NATO hlásí 137 ostrých startů nad Pobaltím. Ruských záletů loni přibylo

  21:00aktualizováno  21:00
Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají nadzvukové letectvo. V ochraně jejich vzdušného prostoru se proto střídají spojenci z NATO. Na podzim to budou znovu čeští letci s gripeny. Už potřetí. Je ochrana nebe nad Pobaltím nutná? Němých ruských vojenských letů v oblasti loni opět přibylo.

Belgická stíhačka F-16 doprovází nad Baltem nekomunikující ruský přepadový stíhač Su-27 | foto: mil.be

„Mise NATO na ochranu vzdušného prostoru je důkazem spojenecké solidarity,“ konstatoval litevský ministr obrany Raimundas Karoblis, když počátkem ledna přebírali polští letci s letouny F-16 ochranu nebe nad Pobaltí od svých belgických kolegů.

Bezmocné úřady

Ať se to Evropě líbí nebo ne, s vypnutými automatickými odpovídači u ruských vojenských letounů nemůže prakticky nic dělat. Finsko před časem požádalo Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), jak by se dala situace řešit. odpověď přišla záhy. Nijak.

Úmluva o mezinárodním civilním letectví, která stanovuje základní pravidla pro leteckou dopravu na celém světě, se totižnevztahuje na provoz vojenských strojů a ruské vzdušné síly tak nemají žádnou povinnost se zapnutými transpondéry létat. I když od konce studené války platilo jakési nepsané pravidlo, že i vojenské letouny při letech poblíž civilních leteckých koridorů odpovídače zapnuté mají.

Dosud to byla standardní praxe i v mezinárodním vzdušném prostoru s výjimkou bojových nebo zpravodajských misí. Létání bez zapnutých odpovídačů a bez komunikace s řízením letového provozu pak bylo považováno za úmyslnou provokaci.

Ti během uplynulých čtyř měsíců zaznamenali celkem 20 ostrých startů, takzvaných „Alfa Scramble“. V drtivé většině případů k nekomunikujícím ruským vojenským letounům, které se až příliš přiblížily ke vzdušnému prostoru pobaltských zemí.

Ty nejčastěji míří z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Létají však velmi blízko hranic pobaltských zemí, navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.

Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl.

A v tu chvíli se na některé ze dvou operačních základen - v litevském Šiauliai nebo estonském Amari, rozezní poplašné sirény pro pohotovostní stíhačky NATO.

Fotogalerie

Trojlístek pobaltských republik vlastní stíhací letectvo nemá, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 pravidelně střídají spojenci z NATO v rámci takzvaného Air Policingu.

„Během uplynulých desetiletí vzdušné síly byly a i nadále budou hlavním balíčkem schopností NATO zajistit kolektivní obranu a bezpečnost pro všechny její spojence,“ uvedl velitel aliančních vzdušných sil Tod Wolters.

Při ostrém startu má dvojice pohotovostních stíhaček za úkol co nejrychleji neznámý stroj dohnat, identifikovat jej, zkusit s pilotem navázat komunikaci a stroj sledovat a doprovodit do bezpečné vzdálenosti.

Nejvážnější incident

V září 2005 se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy a vletěl do litevského vzdušného prostoru.

Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní stroje Phantom německé Luftwaffe. Ještě než letoun dostihly, ruský stroj havaroval.

U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro pohotovostní piloty přitom platí takzvané nárazníkové pásmo. Letci musejí dodržovat vzdálenost 15 kilometrů k hranici a to samé se očekává od ruských a běloruských letounů.

Z Litvy aktuálně nebe nad Baltem chrání polští stíhači, z Estonska pak němečtí letci se stroji Eurofighter.Dohromady je to osm letounů. Na jaře v rámci posílené přítomnosti ještě přibude čtveřice stíhaček z Portugalska, která bude startovat z polské základny v Malborku. Před ruskou anexí Krymu na celé Pobaltí dohlížely jen čtyři alianční stroje.

Na podzim se potřetí do Pobaltí vrátí také čeští letci s gripeny. „Ve druhé polovině roku 2019 se budou vojáci podílet na střežení vzdušného prostoru Pobaltí s pěti letouny JAS-39 Gripen a v počtu do 95 příslušníků,“ uvedlo ministerstvo obrany. Budou navazovat na působení z let 2009 a 2012.

Ruských letů přibylo

Pohotovostní letouny NATO musely loni startovat k nekomunikujícím ruských vojenským strojům ve 137 případech.

Ostré starty 2018

  • Leden:1
  • Únor: 8
  • Březen: 8
  • Duben: 7
  • Květen: 12
  • Červen: 30
  • Červenec: 18
  • Srpen: 10
  • Září: 11
  • Říjen: 11
  • Listopad: 10
  • Prosinec: 11

Zdroj: Litevské ministerstvo obrany

Vyplývá to z pravidelných hlášení litevského ministerstva obrany. Nejaktivnější byli ruští letci v červnu, kdy startovaly pohotovostní stíhačky NATO do vzduchu ve třiceti případech. V Pobaltí v té době vrcholilo alianční cvičení Sabre Strike.

„Nejzajímavější“ ostré starty zaznamenali piloti NATO asi v červenci, kdy sena příklad na radarech objevila formace pěti ruských bojových strojů Su-30SM.

Podle dostupných informací loni v šesti případech ruské stroje narušily vzdušný prostor Estonska. Moskva to ale vždy popřela. Poslední známý případ z července se týkal dokonce dopravního speciálu ruského prezidenta Vladimira Putina mířícího na schůzku s Donaldem Trumpem do Finska. (Psali jsme v článku zde)

Jen pro zajímavost. V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

V roce 2013 Aliance zaznamenala 47 ostrých startů k ruský letounům. V roce 2014, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty. V roce 2016 to bylo 110 a v roce 2017 pak 130 startů.

Autor: natoaktual.cz

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tereza H. si za drogy odsedí v Pákistánu osm let. Co jsem udělala? vzlykala

Češka Tereza Hlůšková krátce poté, co jí pákistánský soud poslal na 8 let a 8...

Pákistánský soud poslal na osm let a osm měsíců do vězení Češku Terezu Hlůškovou zadrženou loni v lednu na letišti s...

Zemřel Daniel Nekonečný, samozvaný velvyslanec ministerstva rozkoší

Daniel Nekonečný

Zemřel zpěvák Daniel Nekonečný, bylo mu 52 let. Populární showman a zpěvák působil v kapele Šum svistu a zahrál si...

Lehly si vedle sebe a čekaly na smrt. Kamarádky z Prostějovska přejel vlak

Místo u obce Pivín na Prostějovsku, kde si v sobotu 23. března 2019 lehly na...

Ještě před dvěma týdny se osmnáctiletá Veronika z Prostějova chlubila na sociální síti fotografií s novým přítelem. V...

Nizozemská policie zadržela muže podezřelého ze střelby v Utrechtu

Sedmatřicetiletý Gokman Tanis, kterého nizozemská policie kvůli útoku v...

Sedmatřicetiletý Turek Gökmen Tanis podezřelý ze střelby v tramvaji v Utrechtu, při které v pondělí zahynuli tři lidé a...

Český lyžař v Alpách srazil Švéda. Muži praskla aorta, na místě zemřel

Horská záchranná služba ve francouzském horském středisku  Avoriaz (28.4.2016)

Ve francouzském zimním středisku Alpe d’Huez v neděli po kolizi s českým lyžařem zemřel 45letý Švéd. Informoval o tom...

Další z rubriky

Albrightová nebo Schwarzenberg dostali medaile za zásluhy o členství v NATO

Ministerstvo zahraničí udělilo nové medaile osobnostem, které se zasloužily o...

Ministerstvo zahraničí udělilo nové medaile osobnostem, které se zasloužily o členství České republiky v NATO. Při...

Členství v NATO je známkou příslušnosti k Západu, tvrdí experti

Dva letouny JAS-39 Gripen českých vzdušných sil ve formaci s belgickým strojem...

Za dvacet let svého členství v NATO Česká republika dokázala, že umí být spolehlivým a předvídatelným spojencem. Podle...

Švédové ukázali nový pásový obrněnec pro přezbrojení české armády

Bojové vozidlo pěchoty CV90 Mark IV., se kterým se švédský výrobce Hägglunds...

Švédský výrobce Hägglunds představil verzi pásového bojového vozidla pěchoty CV90 s označením Mark IV, se kterým se...

Najdete na iDNES.cz