„Řekli jsme si v Českém rozhlase, že se pokusíme dát 30. výročí návratu svobody nějaký obsah. Užitečný, inspirativní, Václav Havel by řekl smysluplný obsah. Poměrně rychle jsme dospěli k sousloví „rozdělená společnost“. A zjistili, že jsou to slova velmi často používaná, ale jejich význam je nekonkrétní, nepřesný, vágní,“ uvedl na tiskové konferenci generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Právě otázka, zda je česká společnost rozdělená a jak konkrétně, byla základem průzkumu, na kterém spolupracovala socioložka Paulína Tabery ze Sociologického ústavu Akademie věd, Daniel Prokop z PAQ Research a FSV UK a Martin Buchtík, ředitel STEM.
V rámci průzkumu zazněly také otázky, zda jsme skutečně rozděleni na hrstku elit a „běžný lid“ nebo jak velká a silná je střední třída, k níž se často odvoláváme, aniž bychom vyjasnili, co jí myslíme.
Odborníci se pro popis struktury české společnosti inspirovali britským výzkumem Great British Class Survey pro BBC, ale modifikovali ho na české prostředí. Stejně jako její autoři vycházeli z přístupu francouzského sociologa Pierre Bourdieua, který před půlstoletím ukázal, že kromě příjmu a majetku je pro postavení ve společnosti klíčové i to, jaké mají lidé kontakty a vazby ve společnosti. Právě tyto sociální vazby mohou totiž pomáhat čelit krizím a získat lépe placenou práci či různé další výhody. A podobně je to s kapitálem kulturním.
Česká studie navíc zohlednila jako důležitý typ kapitálu i kompetence důležité v globálním světě: znalost jazyků a schopnost pracovat s digitálními technologiemi (lidský kapitál).
30 let svobody: kauzy a aféryTřicetidílný seriál vychází v MF DNES každý týden až do listopadu. Představí největší ekonomické a politické kauzy. Miliardové tunely, bankovní krachy, spiknutí kmotrů, sporné amnestie a politické podrazy, vzestupy a pády  |
Z průzkumu vyplynulo, že se v české společnosti formuje šest tříd. Jedná se o dva typy vyšší střední třídy, kdy první Zajištěná střední třída je zajištěná svými příjmy a majetkem. Druhá, Nastupující kosmopolitní třída, má menší majetek, ale má větší potenciál do budoucna, protože může posilovat díky silným sociálním kontaktům, kulturnímu kapitálu a jazykovým a digitálním dovednostem. Dohromady tyto dvě prosperující třídy tvoří zhruba třetinu společnosti.
Dále podle průzkumu existují tři typy nižší střední třídy, které tvoří polovinu české populace. Jde o Tradiční pracující třídu, která má solidní příjem a majetek, ale omezené kontakty, kulturní kapitál, nové kompetence, a Ohroženou třídu, která je na tom přesně naopak: sociálně a kulturně patří spíše ke středním vrstvám, ale ekonomicky velmi strádá. A nakonec je zde specifická Třída lokálních vazeb, která těží z kombinace vlastněné nemovitosti a kontaktů ve svém okolí, které jí mohou pomáhat.
Každý šestý Čech ve věku 18 až 79 let pak spadá do nejnižší třídy, která byla v rámci průzkumu, do něhož se zapojily čtyři tisíce respondentů, pojmenována jako Strádající třída, protože postrádá vlastně všechny typy kapitálů – příjem, majetek, sociální kontakty i nové typy kompetencí a lidský kapitál.
Český rozhlas se problematice Rozděleni svobodou bude věnovat i ve vysílání. „Samotný průzkum by pro vysílání nestačil. Proto jsem rád, že se nám podařilo najít šestici lidí, kteří nám vyprávěli svůj příběh, díky kterému posluchači jistě pochopí rozdíly mezi jednotlivými třídami. I to, co nás všechno spojuje. Věříme, že to posluchače inspiruje, aby si také na serveru iROZHLAS.cz vyplnili několik otázek a zjistili tak, do jaké třídy patří,“ doplnil šéfredaktor stanice Český rozhlas Radiožurnál Ondřej Suchan.
Rozhlas se výsledkům průzkumu Rozděleni svobodou bude ve vysílání věnovat až do 30. výročí sametové revoluce. „Průzkum ukázal také na několik vážných problémů české společnosti, jako jsou dostupnost bydlení, kvalita vzdělávání nebo postavení ohrožené třídy v případě, že by se přestalo dařit ekonomice. Jejich řešení chce Český rozhlas hledat v diskusích s experty z akademických pracovišť i politických stran. Na 4. listopadu pak zveme lídry všech stran zastoupených ve sněmovně ke shrnující debatě v Českém rozhlase,“ doplnil šéfredaktor stanice Českého rozhlasu Plus Petr Šabata.
Už v pondělí spustilo Radio Wave sérii s názvem Po sametu, kterou tvoří deset příběhů, které ovlivnily dobu, ve které žijeme.
Ke kulatému výročí sametové revoluce připravuje Český rozhlas i zvukovou instalaci archivních materiálů na rok 1989 i uplynulých 30 let v horní části Václavského náměstí či mezinárodní konferenci v budově Národního muzea, bývalého Federálního shromáždění.
