Na novou misi odcestovala necelá stovka českých vojáků se třemi vrtulníky Mi-171Š se sklopnou nákladovou rampou na sklonku minulého týdne. „Budou plnit úkoly v rámci posílení východního křídla NATO,“ potvrdila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Trojice českých armádních vrtulníků ze 22. základny vrtulníkového letectva u Náměště nad Oslavou se má podílet na zajišťování výsadků, vzdušných průzkumných misích a přepravě osob a materiálu. Vůbec poprvé armáda do mise v rámci jednotky vyslala také příslušníky Aktivní zálohy.
Ze kterého polského letiště nebo základny budou čeští letci působit, ovšem zatím velení armády neupřesnilo s ohledem na polskou stranu. Podrobnosti o nasazení chce armáda zveřejnit v nejbližší době. Obecně by v rámci schváleného mandátu zahraničních misí čeští vojáci mohli v Polsku působit do konce roku.
Necelá stovka vrtulníkářů z Náměště posílí @Poland_MOD. Heli Unit s Mi-171Š s rampou bude zajišťovat výsadky, vzdušné průzkumy a přepravu osob a materiálu. Poprvé s nimi vysíláme i jejich aktivní záložáky. Posilujeme východní křídlo Aliance! #WeAreNATO #StrongerTogether https://t.co/DGKldgUdp5
Nasazení v Polsku nebude zdaleka první misí českých vrtulníkářů. Už v roce 1996 působili čeští letci se stroji Mi-17 v operaci IFOR na území bývalé Jugoslávie – v Bosně a Hercegovině. Podíleli se na přepravě osob a materiálu, průzkumu a monitorování území. Následovaly pak operace v Bosně a Kosovu a také v Afghánistánu.
V rámci posílené východního křídla NATO působí čeští vojáci dlouhodobě v pobaltských státech. Momentálně je zhruba 30 českých specialistů z libereckého 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany nasazeno v Litvě.
Multifunkční četa chemické ochrany tam zajišťuje odborné úkoly radiačního a chemického průzkumu, dekontaminace osob, raněných, techniky, prostoru a materiálu. V polovině roku jednotku vystřídá asi stovka českých dělostřelců. Vůbec poprvé od 2 světové války se vypráví do mise i s těžkou technikou v podobě několika samohybných houfnic DANA.
Na základně Adaži v Lotyšsku pak působí na 60 českých ženistů se speciálním minovým vrhačem MV-3 na nástavbě vozidla Tatra 810. Ten je schopen za velmi krátkou dobu vytvářet minová pole na vzdálenost až tři kilometry.
NATO od ruské invaze na Ukrajinu znásobilo vojenskou přítomnost na svém východním křídle. V trojlístku pobaltských republik – Litvě, Lotyšsku a Estonsku, ale také v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a rovněž na Slovensku.
V každé z těchto zemí spojenci do té doby v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 udržovali vícenárodní prapor o síle zhruba 1 100 vojáků. Teď jsou počty více než dvojnásobné.
Předsunuté bojové skupiny jsou součástí opatření Aliance k odstrašení Ruska. Jejich přítomnost má odradit Moskvu od případných agresivních akcí a ubezpečit členské země na východní hranici.
