Naposledy nahlásilo ruské námořnictvo ostré raketové testy od úterý do čtvrtka minulý týden. Navíc v takzvané výlučné norské ekonomické zóně západně od souostroví Lofoty.
Bylo to poprvé, co chtělo ruské námořnictvo odpalovat rakety tak daleko na západ a na jih od Severního mysu. I v dobách studené války sovětské námořnictvo čas od času provádělo ostré střelby v norské výlučné zóně ale v Barentsově moři.
OBRAZEM: Největší cvičení NATO od studené války končí |
Nakonec varování pro letecké společnosti a námořní dopravce a rybáře vyznělo na prázdno. Norské ozbrojené síly nezaznamenaly žádný odpal rakety či střely.
„Ruské cvičení skončilo, aniž by vzdušný prostor, který si vyhradili, byl použit k testování raket,“ citovala norská média Eysteina Kvarvinga z operačního velitelství norských zbrojených sil.
Šlo přitom už o třetí takovou výstrahu o ruských raketových střelbách u pobřeží Norska během listopadu. A všechny dopadly podobně. Podle expertů, lze chápat hlášení ruských raketových střeleb v těsné blízkosti Norska jako přímou reakci na největší cvičení NATO od studené války, do kterého se v oblasti zapojilo na 50 tisíc vojáků z 31 zemí.
Politický geograf Michael Romancov ruské kroky označil za čisté ukazování svalů. „Rusové velmi podrážděně reagují na to, když kdokoliv v jejich blízkosti dává najevo, že má potenciál, který by případně mohl být použit proti nim. Rusko je přesvědčeno o tom, že zatímco samo má právo činit kdekoliv a komukoliv cokoliv, tak nikdo jiný nemá právo byť jen náznakem vyvíjet aktivity, které by pro Rusko mohly být bolestivé,“ konstatoval.
Moskva si podle něj zvykla na to, že Aliance od rozpadu Sovětského svazu z mnoha důvodů neměla zájem Rusko vnímat jako protivníka. „To se teď mění a budou si muset zvyknout na to, že je jejich politické vedení dostalo situace, kdy NATO nebo EU akceptují Rusko minimálně jako konkurenta. A jak bude pokračovat přeměna ruské asertivní pozice k agresivní, tím spíše bude z naší strany stoupat snaha dát na hrubý pytel hrubou záplatu,“ dodal.
Vyznačení zóny ruských raketových střeleb u pobřeží Norska od 20. do 22. listopadu. (Poznámka: červený čtverec s označením 2)
Rusko opakovaně odmítlo argumentaci, že Aliance podobná cvičení pořádá kvůli agresivní ruské zahraničí politice. Ruští představitelé označili nedávné cvičení Trident Juncture za „protiruské a provokativní“.
Ministr obrany Sergej Šojgu varoval, že „Rusko může být nuceno odpovědět na zvýšenou aktivitu NATO poblíž své západní hranice“. Na cvičení ale přitom vyslala Moskva své pozorovatele, což opačně při svých cvičení západním pozorovatelům většinou neumožňuje.
Trident JunctureJde o další ze série dlouho plánovaných cvičení v reakci na změněné bezpečnostní prostředí v Evropě především po ruské anexi Krymu. Aliance testovala své Síly rychlé reakce (NRF) včetně takzvaných hrotových jednotek (VJTF), které mají v případě ohrožení některé členské země přispěchat na pomoc do několika hodin. Poslední srovnatelně velké cvičení Trident Juncture uspořádala Aliance v roce 2015 v Portugalsku a zapojilo se do něj zhruba 36 tisíc vojáků. Zhruba 40 tisíc vojáků spojenci otestovali naposledy v roce 2002 během cvičení Strong Resolve v Polsku a v Norsku. |
První přímá reakce Ruska se odehrála ještě před začátkem cvičení. Ruská armáda provedla cvičení s odpalem balistických raket, mimo jiné z ponorek v Barentsově moři a vyslala na okruh kolem Evropy strategické dálkové bombardéry.
„To je samozřejmě reakce na probíhající cvičení NATO. Chtějí ukázat svaly,“ uvedla už dříve v reakci na ruské raketové testy norská předsedkyně vlády Erna Solbergová. „Myslím, že hlášení o raketových testech v norských vodách je především signálem nespokojenosti s některými aspekty NATO a pravděpodobně také s bezpečnostní a obrannou politikou Norska,“ konstatoval Njord Wegge z Norského institutu pro mezinárodní záležitosti (NUPI).
Podobně mluvil také Kristian Åland z Norského obranného institutu (FFI) pro deník Barent´s Observer, když uvedl, že Rusko sice má právo cvičit i v těchto oblastech, nicméně konkrétně v případě raketových střeleb by se mělo zdržet takových aktivity v místech s rozsáhlým civilním provozem.
Poprvé Rusko nahlásilo raketové střelby na období od 1. do 3. listopadu v oblasti západně od pobřeží Norska, kde se v tu samou chvíli plavily bojové lodě NATO během velkého aliančního cvičení Trident Juncture. Střelby měly podniknout plavidla ruské Baltské flotily plující k poloostrovu Kola s mateřskými přístavy ruské Severní flotily. Ke střelbám nedošlo.
Druhou výstrahu pro leteckou dopravu ohlásilo ruské námořnictvo na období od 6. do 9. listopadu, kdy cvičení NATO v Norsku vrcholilo. Tentokrát šlo o oblast severně od poloostrova Nordkinn v kraji Finnmark v severovýchodním Norsku, asi 20 až 40 námořních mil od norských pobřežních vod a v bezprostřední blízkosti zóny vyčleněné pro cvičení NATO. Nic zásadního se tam ale rovněž nestalo.
Ruské ministerstvo obrany později potvrdilo, že se v oblasti pohybovaly lodě Severní flotily včetně raketového křižníku Petr Veliký, odpálily střely a prováděly navigační cvičení.
