Úkoly budou čeští letci se čtyřmi pohotovostními stroji Gripen a jedním záložním plnit stejné jako při předchozích dvou nasazeních v letech 2009 a 2012 - chránit nepřetržitě nebe v rámci takzvané mise Air Policing, identifikovat neznámé letouny, které se objeví blízko vzdušného prostoru a z různých důvodů nekomunikují s řízením letového provozu.
První dva stroje odletěly z čáslavské základny před polednem. Další tři po poledni.
V Estonsku už od soboty působil malý předsunutý tým, který připravoval zázemí pro přílet stíhacích letounů i hlavní části sedmdesátičlenného kontingentu.
„Operační úkol zní jednoduše. Oproti minulým misím ale budeme poprvé působit z Estonska a poprvé nasazujeme pět letounů,“ konstatoval generál Jiří Verner, šéf Společného operačního centra na ministerstvu obrany, které zodpovídá za nasazení českých vojáků.
Právě požadavek na vyslání pěti strojů do zahraniční mise bude klást vyšší nároky na české taktické letectvo jako celek. Kromě ochrany Pobaltí čeští letci s gripeny musí pochopitelně dále zajišťovat ochranu vzdušného prostoru České republiky.
Na mateřské základně v Čáslavi zůstává sedm jednomístných strojů Gripen a dva dvoumístné. Část letounů pochopitelně prochází pravidelnou údržbou nebo modernizací. „Je to takové totální nasazení taktického letectva, na které se letci i personál dlouhodobě připravují,“ řekl s nadsázkou Verner.
Do Pobaltí se čeští letci vrací po sedmi letech. Tehdy ale Češi působili ze základny Šiauliai v Litvě. Nyní to bude blíže ruským hranicím, z estonské základny Ämari. A jiná je také situace. Obecně se očekává, že ostrých startů může být vzhledem k vyšší aktivitě ruského letectva nepoměrně více.
Loni zaznamenali letci ze zemí NATO celkově 137 případů, kdy museli startovat právě k ruským nekomunikujícím vojenským letounům. Estonské ministerstvo obrany pak dokonce hlásilo, že v šesti případech ruské stroje narušily vzdušný prostor Estonska.
Blízká setkání s ruskými letouny nechceme eskalovat, tvrdí čeští piloti |
Češi budou Pobaltí střežit společně Belgičany a Dány s letouny F-16. Ruské vojenské letouny oblastí Baltského moře nejčastěji míří z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo nazpět.
Výjimkou nejsou ani formace čtyř či pěti „němých“ ruských bojových strojů. Létají velmi blízko hranic pobaltských zemí, navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.
„Aktivita je tam vyšší. Kaliningradská oblast je zásobována intenzivněji, mají tam větší počet letecké techniky. Lze proto očekávat vyšší počet ostrých vzletů,“ konstatoval už dříve velitel českého kontingentu a jeden z pilotů Pavel Pavlík.
