Tallinn o incidentu informoval v pondělí s tím, že ruský dopravní letoun Tu-154, patřící ruskému námořnictvu, vstoupil nelegálně do vzdušného prostoru nad oblastí Vaindloo.
„Letadlo bylo v estonském vzdušném prostoru méně než minutu,“ uvedlo estonské ministerstvo obrany.
Stroj sice měl podaný letový plán a zapnutý automatický odpovídač, nekomunikoval však z řízením letového provozu.
Ministerstvo zahraničních věcí si v reakci předvolalo ruského velvyslance. Podle estonských úřadů jde o první takový případ v letošním roce. Loni ruské letouny podle dostupných informací ve stejné oblasti narušily vzdušný prostor Estonska šestkrát.
Britské stíhačky zasahovaly nad Baltem u neobvyklého ruského stroje |
Moskva to ale vždy popřela. Poslední známý případ z července se týkal dokonce dopravního speciálu ruského prezidenta Vladimira Putina mířícího na schůzku s Donaldem Trumpem do Finska. (Psali jsme v článku zde)
Vaindloo je jedním z estonských ostrovů ve Finském zálivu, na jehož pobřeží se nachází nejsevernější bod Estonska. Ostrov leží ve vzdálenosti pouhých 27 kilometrů od estonské pevniny a teritoriální vody končí ve vzdálenosti 8 námořních mil od ostrova. Finské pobřeží je odsud jen asi 53 kilometrů.
Ruské vojenské letouny oblastí nejčastěji míří z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Létají však velmi blízko hranic pobaltských zemí, navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.
Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.
Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl. V takovém případě k nim startují pohotovostní stíhačky NATO, které vzdušný prostor Pobaltí chrání.
Loni musely startovat k nekomunikujícím ruských vojenským strojům ve 137 případech. Vyplývá to z pravidelných hlášení litevského ministerstva obrany. Nejaktivnější byli ruští letci v červnu, kdy startovaly pohotovostní stíhačky NATO do vzduchu ve třiceti případech. V Pobaltí v té době vrcholilo alianční cvičení Sabre Strike.
„Nejzajímavější“ ostré starty zaznamenali piloti NATO asi v červenci, kdy se například na radarech objevila formace pěti ruských bojových strojů Su-30SM.
