Koncesionářské poplatky se nezvyšovaly od roku 2008, aktuálně činí měsíční poplatek ze zákona 135 korun za televizi a 45 korun za rozhlas.
„V programovém prohlášení vlády se zavazujeme k tomu, že se zaměříme na udržitelnost financování veřejnoprávních médií a tento závazek chceme naplnit. Čeká nás ale debata o tom, jakým způsobem k tomu dojít, bez toho nelze odpovědně říct, jak se bude výše poplatku vyvíjet,“ sdělil premiér Fiala (ODS). Stejnou informaci redakci sdělila předsedkyně Sněmovny a Markéta Adamová Pekarová (TOP 09).
„Budeme o tom jednat v rámci pětikoalice. Předpokládám, že pan ministr (kultury, pozn. red.) Baxa předloží data a návrh jak valorizovat koncesionářské poplatky,“ uvedl pro iDNES.cz ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Ministři a předsedové koaličních stran Vít Rakušan a Ivan Bartoš na zaslané dotazy neodpověděli.
„Diskuse o výši koncesionářských poplatků zapadá do debaty o mediálních zákonech,“ uvedl pro server Blesk.cz ministr kultury Martin Baxa, pod jehož resort záležitost věcně spadá. Pro iDNES.cz doplnil, že dokud neproběhne debata na vládě, nebude skrze média kolegům nic vzkazovat.
Slovensko vzorem?
Pro úpravu stávajícího systému financování by byl i expremiér Andrej Babiš, nicméně ve zcela jiné formě, než jakou zvažuje vláda. „Na Slovensku veřejnoprávní média financuje státní rozpočet. A u nás by to bylo taky dobré,“ sdělil expremiér ve svém pondělním internetovém pořadu Čau lidi.
Měly by se po čtrnácti letech zvýšit koncesionářské poplatky?
„Veřejnoprávní média jsou důležitá a stát by je financovat neměl. Taková situace už tu byla před listopadem 1989 a ti, co si to pamatují, si také pamatují, jak vypadalo například tehdejší zpravodajství,“ oponuje mu Barbora Osvaldová, mediální expertka, novinářka a vysokoškolská pedagožka působící na Fakultě sociálních věd UK.
Babiš poplatky navyšovat rozhodně nechce, jsou podle něj dostatečně vysoké, expremiér naopak chce žádat jejich odpuštění. „My vůbec nevíme, kam jdou peníze České televize. Nikdo to neví, NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad, pozn.red.) to nekontroluje,“ doplnil Babiš pro iDNES.cz. Uvedl taktéž, že se neobává možného zneužití veřejnoprávních médií politiky, pokud by jejich financování šlo ze státního rozpočtu, o kterém politici přímo rozhodují.
Kromě Slovenska jako další příklad Babiš uvedl Velkou Británii, kde premiér Boris Johnson plánuje zmrazit na dva roky výši koncesionářských poplatků.
Britská vláda nechce zvyšovat poplatky pro BBC, píše Mail on Sunday |
Pokud vláda bude projednávat na plénu Sněmovny navýšení koncesionářských poplatků, Babiš prý navrhe odpuštění poplatků důchodcům, zdravotně postiženým a lidem, kteří mají nízké příjmy.
Od placení poplatku již ale jsou v současnosti osvobozeny osoby postižené oboustrannou hluchotou nebo slepotou, lidé nevlastnící rozhlasový a televizní přijímač, dále lidé s nízkými příjmy – odvozeno od životního minima – cizinci, kterým nebylo na území České republiky uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu a taktéž školy.
„Hnutí SPD nepodporuje navýšení poplatků pro Českou televizi či Český rozhlas, protože obě instituce nepostupují v souladu se zákonem, který jim káže vyváženost. Budu konkrétní: já jsem již 7 let nebyl pozván do pořadu Otázky Václava Moravce. Voliči SPD ale platí koncesionářské poplatky úplně stejně jako ostatní, tedy to opravdu není objektivní,“ uvedl pro iDNES.cz předseda SPD Tomio Okamura.
Průzkum: Češi jsou pro zachování koncesionářský poplatků, výše je přiměřená |
Statistiku zastoupení zmínek o hnutí SPD ve vysílání Českého rozhlasu už jeho radní dříve řešili. „Poměr zastoupení SPD absolutně neodpovídá poměru k ostatním stranám. SPD má přibližně výsledek 10 procent. V situaci, kdy média nepostupují v souladu se zákonem, tak samozřejmě rozhodně nemůžeme podporovat navýšení poplatků,“ dodal Okamura.
