"Věřím pevně, že Kosovo je poslední částí skládačky, která vyvede západní Balkán z konfliktů 90. let a povede ho k normalizaci, stabilitě a evropské integraci," prohlásil Petersen, který se v neděli ujal funkce v provincii, spravované již čtvrtým rokem OSN.
Petersen přebírá funkci po Finovi Harrim Holkerim, který v květnu odstoupil ze zdravotních důvodů. Holkeri byl předtím ostře kritizován v souvislosti s protisrbskými násilnostmi, při nichž v březnu zahynulo 19 lidí a přes 900 jich bylo zraněno. Vypáleno bylo na třicet pravoslavných kostelů a klášterů a 800 domů. Více než čtyři tisícovky Srbů utekly před útoky Albánců.
Petersen je pátý šéf UNMIK a jeho prvním úkolem bude pokusit se obnovit dialog mezi Bělehradem a Prištinou. V říjnu bude dohlížet na první parlamentní volby organizované místními orgány.
Obzvlášť těžkým úkolem bude přesvědčit srbskou menšinu, která je stále terčem násilností a necítí se v provincii bezpečná, aby se hlasování zúčastnila. K účasti ve volbách ji sice nedávno vyzval kosovský premiér Bajram Rexhepi, ale předseda srbské vlády Vojislav Koštunica ji naopak nabádá k bojkotu voleb, zejména kvůli nezajištěné bezpečnosti v provincii. Pokud by Srbové hlasování skutečně bojkotovali, hrozil by vznik monoetnického parlamentu.
Status Kosova zůstal po vojenském konfliktu v letech 1998-99 otevřený a začít jednat o něm by se mělo nejdříve v příštím roce, pokud provincie splní do té doby evropské standardy. Albánci vytrvale usilují o to, aby Kosovo získalo nezávislost, Srbové naopak chtějí, aby zůstalo součástí Srbska.
Petersen již při jmenování do funkce označil svoji misi za velkou výzvu a ujistil, že se bude snažit pracovat v zájmu všech komunit žijících v Kosovu.
"Přišel příliš pozdě na to, aby mohl zaujmout rozhodnější postoj k extremistům," soudí ředitel Fóra pro etnické vztahy v Bělehradě Dušan Janjić. "Přichází v nejméně vhodnou chvíli a bude mít velmi těžký začátek," dodal.
