NATO hlásí 137 ostrých startů nad Pobaltím. Ruských záletů loni přibylo

  21:00aktualizováno  21:00
Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají nadzvukové letectvo. V ochraně jejich vzdušného prostoru se proto střídají spojenci z NATO. Na podzim to budou znovu čeští letci s gripeny. Už potřetí. Je ochrana nebe nad Pobaltím nutná? Němých ruských vojenských letů v oblasti loni opět přibylo.

Belgická stíhačka F-16 doprovází nad Baltem nekomunikující ruský přepadový stíhač Su-27 | foto: mil.be

„Mise NATO na ochranu vzdušného prostoru je důkazem spojenecké solidarity,“ konstatoval litevský ministr obrany Raimundas Karoblis, když počátkem ledna přebírali polští letci s letouny F-16 ochranu nebe nad Pobaltí od svých belgických kolegů.

Bezmocné úřady

Ať se to Evropě líbí nebo ne, s vypnutými automatickými odpovídači u ruských vojenských letounů nemůže prakticky nic dělat. Finsko před časem požádalo Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), jak by se dala situace řešit. odpověď přišla záhy. Nijak.

Úmluva o mezinárodním civilním letectví, která stanovuje základní pravidla pro leteckou dopravu na celém světě, se totižnevztahuje na provoz vojenských strojů a ruské vzdušné síly tak nemají žádnou povinnost se zapnutými transpondéry létat. I když od konce studené války platilo jakési nepsané pravidlo, že i vojenské letouny při letech poblíž civilních leteckých koridorů odpovídače zapnuté mají.

Dosud to byla standardní praxe i v mezinárodním vzdušném prostoru s výjimkou bojových nebo zpravodajských misí. Létání bez zapnutých odpovídačů a bez komunikace s řízením letového provozu pak bylo považováno za úmyslnou provokaci.

Ti během uplynulých čtyř měsíců zaznamenali celkem 20 ostrých startů, takzvaných „Alfa Scramble“. V drtivé většině případů k nekomunikujícím ruským vojenským letounům, které se až příliš přiblížily ke vzdušnému prostoru pobaltských zemí.

Ty nejčastěji míří z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Létají však velmi blízko hranic pobaltských zemí, navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.

Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl.

A v tu chvíli se na některé ze dvou operačních základen - v litevském Šiauliai nebo estonském Amari, rozezní poplašné sirény pro pohotovostní stíhačky NATO.

Fotogalerie

Trojlístek pobaltských republik vlastní stíhací letectvo nemá, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 pravidelně střídají spojenci z NATO v rámci takzvaného Air Policingu.

„Během uplynulých desetiletí vzdušné síly byly a i nadále budou hlavním balíčkem schopností NATO zajistit kolektivní obranu a bezpečnost pro všechny její spojence,“ uvedl velitel aliančních vzdušných sil Tod Wolters.

Při ostrém startu má dvojice pohotovostních stíhaček za úkol co nejrychleji neznámý stroj dohnat, identifikovat jej, zkusit s pilotem navázat komunikaci a stroj sledovat a doprovodit do bezpečné vzdálenosti.

Nejvážnější incident

V září 2005 se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy a vletěl do litevského vzdušného prostoru.

Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní stroje Phantom německé Luftwaffe. Ještě než letoun dostihly, ruský stroj havaroval.

U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro pohotovostní piloty přitom platí takzvané nárazníkové pásmo. Letci musejí dodržovat vzdálenost 15 kilometrů k hranici a to samé se očekává od ruských a běloruských letounů.

Z Litvy aktuálně nebe nad Baltem chrání polští stíhači, z Estonska pak němečtí letci se stroji Eurofighter.Dohromady je to osm letounů. Na jaře v rámci posílené přítomnosti ještě přibude čtveřice stíhaček z Portugalska, která bude startovat z polské základny v Malborku. Před ruskou anexí Krymu na celé Pobaltí dohlížely jen čtyři alianční stroje.

Na podzim se potřetí do Pobaltí vrátí také čeští letci s gripeny. „Ve druhé polovině roku 2019 se budou vojáci podílet na střežení vzdušného prostoru Pobaltí s pěti letouny JAS-39 Gripen a v počtu do 95 příslušníků,“ uvedlo ministerstvo obrany. Budou navazovat na působení z let 2009 a 2012.

Ruských letů přibylo

Pohotovostní letouny NATO musely loni startovat k nekomunikujícím ruských vojenským strojům ve 137 případech.

Ostré starty 2018

  • Leden:1
  • Únor: 8
  • Březen: 8
  • Duben: 7
  • Květen: 12
  • Červen: 30
  • Červenec: 18
  • Srpen: 10
  • Září: 11
  • Říjen: 11
  • Listopad: 10
  • Prosinec: 11

Zdroj: Litevské ministerstvo obrany

Vyplývá to z pravidelných hlášení litevského ministerstva obrany. Nejaktivnější byli ruští letci v červnu, kdy startovaly pohotovostní stíhačky NATO do vzduchu ve třiceti případech. V Pobaltí v té době vrcholilo alianční cvičení Sabre Strike.

„Nejzajímavější“ ostré starty zaznamenali piloti NATO asi v červenci, kdy sena příklad na radarech objevila formace pěti ruských bojových strojů Su-30SM.

Podle dostupných informací loni v šesti případech ruské stroje narušily vzdušný prostor Estonska. Moskva to ale vždy popřela. Poslední známý případ z července se týkal dokonce dopravního speciálu ruského prezidenta Vladimira Putina mířícího na schůzku s Donaldem Trumpem do Finska. (Psali jsme v článku zde)

Jen pro zajímavost. V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

V roce 2013 Aliance zaznamenala 47 ostrých startů k ruský letounům. V roce 2014, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty. V roce 2016 to bylo 110 a v roce 2017 pak 130 startů.

Autor: natoaktual.cz

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Další z rubriky

Do bitvy o miliardovou zakázku na pásové obrněnce se hlásí čtyři výrobci

Bojová vozidla českých vojáků ze základny Šajkovac v Kosovu (2008)

O zakázku za 53 miliard na dodávky 210 nových bojových vozidel pěchoty pro českou armádu se chtějí utkat všichni čtyři...

Evropský summit v Rumunsku střeží letouny AWACS a italské stíhačky

Letoun AWACS

Na summit Evropské unie v rumunském Sibiu ze vzduchu dohlíží speciální letoun včasné výstrahy AWACS, potvrdilo...

Vrchním velitelem NATO je bojový pilot Wolters. Pentagon žádá o posily

Vrchní velitel sil NATO americký generál Tod Wolters

Novým vrchním velitelem sil NATO je čtyřhvězdičkový generál amerického letectva Tod Wolters. Rychlé posílení americké...

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz