Summit Východního partnerství v Praze by podle Zemana mohl přispět ke snížení napětí na Ukrajině. "Navrhnu vám dnes při večeři, ale zejména zítra na druhém plenárním zasedání, abychom zvážili možnost, čím by Východní partnerství mohlo přispět k deeskalaci konfliktu na Ukrajině, kde podle mého názoru hrozí buď zahraniční invaze, nebo občanská válka," řekl šéfům východoevropských zemí sdružených v projektu partnerství Zeman.
"Jedna z možností, která může být předmětem naší diskuse, je nabídka Východního partnerství na zprostředkování dobrých služeb. Nabídka, kterou by ovšem musely přijmout obě strany a která nemůže být jakýmkoli způsobem vynucována," navrhl Zeman, který prý možnost zprostředkování předem konzultoval i s předsedy obou komor českého parlamentu, a ti tuto myšlenku podpořili.
Zeman je v otázce řešení ukrajinské krize poměrně radikální. Několikrát například přirovnal konflikt Ruska a Ukrajiny k okupací Československa v roce 1968 a vyzval EU a NATO, aby podnikly preventivní odstrašující akce.
Sobotka: Česká vláda je proti širším sankcím
Český premiér Bohuslav Sobotka volí opatrnější postoj. Podle něj mají Česká republika a Slovensko pochybnosti o širších sankcích proti Rusku kvůli jeho aktivní roli v ukrajinské krizi. Mohlo by to prý ohrozit ekonomický růst v Evropě. Sobotka to řekl ve čtvrtek po společném zasedání české a slovenské vlády ve slovenské Skalici.
Sobotka po setkání se svým slovenským protějškem Robertem Ficem řekl, že jakékoli rozhodnutí o dalších sankcích by mělo být přijato na úrovni hlav evropských států a předsedů vlád. Podle něj se Češi vysloví proti "širším" sankcím.
"Česká vláda zastává skeptický postoj k zavedení sankcí na 'širším základě', protože by to také poškodilo hospodářský růst v Evropě," citoval Reuters českého premiéra. Sobotka podle agentury dodal, že slovenská vláda zastává podobný názor.
Sobotka také upozornil, že obě země podpořily požadavky, aby Rusko stáhlo své vojáky z ukrajinských hranic a nezasahovalo do příprav ukrajinských prezidentských voleb.
Do projektu Východního partnerství EU se v roce 2009 během českého předsednictví Unii zapojily kromě Ukrajiny také Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Cílem programu je rozšířit spolupráci EU s těmito postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s Unií. K jednáním o výsledcích prvních pěti let fungování tohoto projektu a jeho budoucnosti přijeli do Prahy prezidenti většiny účastnických států programu a šéfové států dalších zemí střední a východní Evropy.
