Je tomu přesně 24 let, co Česká republika 12. března 1999 vstoupila společně s Maďarskem a Polskem do Severoatlantické aliance.
Prezident Petr Pavel uvedl, že země díky tomu získala nejvyšší záruky bezpečnosti v historii. „A také mnoho přátel. Jsme v tom spolu a to je vždy lepší než být sám,“ konstatoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) upozornil, že kvůli ruské agresi na Ukrajině si všichni intenzivněji uvědomují, jak členství v nejsilnějším obranném systému světa zásadní.
„A český přínos pro Alianci je také nepřehlédnutelný. Službou v zahraničních misích prošly už tisíce našich vojáků, kteří dokazovali a stále dokazují svou spolehlivost a profesionalitu,“ poznamenal.
Měl jsem tu čest být u toho a s prvními českými vojáky vztyčit naši vlajku na spojeneckém velitelství NATO v nizozemském Brunssumu. Dnes je to 24 let. Získali jsme nejvyšší záruky bezpečnosti v naší historii. A také mnoho přátel. Jsme v tom spolu a to je vždy lepší než být sám. https://t.co/CUwwLG2Qa4
„NATO je už 24 let zárukou bezpečnosti České republiky – a za naší vlády jsme se stali spolehlivým partnerem našich spojenců. Agresivní a rozpínavá politika ruského teroristického režimu je hrozbou pro celý svobodný svět. A my musíme být schopni této hrozbě čelit,“ uvedla na Twitteru předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Podle místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) šlo před lety o naprosto správné rozhodnutí. „Pokud tu máme stále nějaké pochybovače, mohou se podívat na Finsko a Švédsko, které svůj postoj v posledním roce přehodnotily a kterým přeji brzké přijetí,“ vzkázal.
Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) označil vstup do Aliance za historický okamžik nejen pro naši zemi, ale i pro celou Evropu. „Společně s Polskem a Maďarskem jsme vstoupili do nejsilnějšího obranného systému na světě,“ konstatoval.
Místopředseda Senátu Tomáš Czernin podotkl, že o důležitosti našeho členství v Alianci není sebemenších pochyb.
Členem NATO se stala přesně před 24 lety.
O důležitosti našeho členství v Alianci není sebemenších pochyb.
#wearenato https://t.co/P83NUXMnAG
Vstup do NATO si připomínají také v Polsku a Maďarsku. Výročí komentuje také americké velvyslanectví v Praze. „Společně jsme nejsilnější a nejúspěšnější vojenskou aliancí v historii. Společně zajišťujeme mír a bezpečnost pro naše občany. Společně jsme NATO,“ uvedla ambasáda na Twitteru.
Diskuze o možném vstupu Československa a poté České republiky do NATO začala prakticky hned po listopadu 1989. Už na jaře 1994 se Česká republika připojila k aliančnímu programu Partnerství pro mír, který je považován za předstupeň členství.
O dva roky později pak čeští zástupci předali Alianci dokumenty nutné k zahájení rozhovorů o plnohodnotném členství. Pozvánku ke vstupu do NATO dostala Česká republika na summitu Aliance v Madridu v červenci 1997.
Jednota nás dělá silnějšími. Již 24 let jsme součástí největší obranné aliance na světě. Společně udržujeme bezpečnost, mír a stabilitu u nás i ve světě. Jsme NATO. #WeAreNATO https://t.co/VmHCsuIawr
Přístupové protokoly stvrdil podpisem tehdejší prezident Václav Havel přesně 26. února 1999. Ve stejnou chvíli obdobné dokumenty podepsal ve Varšavě i polský prezident Aleksander Kwasniewski.
Václav Havel po podpisu uvedl, že protokol má historický význam. Členství je podle něj nadějí i závazkem. „Dává nám naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě,“ prohlásil tehdy Havel.
Země pak vstoupila do Aliance 12. března 1999. Ministři zahraničí tehdy předali ve městě Independence v americkém státě Missouri své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny. Česko zastupoval Jan Kavan, ministr zahraničí v tehdejší vládě Miloše Zemana.
„Dnes ve skutečnosti poznáváme, co v duchu vždy platilo. Dnes svými činy potvrzujeme, že země krále Štěpána a kardinála Mindszentyho, Karla IV. a Václava Havla, Koperníka a papeže Jana Pavla II. plně a neodvolatelně sídlí v atlantickém společenství za svobodu. A k tomu říkám, abych citovala starý středoevropský výraz, aleluja,“ prohlásila tehdy Madeleine Albrightová.
Historické rozšiřování Aliance o první postkomunistické země bylo velkým tématem pro americká média. Prestižní Wall Street Journal pečlivě informoval o celém přístupovém procesu.
Například 16. dubna 1998 podrobně referoval o tom, jak čeští zákonodárci pohodlnou většinou ratifikovali vstup země do NATO a poté hlasování oslavili potleskem vestoje, zatímco se nemocný prezident Václav Havel zotavoval po operaci v nemocnici v Rakousku a výsledek hlasování ve sněmovně (154:38) označil za historický den pro Čechy.
„Díky tomuto rozhodnutí a díky našemu budoucímu členství v Alianci budeme mít – poprvé v historii – pevnou bezpečnostní kotvu a ještě silnější místo v demokratickém světě,“ citoval tehdejší Havlovo prohlášení deník.
Upozornil také, že proti vstupu do NATO se při hlasování v dolní komoře vyslovili pouze poslanci komunistů a nacionalistické Republikánské strany a že opoziční sociální demokraté (ČSSD) upustili od svých původních požadavků, aby o vstupu do Aliance bylo vypsáno referendum.
„Aliance by se měly spojovat, když nic nehrozí. Pod hrozbou už je pozdě,“ oslovil podle deníku tehdejší předseda komory a šéf sociálních demokratů Miloš Zeman ty, kteří argumentovali, že ke vstupu do NATO není důvod.
