Počet evidovaných rozhlasových přijímačů, ze kterých se poplatek platí, loni klesl o 22 300 na 3,794 milionu. Ubylo zejména plátců přes SIPO. Jejich počet se snížil o 66 400 na 2,643 milionu. Naopak počet přímých plátců a podnikatelských subjektů mírně vzrostl.
Koncesionářský poplatek činí 45 korun měsíčně a je stejný od roku 2005. Letos generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral oznámil, že hodlá jednat s politiky o jeho zvýšení na 60 korun, tedy zhruba o kumulovanou inflaci. Výši poplatku totiž stanoví zákon, byla by proto pro jeho zvýšení nutná i změna zákona.
René Zavoral chce jednat s politiky o navýšení poplatku |
René Zavoral ve středu na jednání rady Českého rozhlasu uvedl, že podle předběžných konzultací v Poslanecké sněmovně by proces navýšení poplatku mohl podle některých poslanců trvat nejméně dva roky. Vedení rozhlasu se bude snažit proces urychlit, dodal.
O zvýšení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní rozhlas a televizi uvažuje i vláda.
Vláda zváží zvýšení poplatků za rádio a TV. Babiš by je odpustil důchodcům |
Poplatky tvoří hlavní část příjmů veřejnoprávního rozhlasu. Například v roce 2020 na nich získal přes dvě miliardy korun z celkového objemu výnosů téměř 2,3 miliardy korun.
Na konci roku 2024 zároveň končí výjimka ze zákona o DPH o vratkách daně pro Český rozhlas a Českou televizi. Pokud se výjimku nepodaří prodloužit, bude to pro rozhlas znamenat úbytek financí o 120 milionů korun ročně.
Český rozhlas má letos podle schváleného rozpočtu hospodařit s náklady a výnosy 2,236 miliardy korun, což je o 77 milionů méně než v minulém roce.
Český rozhlas vysílá na 24 stanicích. Zahrnuje to celostátní, regionální i speciální digitální stanice. Zpravodajský Radiožurnál byl s 883 tisíci posluchači denně nejposlouchanější stanicí za loňské druhé a třetí čtvrtletí.
