Jádrem sporu nebylo jen zdražení o 86 centů (22 korun), ale také neochota sasko-anhaltské Křesťanskodemokratické unie (CDU) hlasovat společně s Alternativou pro Německo (AfD) proti navýšení poplatku.
Zvýšení koncesionářských poplatků musí v Německu odsouhlasit všech 16 spolkových zemí, Sasko-Anhaltsko ale loni v prosinci schvalovací proces zablokovalo.
Tamní premiér Reiner Haseloff z CDU hlasování v zemském sněmu nedovolil, neboť nechtěl dopustit, aby jeho poslanci zvedli ruku proti zdražení společně s AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová strana. CDU, podobně jako jiné zavedené strany, s AfD odmítají spolupracovat.
Takové společné hlasování by bylo nejen prolomením tabu, ale také by to poškodilo tamní vládní koalici, kterou spolu s CDU tvoří Zelení a sociální demokraté (SPD).
Postoj Saska-Anhaltska znamenal, že poplatky se od letošního ledna nezvýšily, takže veřejnoprávní stanice musely hledat úspory. Například stanice MDR, která vysílá v Sasko-Anhaltsku, Sasku a Durynsku a která je členem asociace regionálních vysílatelů ARD, uváděla, že musí v nadcházejících čtyřech letech ušetřit 165 milionů eur (4,2 miliardy korun). Navýšení přitom mělo veřejnoprávním stanicím pomoci zajistit si do roku 2024 dodatečných 1,5 miliardy eur (38 miliard korun).
Ústavní soud konstatoval, že Sasko-Anhaltsko nehlasováním porušilo svobodu vysílání veřejnoprávních stanic, které tak nemohly získat dostatek peněz pro tvorbu. Se zpětnou účinností od 20. července se proto měsíční koncesionářský poplatek zvyšuje o zmíněných 86 centů na 18,36 euro. Toto navýšení bude platit do té doby, než spolkové země schválí novou úpravu.
Průzkum: Češi jsou pro zachování koncesionářský poplatků, výše je přiměřená |
Šéf ARD Tom Buhrow verdikt ústavního soudu ocenil. „Rozhodnutí znamená, že budeme moci pro veřejnost vytvářet i v nadcházejících letech ten nejlepší možný program,“ řekl.
Veřejnoprávní stanice v Německu mají na základě svobody vysílání zaručeno financování podle potřeby plnění veřejnoprávní funkce. Ústavní soud zdůraznil, že právě nyní je práce těchto médií mimořádně potřebná. „To platí zejména v době zvýšeného objemu informací na jedné straně a jednostranného informování, filtračních bublin, lživého zpravodajství a složitých dezinformací na straně druhé,“ uvedl soud.
V Česku se televizní poplatek naposledy měnil v roce 2008 a činí 135 korun měsíčně, rozhlasový poplatek se zvýšil v roce 2005 na 45 korun.
