilo pozorování čtyř ruských vyloďovacích plavidel včetně jedné s plnou palubou vojenských nákladních vozidel plavících se Pacifikem západním směrem.
Podle Tokia lodě proplouvající průlivem mezi japonskými ostrovy mohly přivážet ruské posily z Dálného východu například ruskou 155. brigádu sídlící ve Vladivostoku a 40. brigádu z Kamčatky.
„Netuším, co na Ukrajině dělali a jaké měli zpravodajské informace, ale pokud tohle nezaznamenali, tak jde o největší selhání, kterého se mohli dopustit. Morálka ukrajinské armády musela být zřejmá každému, kdo se s ní dostal do kontaktu.“
Lukáš DyčkaBaltic Defence College v estonském Tartu
Rovněž bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý by se přiklonil k počtu ztrát, který odhadují západní zpravodajské služby. Tedy, že Rusové na Ukrajině ztratili minimálně 10 000 vojáků. To je podle jeho slov velmi vysoké číslo na tak krátkou dobu a Rusové ve výhledu přijdou o mnohem víc lidských životů než v Afghánistánu.
„To agresivní dobrodružství nepřinese Rusům nic dobrého. Rusko podcenilo Ukrajinu jako národ. Dopustili se obrovské chyby a je to důvod, proč tak krutě platí. Měli špatné mínění o Ukrajincích a ti je z toho velmi rychle vyvedli,“ řekl Šedivý.
Ukrajinské odhodlání drtí ruské plány
Podle profesora válečných studií Franse Osinga z univerzity v nizozemském Leidenu se Rusku na Ukrajině nepodařilo převést početní přesilu vojáků a techniky ve skutečnou převahu. Hlavní příčinu vidí v tom, Rusové podcenili Ukrajince a přecenili své vlastních schopnosti.
„Ukrajina navíc vytvořila velmi chytrou obranu, která využívá slabiny ruské strategie. Vědí, že jsou početně slabší než Rusko, ale tato převaha ve městech mizí,“ uvedl. Připomněl, že zatímco na otevřeném poli je poměr tři útočníci proti jednomu obránci, pro dominanci ve městech je počet dvojnásobný. Ve městech je pohyblivost a rychlost tanků a obrněných vozidel k ničemu. Navíc na ně lze pálit ze všech stran. A to je pro Rusy smrtící.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Ukrajina dobře využívá svou vlastní svobodu pohybu. Mohou hledat logistické konvoje Rusů, které jsou nuceny se pohybovat pouze po silnici. Ukrajina proto může využívat taktiku hit and run, tedy rychle zaútočit a zmizet,“ konstatoval Osinga. Původní početní převaha až 200 000 Rusů proti polovičnímu počtu ukrajinských obránců se tak velmi rychle vytrácí.
Lukáš Dyčka z Baltic Defence College v Tartu vidí příčinu ruských ztrát v několika rovinách. Zaměření pouze na špatné velení, vybavení nebo taktiku ruských invazních vojsk, ale podle něj vychází z ruského prismatu a úplně vylučuje aktivitu Ukrajinců.
„Možná to není úplně tím, že Rusové něco příliš pokazili, což ovšem asi také udělali, ale tím, že se Ukrajinci brání velice dobře, že se na válku poctivě připravovali a že posledních osm let přesně věděli, kdo je jejich nepřítel, odkud přijde a nikdy nepochybovali. Proto jsou připraveni lépe, než kdo čekal,“ konstatoval.
„Malé měřítko akcí jim přivodilo nezdravý nárůst sebevědomí, takže si asi začali myslet, že zvládnou cokoli. A fatálně se spletli. Dá se říci, že si ruská armáda po celé ty roky vlastně jen hrála na válku, ale teprve teď na Ukrajině začíná chápat, co válka skutečně jest.“
Lukáš Visingrbezpečnostní analytik a publicista
Zaujala ho přitom jedna věc z vlastní zkušenosti. Zhruba před čtyřmi roky se jednomu z jeho prvních ukrajinských armádních studentů na univerzitě narodil syn.
„Byl to major. Gratuloval jsem mu a on mi děkoval s tím, že je hrdý, že to bude další obránce Ukrajiny a myslel to smrtelně vážně,“ vzpomněl s tím, že si neumí představit podobné chování třeba v Česku. „Ta mentalita Ukrajinců je úplně jiná, je na úrovni ochoty bránit vlast, kterou známe třeba před první světovou válkou,“ dodal.
Právě to může být podle něj klíč k nynějšímu neuvěřitelnému „selhání“ ruských zpravodajských služeb. „Netuším, co na Ukrajině dělali a jaké měli zpravodajské informace, ale pokud tohle nezaznamenali, tak jde o největší selhání, kterého se mohli dopustit. Morálka ukrajinské armády musela být zřejmá každému, kdo se s ní dostal do kontaktu. Nechápu, jak to Rusové mohli přehlédnout a přijde mi to velmi zvláštní,“ konstatoval Dyčka.
Rusko si na válku dosud jen hrálo
Podle analytika Lukáše Visingra Rusko od nástupu Vladimira Putina uskutečnilo spoustu relativně malých a rychlých vojenských akcí, v podstatě to všechno byly takové „speciální operace“. Čečensko, Gruzie, Krym, Donbas, Sýrie, Kazachstán. Z čistě vojenského hlediska je podle jeho slov ruská armáda vesměs zvládla.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Jenže malé měřítko akcí jim přivodilo nezdravý nárůst sebevědomí, takže si asi začali myslet, že zvládnou cokoli. A fatálně se spletli. Dá se říci, že si ruská armáda po celé ty roky vlastně jen hrála na válku, ale teprve teď na Ukrajině začíná chápat, co válka skutečně jest,“ uvedl.
Kromě ztrát na životech ruských vojáků upozornil na velmi vážné ztráty techniky, které jsou už nyní pro ruskou armádu velmi bolestivé. Rusko už podle něj prokazatelně na Ukrajině přišlo o více než 270 tanků. Ruská armáda má sice celkově přes 10 000 tanků, jenže z toho se v aktivní službě nachází jen něco přes 2 800 kusů.
„Většina leží ve skladech, a proto lze říci, že Rusové ztratili okolo desetiny aktivně sloužících tanků,“ konstatoval. Navíc je podle něj třeba si uvědomit skutečnost, že ve skladech jsou převážně staré, respektive nemodernizované tanky, zatímco v aktivní službě jsou novější verze.
Reálné oslabení ruských tankových vojsk je tak vlastně ještě vážnější. Rusové totiž prokazatelně přišli o skoro dvě desítky tanků T-90, kterých měli celkově něco přes tři stovky. Velmi citelné jsou i ztráty tanků T-80 různých verzí, jichž bylo před válkou v aktivní službě celkem asi 450 kusů. Z těch musí ruská armáda odepsat minimálně 70 kusů.
„Tanky T-80 navíc provozuje zejména 4. gardová tanková divize, což je jedna z nejlepších tankových jednotek, jaké Rusko vůbec má, možná dokonce i ta úplně nejlepší. Zjevně však utrpěla těžké ztráty a musela být stažena, respektive byla v aktivních operacích vystřídána,“ uvedl Visingr. Vážné ztráty pak podle něj nejspíše utrpěla také další elitní obrněná jednotka: 1. gardová tanková armáda.
Nejde však jen o tanky, protože Rusko na Ukrajině přišlo rovněž stovky dalších obrněných vozidel, dělostřeleckých zbraní a dalších druhů techniky. „Velmi citelné jsou ztráty systémů protivzdušné obrany či elektronického boje, ke kterým se navíc nepochybně dostanou i západní zpravodajské služby,“ popsal Visingr.
Samostatnou kapitolou jsou podle něj újmy ruského letectva, které prokazatelně ztratilo již kolem padesáti letounů a vrtulníků. „Mezi nimi i několik špičkových stíhacích bombardérů Su-34 a bitevních helikoptér Ka-52, což jsou velmi nákladné typy techniky, takže pro ruský vojenský rozpočet je to hodně těžké,“ dodal.
