Česká televize (ČT) i Český rozhlas (ČRo) naplňují svým vysíláním očekávání veřejnosti od médií veřejné služby a jsou hodnocena jako dvě nejdůvěryhodnější média v zemi, ukázal výzkum, který společně iniciovaly Česká televize a Český rozhlas jako příspěvek do debaty o změnách financování veřejnoprávních médií a budoucím rozsahu poskytované veřejné služby.
„Ve veřejném prostoru se objevují různé návrhy na radikální proměny financování České televize a Českého rozhlasu. Považujeme v takovém okamžiku za nutné a odpovědné diskutovat o tom, jaká média veřejné služby veřejnost chce a potřebuje a jaké faktické důsledky by pro ně takovéto změny financování měly,“ uvedl generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Okamura navrhuje zrušit poplatky pro ČT. Zajímaly ho platy redaktorů |
„Například poslanecký návrh SPD by znamenal likvidaci České televize, rušení stanic a téměř úplné zastavení výroby pořadů. Česká televize, která by po schválení tohoto návrhu každý rok přišla o 2,1 miliardy korun, by ani nemohla naplňovat všechny povinnosti, které ze zákona má. Pro veřejnost by pak její význam byl marginální,“ doplnil Dvořák.
„Český rozhlas by za předpokladu přijetí novely zákona z dílny SPD přišel až o 60 procent svého rozpočtu, tedy o 1,2 miliardy korun. Znamenalo by to drastické omezení jeho služeb, rušení stanic a masové propouštění kvalitních tvůrců i novinářů. Byl by to konec veřejné služby, kterou čtyřiadvacet hodin denně poskytujeme našim posluchačům,“ připojil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Jste pro zachování koncesionářských poplatků?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 25. června 2020. Anketa je uzavřena.
Koncesionářské poplatky jsou v České republice hlavním zdrojem financování médií veřejné služby. S jejich zachováním podle průzkumu agentury Median a STEM/MARK souhlasí 79 % populace, a to bez výrazných rozdílů napříč sociodemografickými kategoriemi. Současná výše poplatků nepřipadá vysoká 84 % dotázaných v případě ČRo (58 % ji považuje za přiměřenou a 26 % za nízkou) a 81 % u České televize (61 % ji považuje za přiměřenou, 20 % za nízkou). Z hlediska výše příjmů nejsou ve vnímání výše poplatků žádné zásadní rozdíly. Drobné navýšení poplatků by nemělo vliv na rodinné výdaje 76 % domácností, ukázal průzkum.
Pro dvě třetiny lidí by celkové navýšení poplatků o dvacet korun měsíčně, tedy pět korun u rozhlasových a 15 u televizních poplatků, bylo bez problémů akceptovatelné. U rodin s nízkými příjmy je výše poplatků důležitější, přesto dvě třetiny z nich uvádějí, že by na jejich rodinné výdaje zvýšení vliv nemělo. Ve skupině seniorů toto deklaruje 68 % lidí. Tři čtvrtiny respondentů zároveň uvedly, že navýšení reklamy v ČT a ČRo by vnímaly jako citlivé narušení stávající kvality vysílání.
Výše koncesionářského poplatku byla naposledy upravena v roce 2008 na 135 korun měsíčně u České televize a v roce 2005 u Českého rozhlasu na 45 korun měsíčně. Vlivem inflace se jeho reálná hodnota za uplynulá léta snížila na zhruba 33 korun, upozornil rozhlas. Vzhledem k nárůstu mandatorních výdajů na provoz však již bude v případě další stagnace rozhlasového poplatku rozvoj služeb pro posluchače Českého rozhlasu po roce 2021 téměř nereálný, uvádí rozhlas v tiskové zprávě.
Nezávislý výzkum realizovaly na reprezentativním vzorku populace České republiky starší 18 let agentury Median a STEM/MARK. Telefonicky bylo dotázáno celkem 2 002 respondentů.
