Dohromady přes 300 ostrých startů pohotovostních stíhaček, takzvaných „Alfa Scramble“, počítá NATO podél celé své východní hranice.
A v drtivé většině museli alianční letci do vzduchu kvůli ruským vojenským strojům. K těm startují vždy, když se ruské letouny přiblíží ke vzdušnému prostoru spojenců nějakými nepředvídatelnými způsoby.
„Ruská válka proti Ukrajině vytvořila nejnebezpečnější bezpečnostní situaci v Evropě za poslední desetiletí,“ konstatoval mluvčí NATO Dylan White. „Stíhačky NATO jsou ve službě 24 hodin denně, připraveny zasáhnout v případě podezřelých nebo neohlášených letů v blízkosti vzdušného prostoru našich spojenců,“ dodal.
Většinu zásahů letouny Aliance podnikly v oblasti Baltského moře, kde se státy NATO střídají v takzvaném air-policingu, tedy ve střežení vzdušného prostoru Estonska, Lotyšska a Litvy. Podobně spojenci zajišťují ochranu nebe pro Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a Slovinsko a pomáhají hlídat vzdušný prostor Rumunska, Bulharska a Islandu.
Podle údajů litevského ministerstva obrany, které případy eviduje, zaznamenali alianční letci loni nad Baltem 156 zásahů.
In 2023, #NATO air forces across Europe scrambled over 300 times to intercept Russian military aircraft approaching Alliance airspace. Most intercepts occurred over the Baltic Sea ✈️
Read: https://t.co/s6AY3NcDnp https://t.co/lOVShQy9KL
Nejrušnějším obdobím byl v tomto ohledu loňský červen, kdy se poplašené sirény na základnách v Litvě nebo Estonsku rozezněly 27krát. A vůbec nejnáročnější byl týden od 5. do 11. června, kdy se nad Baltem prakticky každý den objevovaly různorodé formace ruských vojenských strojů a alianční stíhači zaznamenali 15 poplachů.
Například 10. června stíhači startovali nejprve identifikovat výzvědný letoun Il-20, poté zamířili k dvojici ruských stíhacích bombardérů Su-30SM, následně ke dvěma stíhačkám Su-27 a nakonec k formaci dvou strategických bombardérů Tu-22M3 a dvou Su-30.
Extrémní červnová aktivita ruského letectva ovšem zřejmě souvisela s největším leteckým cvičením NATO za poslední roky (Air Defender 23), do něhož se nad Evropou zapojilo na 250 letounů.
Největší letecké cvičení NATO začíná. Ve vzduchu bude až 200 letounů naráz |
Různé početné ruské formace se ovšem objevovaly i v dalších týdnech. Třeba 8. září stíhači identifikovali formaci dopravních strojů Tu-154 a Tu-134 v doprovodu čtyř stíhaček Su-27. Naposledy pak 16. prosince se nad Baltem objevila hned dvakrát během dne skupina dvou bombardérů Tu-22M3 v doprovodu dvojice stíhaček Su-30.
Obecně se zásahy obešly bez incidentů, letouny NATO startovaly, aby identifikovaly blížící se letadla a vyprovodily je mimo oblast. Jen vzácně a na velmi omezenou dobu některý ze zachycených letounů vstoupil do spojeneckého vzdušného prostoru, uvedla Aliance ve zprávě.
Ruské vojenské letouny v oblasti Baltu pravidelně létají bez letových plánů, nekomunikují s řídícími centry letového provozu a nepoužívají transpondéry, tedy zařízení, které umožňují automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.
Létají bez letových plánů, nekomunikují s řídícími centry a nepoužívají transpondéry.
Když je transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a potenciální riziko pro civilní letadla na mezinárodních trasách a startují proto k němu pohotovostní stroje.
Němé ruské vojenské lety v regionu směřují často do ruské militarizované exklávy Kalinigradu a nazpět do Ruska.
V Kaliningradské oblasti se zřítila ruská stíhačka, oba piloti zahynuli |
Aliance v celé Evropě využívá asi 40 radarů a zpravodajských uzlů pro sledování letového provozu. V nepřetržité pohotovosti je pak obvykle 60 letounů jako síla okamžité reakce pro letadla, která se ocitnou v nouzi nebo porušují mezinárodní letecká pravidla v blízkosti vzdušného prostoru Aliance.
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 ale NATO podstatně posílilo svou protivzdušnou obranu na východním křídle. Ke startu je nepřetržitě připraveno 100 stíhaček, další stroje prakticky nepřetržitě podnikají monitorovací a průzkumné mise podél východní hranice.
Důvodem pro ostrý start pohotovostních stíhaček pak může být nejen neohlášený vojenský let, ale i případ, kdy civilní letoun z jakéhokoli důvodu ztratí spojení s řízením letového provozu – ať už jde o technický problém, nebo třeba únos.
First scramble: @BeAirForce 🇧🇪 F-16 & 🇫🇷 Mirage 2000, currently on #NATO Air Policing mission in the Baltics, & 🇸🇪 JAS 39 Gripen scrambled when 🇷🇺 fighter jets flew close to Allied Air Space
The intercept was coordinated between NATO & Swedish 🇸🇪 air control
#SecuringTheSkies https://t.co/lNGTxZgWde
NATO má kvůli monitorování veškerého pohybu nad celou Evropou dvě letecká operační střediska. To v Německu pokrývá oblast severní Evropy, druhé ve Španělsku pak celé jižní křídlo.
Pro porovnání, v roce 2021 NATO zaznamenalo 350 startů kvůli ruským letounům, z toho 137 nad Baltem. V roce 2013 bylo nad Baltem 47 ostrých startů k ruským letounům a v roce 2014, kdy se vztahy mezi NATO a Ruskem vyostřily kvůli ruské anexi Krymu, už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty.
Pro představu, v roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.
