Šéfové diplomacie osmadvacítky podle očekávání schválili žádost Turecka na rozmístění protiraketových systémů Patriot v blízkosti syrských hranic. Ankara požádala o rozmístění střel kvůli možnému dalšímu ostřelování svého území ze Sýrie. V minulých týdnech čelila takovým útokům už několikrát.
"V reakci na žádost Turecka se NATO rozhodlo posílit turecké obranné schopnosti s cílem chránit obyvatelstvo a území Turecka a přispět k deeskalaci krize," uvádí se ve společném rozhodnutí všech osmadvaceti ministrů.
Systém PatriotTaktický mobilní raketový systém využívající střely dlouhého doletu typu země-vzduch s operačním dosahem až 160 kilometrů. Systém Patriot začala vyvíjet americká společnost Raytheon už počátkem 60. let. Od roku 1984 je ve výzbroji armády Spojených států. |
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, který ČR v Bruselu na dvoudenním zasedání zastupuje, řekl, že je to obranné a dočasné opatření. "Je to politická demonstrace, že NATO bude bránit Turecko," citovala Schwarzenberga agentura ČTK.
Oblast, kde by rakety měly být rozmístěny, už minulý týden navštívili vojenští experti Aliance. Střely by měly poskytnou tři země - Německo, Nizozemsko a Spojené státy. Rozmístěny by mohly být během několika týdnů. Půjde o nepočetné vojenské kontingenty. Všechny baterie tohoto výkonného zbraňového systému budou pod operačním velením vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě.
"Situace na jihovýchodní hranici NATO je velmi znepokojující. Jsem si jistý, že budeme demonstrovat naše odhodlání odradit před hrozbou a bránit našeho spojence. Protože to je to, o čem naše Aliance je," předeslal na úvod schůzky ministrů Rasmussen.
Ujistil, že střely Patriot budou sloužit výhradně k obranným účelům. V žádném případě nebudou nasazeny pro útočné operace nebo vynucení bezletové zóny nad Sýrií, jejíž zavedení požadují syrští opoziční povstalci.
Rozmístění protiraketových systémů se však nelíbí Rusku. S aliančními ministry i o těchto plánech v Bruselu jednal ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov. Moskva se obává, aby rozmístění raket nebylo jen předzvěstí nějakých dalších, třeba i vojenských akcí vůči Sýrii.
Antrax i ricin
NATO režim Bašára Asada také varovalo před nasazením chemických zbraní. "Možnost použití chemických zbraní by byla zcela nepřijatelná pro celé mezinárodní společenství a kdyby se někdo uchýlil k jejich nasazení, měl by očekávat okamžitou reakci ze strany mezinárodního společenství," prohlásil Rasmussen během schůzky ministrů zahraniční Aliance v Bruselu.
ČR stáhne zaměstnance ambasádyČeská republika kvůli bezpečnostní situaci sníží počet pracovníků na velvyslanectví v Sýrii. Na místě v Damašku ale zůstane například velvyslankyně Eva Filipi. "Budeme trochu snižovat, ale velvyslankyně a ten, který se stará o nám svěřenou ochranu amerických objektů, tam zůstane," uvedl v Bruselu český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. České velvyslanectví od léta poskytuje v Sýrii také konzulární služby pro USA, které svoji misi uzavřely kvůli nepokojům. |
Varování přichází v době, kdy syrské vládní síly bombardovaly povstalecké pozice v okolí hlavního města Damašku a ze země přicházejí zprávy o přesunu chemických zbraní. Podle agentury Reuters francouzské ministerstvo zahraničí informovalo o "možném pohybu na vojenských základnách s uloženými chemickými zbraněmi".
Podle informací zpravodajských služeb má Damašek ve svém arzenálu řadu let chemické zbraně, jež mají být protiváhou jaderného arzenálu Izraele. "Syrské zásoby chemických zbraní jsou velmi znepokojivé," konstatoval Rasmussen.
První bojové plyny si Sýrie pořídila od Egypta už v sedmdesátých letech minulého století. Delší dobu už však má vlastní výrobní kapacity a vlastní zásoby sarinu a yperitu a podle některých zdrojů také látky VX. Spekuluje se i o projektu biologických zbraní, jenž se má zaměřovat na antrax, botulotoxin a ricin.
Jako nosiče bojových látek slouží Sýrii pestrá skladba balistických střel. Kromě raket FROG-7, 9K72 Elbrus (Scud-B) a 9K79 Točka (SS-21 Scarab) dodaných ještě ze Sovětského svazu si Damašek pořídil také severokorejské zbraně série Hwasong (Scud-C a Scud-D) s dostřelem přes 700 kilometrů. Vypouštěcí zařízení mají být umístěna v podzemních tunelech, jež je chrání před útoky ze vzduchu.
