Útoků proti LGBTQ+ lidem přibývá. V roce 2020 to konstatoval nezávislý odborník OSN na problematiku sexuální orientace a genderové identity Victor-Madrigal Borloz, potvrzují to i výzkumy. Svůj podíl na tom mají třeba i politici, kteří se vůči menšině vymezují.
Útok v centru Bratislavy, při kterém před asi dvěma týdny zemřeli dva lidé, tak byl sice nejviditelnějším, ale jen jedním kouskem mozaiky. Přesto řada států, včetně České republiky, stále neeviduje skutky motivované sexuální orientací či identitou oběti jako trestné činy z nenávisti.
Co vše je nenávistným projevem? Kategorie se mohou rozšířit o věk či orientaci |
To se mělo změnit. Evropská komise totiž na začátku roku představila plán na rozšíření seznamu trestné činnosti, u kterých jsou sjednoceny normy na úrovni celé EU.
Kdyby Unie návrh dotáhla do konce, přibyly by do výčtu „evropských trestných činů“ právě zločiny z nenávisti, takzvaný hate crime, a také hate speech, tedy nenávistné projevy, mnohdy v internetovém prostředí.
Šlo by přitom o nenávist motivovanou mimo jiné i sexuální orientací, genderovou identitou nebo třeba také věkem či zdravotním postižením.
26. října 2022 |
Strach z ochrany menšin?
K tomu však zatím nedošlo. A to i kvůli českému postoji. Změnu totiž musí odsouhlasit všechny členské státy EU. Jak uvedlo několik na sobě nezávislých zdrojů, Francii, která v první polovině roku předsedala Radě EU, se téměř podařilo vyjednat shodu. Pak ale pomyslné žezlo přebrala Česká republika, která se tak stala zodpovědnou za nalezení kompromisu mezi státy, a na její snahu nenavázala.
„Česká republika bohužel zatím nepřijala pozici a nevyjádřila podporu návrhu na začlenění nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti do článku 83 Smlouvy o fungování Evropské unie,“ uvedla pro iDNES.cz Radka Maxová, europoslankyně ze sociálnědemokratické frakce.
Poukázala přitom na to, že i když Česká republika nevystupuje výslovně proti, z pozice předsednické země by měla dělat více, aby nalezla shodu. „K této změně by bylo potřeba dosáhnout konsenzu mezi všemi státy, a proto je nutný opravdu každý hlas, aby se zvýšil tlak na Maďarsko a Polsko,“ řekla Maxová. Míní však, že se Česko úprav smluv a rozšíření evropské legislativy obecně „trochu bojí“.
Útoky proti LGBT+ nelze zlehčovat. Terčem se mohou stát i ženy, říká expertka |
Podobně mluví i další její kolegyně z Evropského parlamentu - Dita Charanzová, která do něj byla zvolena za ANO. Ta uvedla, že drtivá většina států návrh podporuje, blokují jej ale Polsko a Maďarsko. „Od českého předsednictví se očekává, že bude jednat a hledat kompromis. V Evropském parlamentu jsme minulý týden dokonce Česko vyzvali, aby začalo co nejdříve jednat. Někteří moji kolegové se obávají, že to chce Česko zamést pod stůl,“ popsala.
Dojednání shody by se přitom dle některých oslovených dalo zvládnou za dobu českého předsednictví. „To nepochybně reálné je, s ohledem na to, že již za francouzského předsednictví jednání vypadala nadějně, ale Česko tomu musí jít naproti,“ odpovídá Markéta Gregorová, europoslankyně nominovaná za Piráty.
Co jsou trestné činy z nenávisti?Trestné činy z nenávisti v českém právním řádu nyní zahrnují takové trestné činy, které byly spáchané z důvodu nenávisti pachatele pro některou domnělou nebo skutečnou charakteristiku oběti, které se omezují na:
Zdroj: Policie ČR |
Jednání se však neposunula, jak potvrzuje i samotná vláda. „Jednomyslnosti se zatím dosáhnout nepodařilo. V tuto chvíli je tedy těžké říci, jestli a kdy se situace změní,“ konstatoval Marek Zeman, mluvčí ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.
„České předsednictví zůstává v kontaktu s členskými státy, které návrh rozhodnutí Rady zatím nepodpořily,“ doplnila Eva Hrnčířová, mluvčí stálého zastoupení ČR v Bruselu.
Vláda by podle europoslankyně Markéty Gregorové měla jednání o návrhu „prioritizovat“ právě v kontextu vražd na Slovensku. I další oslovené europoslankyně uvedly, že navrhované změny jsou v tuto chvíli zásadní a mohou zajistit větší ochranu mnoha Evropanů.
Ke změně legislativy vyzvala minulý týden vládu i přímo česká komunita LGBTQ+. Požaduje mimo jiné totožnou ochranu v zákoně jako ostatní skupiny.
„Pokud máme přesné informace, slovenská policie začala oficiálně vyšetřovat tento čin jako teroristický útok. V této oblasti nevidíme nedostatky v úpravě trestněprávní,“ odpověděl Zeman na otázku, zda se dá očekávat přehodnocení českého přístupu.
Na druhou stranu dle slov Zemana se Česko chce zasazovat za boj proti jakýmkoli nenávistným projevům, tedy i namířeným proti menšinám, kromě toho vláda útok na Slovensku jasně odsoudila. Předsednictví si podle Zemana klade za cíl především dokončit jednání o zahrnutí porušovaní evropských sankcí do výčtu takzvaných evropských zločinů.
