"Máme závazek poskytnout všechny nezbytné zdroje a maximálně využít operačních možností v rámci mandátu. Udržíme vysoké tempo operací proti legitimním cílům," prohlásil Rasmussen po jednání ministrů.
NATO podle něj bude pokračovat ve vojenských operacích a tlaku na libyjský režim tak dlouho, dokud to bude nezbytné a dokud síly libyjského vůdce nezastaví útoky proti civilistům a nestáhnou se na své základny. Další podmínkou zastavení aliančních útoků pak je, že Kaddáfího režim umožní přístup k humanitární pomoci všem, kteří to potřebují.
Rasmussen nicméně připustil, že by velitelé potřebovali navíc "několik bojových letounů s přesným naváděním k provádění útoků na pozemní cíle ze vzduchu". Jak vysvětlil vrchní velitel aliančních sil James Stavridis, více strojů je potřeba kvůli současné taktice Kaddáfího jednotek. Ty rozmisťují tanky a těžké zbraně v hustě osídlených oblastech. "Chceme-li se vyvarovat civilních obětí, potřebujeme speciální výzbroj," prohlásil Stavridis.
Situace v Libyi je hlavním bodem dvoudenní schůzky ministrů zahraničí členských zemí NATO, která začala v Berlíně. Aliance má probrat, jak by se mohla v oblasti více zapojit, především ohledně humanitární pomoci.
Schůzka šéfů diplomacií přichází přesně ve chvíli, kdy NATO čelí kritice některých svých členů, ale i libyjských povstalců, že toho v Libyi "nedělá dost".
NATO počátkem dubna převzalo velení nad vzdušnými operacemi mezinárodní koalice. Ty mají podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN zajistit ochranu civilních obyvatel severoafrické země, kterou již několik týdnů zmítají boje mezi povstalci a jednotkami věrnými libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu.
Cílem náletů je Kaddáfího těžká technika
Libyjští povstalci ale požadují, aby operacím a především přímým leteckým úderům na Kaddáfího síly znovu velely Spojené státy. NATO podle nich nedělá pokroky, útoky stagnují a režim plukovníka Kaddáfího posiluje. Opatrný přístup Severoatlantické aliance jako celku rozčiluje i Francii a Británii. Tyto členské země vyzvaly, aby Aliance vojenský zásah zintenzivnila.
Jen za poslední dva dny přitom letouny NATO zničily v okolí měst Misuráta a Syrta dvacítku tanků a vozidel Kaddáfího jednotek. Ve středu spojenci při náletech zničili 13 bunkrů v Tripolisu a 3 raketomety poblíž Brigy.
Jiné země svou účast v libyjské operaci ale posilovat nechtějí. Španělský ministr zahraničí Trinidad Jimenez naznačil, že Madrid nechce své dosavadní angažmá měnit. "Španělsko se rozhodlo od začátku mise poskytnout námořní a letecké kapacity k provádění zbrojního embarga a udržování bezletové zóny," řekl.
Česko uvolnilo 2,5 milionu korun
Ministři osmadvacítky mají probrat možné širší zapojení aliančních sil do dění v Libyi, zejména s ohledem na poskytování humanitární pomoci. "Mezinárodní společenství musí jednat. Násilí rozpoutané proti libyjskému lidu bylo nesnesitelné," řekl generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.
"Litujeme pokračujícího násilí a krutostí páchaných libyjským režimem proti vlastnímu lidu, což má za důsledek vážnou humanitární situaci, zejména v obležených městech," uvádí se ve společném prohlášení ministrů.
Česko zastupuje Karel Schwarzenberg. Ten v úterý uvolnil ze zvláštního humanitárního rozpočtu 2,5 milionu korun, které by měly pomoci lidem v Libyi postiženým konfliktem i na pomoc uprchlíkům, kteří uvízli v příhraničních oblastech zejména s Tuniskem.
Podle českého velvyslance při NATO Martina Povejšila by Česká republika byla zřejmě ochotna vyslat do Libye zdravotníky v rámci humanitární mise Evropské unie. Pokud by ovšem o takovou akci požádala OSN. Jak dodal, vojenská podpora dodávkám humanitární pomoci do Libye zatím není potřeba.
Kromě Libye je na čtvrtečním programu i operace v Afghánistánu, kde Aliance začala postupně předávat některé oblasti do rukou afghánských bezpečnostních sil. V pátek má neformální ministerská schůzka v Berlíně pokračovat jednáním Rady NATO-Rusko a setkáním komisí NATO-Gruzie a NATO-Ukrajina.
