NATO hlásí 137 ostrých startů nad Pobaltím. Ruských záletů loni přibylo

  21:00aktualizováno  21:00
Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají nadzvukové letectvo. V ochraně jejich vzdušného prostoru se proto střídají spojenci z NATO. Na podzim to budou znovu čeští letci s gripeny. Už potřetí. Je ochrana nebe nad Pobaltím nutná? Němých ruských vojenských letů v oblasti loni opět přibylo.

Belgická stíhačka F-16 doprovází nad Baltem nekomunikující ruský přepadový stíhač Su-27 | foto: mil.be

„Mise NATO na ochranu vzdušného prostoru je důkazem spojenecké solidarity,“ konstatoval litevský ministr obrany Raimundas Karoblis, když počátkem ledna přebírali polští letci s letouny F-16 ochranu nebe nad Pobaltí od svých belgických kolegů.

Bezmocné úřady

Ať se to Evropě líbí nebo ne, s vypnutými automatickými odpovídači u ruských vojenských letounů nemůže prakticky nic dělat. Finsko před časem požádalo Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), jak by se dala situace řešit. odpověď přišla záhy. Nijak.

Úmluva o mezinárodním civilním letectví, která stanovuje základní pravidla pro leteckou dopravu na celém světě, se totižnevztahuje na provoz vojenských strojů a ruské vzdušné síly tak nemají žádnou povinnost se zapnutými transpondéry létat. I když od konce studené války platilo jakési nepsané pravidlo, že i vojenské letouny při letech poblíž civilních leteckých koridorů odpovídače zapnuté mají.

Dosud to byla standardní praxe i v mezinárodním vzdušném prostoru s výjimkou bojových nebo zpravodajských misí. Létání bez zapnutých odpovídačů a bez komunikace s řízením letového provozu pak bylo považováno za úmyslnou provokaci.

Ti během uplynulých čtyř měsíců zaznamenali celkem 20 ostrých startů, takzvaných „Alfa Scramble“. V drtivé většině případů k nekomunikujícím ruským vojenským letounům, které se až příliš přiblížily ke vzdušnému prostoru pobaltských zemí.

Ty nejčastěji míří z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Létají však velmi blízko hranic pobaltských zemí, navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.

Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl.

A v tu chvíli se na některé ze dvou operačních základen - v litevském Šiauliai nebo estonském Amari, rozezní poplašné sirény pro pohotovostní stíhačky NATO.

Fotogalerie

Trojlístek pobaltských republik vlastní stíhací letectvo nemá, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 pravidelně střídají spojenci z NATO v rámci takzvaného Air Policingu.

„Během uplynulých desetiletí vzdušné síly byly a i nadále budou hlavním balíčkem schopností NATO zajistit kolektivní obranu a bezpečnost pro všechny její spojence,“ uvedl velitel aliančních vzdušných sil Tod Wolters.

Při ostrém startu má dvojice pohotovostních stíhaček za úkol co nejrychleji neznámý stroj dohnat, identifikovat jej, zkusit s pilotem navázat komunikaci a stroj sledovat a doprovodit do bezpečné vzdálenosti.

Nejvážnější incident

V září 2005 se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy a vletěl do litevského vzdušného prostoru.

Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní stroje Phantom německé Luftwaffe. Ještě než letoun dostihly, ruský stroj havaroval.

U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro pohotovostní piloty přitom platí takzvané nárazníkové pásmo. Letci musejí dodržovat vzdálenost 15 kilometrů k hranici a to samé se očekává od ruských a běloruských letounů.

Z Litvy aktuálně nebe nad Baltem chrání polští stíhači, z Estonska pak němečtí letci se stroji Eurofighter.Dohromady je to osm letounů. Na jaře v rámci posílené přítomnosti ještě přibude čtveřice stíhaček z Portugalska, která bude startovat z polské základny v Malborku. Před ruskou anexí Krymu na celé Pobaltí dohlížely jen čtyři alianční stroje.

Na podzim se potřetí do Pobaltí vrátí také čeští letci s gripeny. „Ve druhé polovině roku 2019 se budou vojáci podílet na střežení vzdušného prostoru Pobaltí s pěti letouny JAS-39 Gripen a v počtu do 95 příslušníků,“ uvedlo ministerstvo obrany. Budou navazovat na působení z let 2009 a 2012.

Ruských letů přibylo

Pohotovostní letouny NATO musely loni startovat k nekomunikujícím ruských vojenským strojům ve 137 případech.

Ostré starty 2018

  • Leden:1
  • Únor: 8
  • Březen: 8
  • Duben: 7
  • Květen: 12
  • Červen: 30
  • Červenec: 18
  • Srpen: 10
  • Září: 11
  • Říjen: 11
  • Listopad: 10
  • Prosinec: 11

Zdroj: Litevské ministerstvo obrany

Vyplývá to z pravidelných hlášení litevského ministerstva obrany. Nejaktivnější byli ruští letci v červnu, kdy startovaly pohotovostní stíhačky NATO do vzduchu ve třiceti případech. V Pobaltí v té době vrcholilo alianční cvičení Sabre Strike.

„Nejzajímavější“ ostré starty zaznamenali piloti NATO asi v červenci, kdy sena příklad na radarech objevila formace pěti ruských bojových strojů Su-30SM.

Podle dostupných informací loni v šesti případech ruské stroje narušily vzdušný prostor Estonska. Moskva to ale vždy popřela. Poslední známý případ z července se týkal dokonce dopravního speciálu ruského prezidenta Vladimira Putina mířícího na schůzku s Donaldem Trumpem do Finska. (Psali jsme v článku zde)

Jen pro zajímavost. V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

V roce 2013 Aliance zaznamenala 47 ostrých startů k ruský letounům. V roce 2014, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty. V roce 2016 to bylo 110 a v roce 2017 pak 130 startů.

Autor: natoaktual.cz

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Na Václavském náměstí se zapálil muž, je ve vážném stavu v nemocnici

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava polil hořlavinou a...

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava se kolem 15. hodiny polil hořlavinou a zapálil čtyřiapadesátiletý...

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Další z rubriky

Devítka největších bezpečnostních rizik a výzev pro letošní rok

Americký prezident Donald Trump na první schůzce se spojenci z NATO v Bruselu

Nejde o předpověď, ale pro Evropu i celý svět může být nadcházející rok bouřlivý. Asertivnější Rusko, další migrační...

Hrotovým silám NATO velí Němci, pohotovost drží i čeští protiletadlovci

Čeští vojáci na cvičení Trident Juncture v Norsku

Německo od počátku roku převzalo velení takzvaných Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF), které drží nepřetržitou...

Komunikační linky s Ruskem jsou otevřené. Generálové se potkali v Baku

Velitel amerických sil v Evropě Curtis Scaparrotti

I přes další napětí kvůli ruskému ozbrojenému zásahu proti ukrajinským lodím v Kerčském průlivu zůstávají vojenské...

Najdete na iDNES.cz