Cvičení pojmenované „Spojenecké odhodlání 2022“ odstartovalo 10. února a podle ruského ministerstva obrany má skončit po deseti dnech. Je tedy zrovna v polovině.
Moskva v Bělorusku soustředila podle odhadů západních zpravodajských služeb dalších až 30 tisíc vojáků. Jde přitom o jednotky, které mohou expertům pomoci rozklíčovat, jak by možná vojenská akce vůči Ukrajině mohla vypadat. Pokud se k ní ruský vládce Vladimir Putin odhodlá.
„Na základě pozorovaného nasazení a výcvikových akcí je zřejmé, že v případě další invaze má Rusko v úmyslu urychleně získat vzdušnou převahu nad Ukrajinou a zahájit mechanizovanou ofenzívu přesnou palbou na velkou vzdálenost jak ze země, tak z letounů,“ konstatoval analytik prestižního amerického Scowcroftova centra pro strategii a bezpečnost Tyson Wetzel.
„Zároveň bude připraveno podpořit tuto pozemní ofenzívu drtivým nasazením útočných letounů pro přímou podporu,“ dodal analytik.
Podle něj Rusko již rozmístilo síly nezbytné k zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu a cvičení v Bělorusku využívá k přípravě, pokud by rozkaz k útoku skutečně zazněl. „Jinými slovy, je to perfektní příprava na invazi – pokud ji Putin bude chtít,“ doplnil Wetzel.
Zóna s omezeným přístupem až nad Kyjev
Rychlé ovládnutí vzdušného prostor mají podle analytika pomoci zajistit především stíhací letouny Su-35, tucet jich ruské letectvo vyslalo do Běloruska ještě dávno před cvičením. Letouny doplňuje rozmístění dvou jednotek protivzdušných raketových systémů dlouhého dosahu S-400 a systémů protivzdušné obrany krátkého dosahu Pantsir-S1. To podle Wetzela signalizuje, jakou důležitost Rusko ovládnutí vzdušného prostoru připadá.
10. února 2022 |
Rozmístěním raketových systémů S-400 s dosahem přes 250 kilometrů totiž vytvořilo pomyslnou bublinu s odepřením přístupu pro jiné než vlastní letouny sahající od oblasti poblíž Brestu až přes hranici na Ukrajinu, a to včetně ukrajinského hlavního města Kyjeva.
Ruské ministerstvo obrany zároveň oznámilo, že posádky S-400 mají také trénovat „maskování odpalovacích pozic“, což je kritická bojová schopnost, která protivníkovi ztěžuje zacílení systému.
„Vzhledem k silným schopnostem Su-35 je nasazení jasnou zprávou, že ruské letectvo sestřelí každé ukrajinské (nebo jiné) letadlo, které přeletí nad bojovými oblastmi v případě invaze,“ konstatoval Wetzel.
Jeho kolega, analytik a plukovník americké armády Benjamin Johnson předpokládá, že právě raketové systémy země-vzduch zajistí obranu pozemních sil a letišť v Bělorusku, pomohou krýt postup invazních sil z Běloruska a znemožní operovat ukrajinským letounům nad Kyjevem i podél ukrajinsko-běloruské hranice.
Smrtící nebezpečí představují jak pro velké, nemanévrující cíle, jako jsou zpravodajská, sledovací, průzkumná i transportní letadla, tak i pro rychle se pohybující, vysoce obratné stíhací letouny.
„Tyto systémy pomohou Rusku dosáhnout vzdušné převahy nad ukrajinským letectvem během několika dnů po zahájení invaze a v případě konfliktu vytlačí americká a spojenecká průzkumná a zásobovací letadla z ukrajinského vzdušného prostoru,“ vysvětlil Johnson.
Pozemní síly podpoří bitevníky a bombardéry
Ještě před samotným zahájením cvičení začalo Rusko procvičovat integraci letecké podpory do svých pozemních sil. Letouny pro blízkou leteckou podporu Su-25 a Jak-130 podle prohlášení ministerstva obrany z 3. února absolvovaly ostré střelby přímo na cvičišti Brestsky v Bělorusku. Pro vyhledávání cílů byl použit letecký průzkum z bezpilotních letounů Orlan-10.
Proti zabijákům tanků musí Rusové na Ukrajině počítat s citelnými ztrátami |
Před týdnem pak ruské a běloruské dělostřelecké oddíly podnikly ostré střelby, do kterých se zapojily kromě samohybných houfnic rovněž raketomety a minometné jednotky.
Dělostřelectvo je přitom dlouhodobě klíčovou složkou v rámci ruské vojenské doktríny. Ostré střelby a sladění s letectvem podle Wetzela nasvědčuje tomu, že by rozsáhlá ruská invaze pravděpodobně začala palbou na velké vzdálenosti za podpory letounů pro pozemní útoky.
Pro odhad možného vývoje bylo cenné také zveřejnění videozáznamu z 6. února ukazujícího dva bombardéry Tu-22M3 nad Běloruskem, zatímco o den později se objevilo video ukazující MiG-31 vyzbrojený ve vzduchu odpalovanou hypersonickou balistickou střelou Kinžál během přistání v militarizované ruské exklávě Kaliningradu.
Wetzel upozornil, že v případě stroje T-22M3 jde o modernizovanou variantu nadzvukového bombardéru s dlouhým doletem schopného nést jaderné zbraně, který „by mohl odpálit raketu Kinžál ze vzdušného prostoru nad kaliningradskou exklávou a snadno zasáhnout několik vysoce cenných cílů na Ukrajině, včetně Kyjeva“.
A to představuje hrozbu jaderné odvety v případě potenciálního rozšíření konfliktu na Ukrajině se silami USA a NATO.
Během cvičení v Bělorusku ruská armáda rovněž vybudovala podpůrné zázemí včetně kriticky důležitých zásob pro takovou bojovou operaci. Od polních nemocnic se zásobami krve, přes zásobovací centra až po čerpací stanice, centra pro údržbu vozidel a sklady munice.
„Přestože Rusko může kdykoli zahájit invazi téměř bez povšimnutí, pravděpodobně bude pokračovat v budování sil a schopností několik příštích týdnů. Rusko pravděpodobně nezahájí rozsáhlé útočné operace před koncem svého ohlášeného cvičení s Běloruskem 20. února,“ tvrdí v analýzách Johnson s Wetzelem.
