Zeman připustil, že Babiš by přes něj prošel. Jiní ministři ne

  • 373
Prezident Miloš Zeman zvýšil šance Andreje Babiše stát se ministrem . V rozhovoru pro ČTK se hned několikrát vyjádřil ve prospěch šéfa hnutí ANO. Řekl například, že pokud služební zákon projde ve Sněmovně do konce roku prvním čtením, bude to pro něj dostatečná garance, aby Babiše jmenoval ministrem financí.

"Přijmeme tedy tento služební zákon. A já jako gesto dobré vůle vůči panu Babišovi v případě, když v prosinci tento zákon projde prvním čtením, to budu považovat za dostatečnou garanci, abych jmenoval pana Babiše ministrem financí," řekl Zeman.

"Ať dokáže, co umí. Dejme mu šanci," dodal Zeman na adresu šéf hnutí ANO. "Kdyby se stal jenom vicepremiérem, byla by to ozdoba vlády. Jakýsi fíkus nebo oleandr, ale to je asi tak všechno," podotkl prezident.

Sobotka jednal se Zemanem

Prezident sdílí názor, že lustrační zákon je již překonaný. "Jsou dvě možnosti, buď lustrační zákon vyprší sám sebou, to znamená díky generační obměně, anebo se zruší, protože se domnívám, že už teď splnil svou funkci a nemá cenu ho dále prodlužovat," řekl.

V případě, že by ministři museli mít čisté lustrační osvědčení, největší potíže by měl nejspíš právě Babiš. Ten se nyní na Slovensku soudí o to, zda byl aktivním spolupracovníkem StB, či nikoliv. Ve svazku StB figuruje pod krycím jménem Bureš.

Babiš ani předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se zatím jasně nevyjádřili, zda křeslo ministra financí připadne právě šéfovi hnutí ANO, který vlastní vydavatelství Mafra včetně portálu iDNES.cz. To, že resort povede někdo z hnutí, je už jisté, sám Babiš ale mlží, protože nedávno řekl, že jeden z postů vicepremiérů v budoucí vládě je určen pro něj. Mohl by tedy být ministrem i vicepremiérem či získat statut vicepremiéra a ministra bez portfeje. Sobotka už ale řekl, že ve vládě by měli být všichni předsedové koaličních stran.

Zeman nevyloučil odmítnutí části Sobotkových ministrů

Zeman také uvedl, že nevylučuje, že odmítne některé kandidáty do vlády navržené Sobotkou. Ústava mu to prý dovoluje. Důvody odmítnutí by pak sdělil premiérovi, nikoliv médiím.

"Je naprosto jasné, že podle Ústavy prezident jmenuje nejen premiéra, ale i vládu, a pokud je duševně příčetný prezident, tak se samozřejmě zajímá i o personální složení této vlády," nechal se slyšet Zeman.

"Prezident může odmítat, nemůže dát vlastní návrh a musí se nakonec s premiérem na konkrétní osobě dohodnout," uvedl k výběru ministrů a dodal: "Mimochodem je tady jeden precedens, byť se netýká vlády. Václav Havel ve svém dopise Poslanecké sněmovně odmítl návrh Poslanecké sněmovny na Františka Brožíka jako viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž by své odmítnutí jakkoliv zdůvodnil."

O konkrétních jménech, která by mu vadila, mluvit nechtěl. Deník Právo už dříve uvedl, že odmítnutí by se týkalo místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka. Toho by Sobotka rád jako ministra zahraničních věcí. K Zaorálkově jménu se ale prezident při rozhovoru s ČTK nevyjádřil.

Sobotka už dříve řekl, že volit ministry je jeho právo a že Zeman, ač zvolený přímo lidmi, nemá jiné pravomoci než jeho předchůdce.

Sobotka premiérem po Novém roce

Prezident také řekl, že Sobotkovo jmenování premiérem může oddálit avizované stranické referendum o vládě v ČSSD (více čtěte zde). Pokud by referendum bylo, Sobotka by se stal premiérem nejdříve v polovině ledna. Pokud ne, mohlo by se tak stát do konce roku.

"Je naprosto logické, že pokud proběhne v sociální demokracii vnitrostranické referendum, které je ohlášeno na polovinu ledna, tak jsem nucen počkat, i kdybych nechtěl, z toho prostého důvodu, že nikdy nemůžete vyloučit, že 23 tisíc členů sociální demokracie se v referendu rozhodne negativně," zdůvodnil prezident.

Ten také uvedl, že po vznikající vládě sice nebude vyžadovat podpisy jednotlivých poslanců, ale garanci většiny ve Sněmovně ano. Tentokrát mu ale bude stačit prohlášení předsedů koaličních stran.

"Já se samozřejmě před jmenováním premiérem ještě sejdu s předsedy všech koaličních stran, abych se ujistil, že ta podpora opravdu existuje," doplnil.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video