"Kolaudace proběhne příští týden. Někteří nájemci si již zařizují své kanceláře," dodal Josef Noha, ředitel výstavby objektu, který se skládá ze čtyř pavilonů.
Kromě třinácti tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor komplex nabídne lidem několik butiků, supermarket, provozovny s rychlým občerstvení či restauraci s vyhlídkovou terasou. V podzemních garážích bude k dispozici 224 parkovacích míst.
Na fasádě je již dnes možné spatřit verše z básní Konstantina Biebla či Rainera Marii Rilkeho. Navíc z výšky 18 metrů shlíží na kolemjdoucí anděl, jehož podoba vznikla podle Wendersova filmu Nebe nad Berlínem.
Investorem stavby, na níž dělníci začali pracovat v lednu minulého roku, je nizozemská společnost ING Real Estate. Zlatý Anděl bude stát asi jednu miliardu korun.
Projekt komplexu pochází z dílny významného francouzského architekta Jeana Nouvela. Společně s otevřením centra začne sloužit i pěší zóna v ulici Nádražní, která bude vymezena křižovatkou Anděl a ulicí Bozděchovou.
Automobilový provoz bude odkloněn a ulicí budou projíždět jen tramvaje. Obchodníci budou muset své prodejny zásobovat jen v určených hodinách.
V těsném sousedství vyrůstají další dva komplexy - Nový Smíchov a Anděl City. Trojici by mělo do tří let doplnit ještě čtvrté centrum Anděl Park, které má stát na místě bývalého areálu Tatry Kopřivnice.
Zlatý Anděl - historie
Na křižovatce ulic Plzeňská a Nádražní, zvané Anděl, stával dům U Zlatého Anděla s velkou freskou anděla oděného do zlaté řízy, držícího palmovou ratolest. Hostinec, který byl od roku 1850 kulturním centrem tehdy průmyslového předměstí Prahy, musel v osmdesátých letech ustoupit výstavbě metra. Při demolici však byla vzácná freska zachráněna a po pečlivém zrestaurování byla umístěna na fasádu komplexu Zlatý Anděl.
Jeana Nouvela fascinuje sklo
Jean Nouvel, pětapadesátiletý významný francouzský architekt, tento týden přednášel v syrově jímavém prostoru Holešovického pivovaru. Při promítání diapozitivů realizovaných staveb se lehce dotkl i těch, které zůstaly jen na papíře. "Toto je ze soutěže, v které jsem nebodoval. Občas se to stane," uvedl je těmito slovy. Žert? Pyšná arogance? Možná obojí. I jako autor je Nouvel mnohovrstevný, okouzlený kontrasty a hledající různé významy téhož.
"Mezi paradigma modernosti patří složitost. Čím jednodušeji věc vypadá, tím je ve skutečnosti složitější."
Tak vnímá, tak tvoří. Jeho architektura si pohrává s materiálem, světlem a znakem a charakteristickým prvkem je sklo. Uplatňuje se i při stavbě komplexu Zlatý Anděl v centrální části Smíchova, který je těsně před dokončením a jehož projekt Nouvel vytvořil před třemi roky. Ač mu Smíchov neumožňuje to, co dokázal například při prostorovém řešení hotelu v New Yorku, kdy mu sklo ukazuje a odráží most mezi Brooklynem a Manhattanem, i tady ho využil. A uplatnil další ze svých komponent, když využívá hry světla a působení skrytých prvků. Místo architekta hnaného dopředu intuicí znamená nyní podle Nouvela být moderní, umět syntetizovat, tvarovat, spojovat staré s novým. Hru obrazů vnímá přes vytvoření jednoty prostředků a materiálů.
"Je-li jedním z rysů materiálů v umění to, že tváří v tvář času udržuje vjem, pak sklo podalo důkaz své vděčnosti," tvrdí architekt.
Nouvel má za sebou desítky staveb, z nichž nejznámější je Arabský dům a Cartierova nadace v Paříži. Často navrhoval muzea, často byl oceněný. Hlavním tématem jeho pražské přednášky bylo, co je dnes v architektuře pravá moderna či postmoderna. Vnímá ji přes minimalismus, který je odrazem veškerých procesů v současném světě. Jednoduše řečeno: v začátcích televize to bývala bedna a obrazovka, vývojem z bedny nezbývá téměř nic. Zároveň nachází propojení architektury s filmem či výtvarným uměním nebo filozofií. Architektura pro něj byla nezávislým oborem do minulého století.
"Je třeba být upovídaný, samotář a spáč. Ovšem s tou podmínkou, že člověk ví co říkat, co si myslet, o čem snít."
Jak se vám líbí?
Jan Kasl, pražský primátor: Mně se Anděl líbí, Nouvelova architektura se mi obecně líbí. Trošičku mě mrzí, že vlastní rohová věž ztratila při realizaci lehkost, kterou měla v původním návrhu. Například zatímco plášť Tančícího domu je úžasný, šupiny skla zůstaly přes sebe, tedy v kvalitě modelu, tak skleněné nároží Anděla je uděláno tak, aby nebylo příliš drahé, trošku je to těžkopádné. Ale jinak jsem spokojen, vytváří to zcela nové prostředí, bylo třeba na tato místa vnést nového ducha.
Milan Knížák, ředitel Národní galerie: Znám tu stavbu jen okrajově, ale na můj vkus je trochu obyčejná. Uvítal bych razantnější prostorové řešení a méně současných výrazových prostředků. Nejsem nijak nadšený z toho množství skla a je to příliš velký kontrast k okolí, tedy smíchovské zástavbě.
Bohuslav Blažek, sociolog a člen poradního sboru primátora pro urbanismus: Před několika lety se v Praze odehrál workshop pro vyzvané, vysoce renomované mezinárodní tvůrce. Nouvelův příspěvek mi tehdy přišel jako mimořádně arogantní. Myslím, že ve svém "násilí na Praze" předčil i Pragera. A to je důvod, proč jsem jeho práci v Praze přestal sledovat. Je to možná chyba.
Vojtěch Chroust, Praha 5: V porovnání s tím, co tady bylo předtím, je to pro Smíchov určitě plus. Navíc to přináší do těchto ulic velkoměstský duch.
Otilie Sudová, Praha 5: Proti vzhledu budovy nic nemám. Jenom mám obavu, že vzhledem ke svému nízkému důchodu se do nových obchodů kvůli vysokým cenám nepodívám.
 Prosklenná fasáda komplexu Zlatý Anděl s obrazem anděla (5.října 2000) |
 Pohled na komplex Zlatý Anděl z domu v Bozděchovy ulice (5. října 2000) |
 Terasa komplexu Zlatý Anděl (5. října 2000) |
 Část básně na fasádě komplexu Zlatý Anděl (5. října 2000) |
 Vnitřní část komplexu Zlatý Anděl (5. října 2000) |
