„Slunce vstupuje do znamení Kozoroha a nastává astronomická zima. Z 21. na 22. prosince prožijeme nejdelší noc v roce. Poté se už den bude prodlužovat až do letního slunovratu, protože naše severní polokoule se už zase začne přiklánět ke Slunci,“ vysvětlil mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.
Například v Praze podle předpovědi meteorologů zapadne Slunce ve středu v 16:07, na obzoru se znovu objeví ve čtvrtek v 7:59.
O zimním slunovratu hovoří také řada pranostik. O váhavém návratu Slunce k rovníku a pozvolném prodlužování dne hovoří například takto: „Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení“ (nebo také „o bleší převalení“) či „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále a na Hromnice (2. února) o hodinu více“.
Opakem zimního slunovratu je slunovrat letní. Doba slunovratu bývá příležitostí k oslavám, v české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili již Keltové.
Podle měsíční předpovědi meteorologů se první zimní teploty budou v závěru roku držet slabě nad nulou, mrznout bude hlavně v noci. Od ledna by se pak mělo mírně ochladit (aktuální předpověď počasí na Vánoce čtěte zde).
