Sankce proti jednotlivcům i firmám obsahují například zmrazení majetku a zahraniční platby. Zákaz vývozu americké technologie se dotkne zejména projektů, které se týkaly modernizace v ruské armádě.
"Cílem není jít osobně po Putinovi," konstatoval americký prezident. "Cílem je změnit jeho kalkulace o tom, jak se jeho nynější akce negativně odrazí na stavu ruské ekonomiky v dlouhodobé perspektivě," prohlásil. Dodal však, že "zatím nevíme, zda budou sankce fungovat".
Na seznamu je například Igor Sechin, šéf ruské státem kontrolované energetické společnosti Rosněfť. Sechin je považován za mocného spojence prezidenta Vladimíra Putina.
Sankce postihly i generálního ředitele státní korporace Rostěchnologii Sergeje Čemezova, Putinova vicekancléře Vjačeslava Volodina, vicepremiéra Dmitrije Kozaka, náčelníka ochranky ústavních činitelů generála Jevgenije Murova, šéfa zahraničního výboru sněmovny Alexeje Puškova a Putinova představitele na Krymu Olega Belavenceva.
Podle činitelů Bílého domu se USA rozhodly přikročit k novým sankcím po vyhodnocení způsobu, jakým se Moskva staví k plnění ženevských dohod o zklidnění ukrajinské krize. Washington se rozhodl vyhlášení avizovaných sankcí pozdržet až do pondělí, kdy má svůj soubor sankcí vyhlásit i Evropská unie.
Obama na tiskové konferenci dodal, že Spojené státy spolu se svými spojenci zvažují i další kolo sankcí, které by měly být zaměřeny na celá ekonomická odvětví, pravděpodobně na bankovnictví a obranu.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov vyjádřil nad sankcemi "znechucení". Svědčí prý jedině o tom, že Washington nechápe, co se děje na Ukrajině. "USA zcela ztratily pocit reality a úmyslně míří k vyhrocení krize," řekl diplomat agentuře Interfax. Ujistil také, že Moskva na sankce odpoví, a to tak, aby je Washington "bolestivě pocítil". Protože "s Ruskem nikdo nemá právo jednat řečí sankcí, diktátu, ultimát", prohlásil.
Sankce rozšiřuje i EU
K bojkotu Ruska se přidala dalšími kroky i EU, která zhruba o 15 jmen rozšíří seznam osob, kterým kvůli krizi na Ukrajině blokuje majetek i cesty na území EU. Předběžně se na tom shodli diplomaté členských zemí. Jména postižených budou oficiálně známa poté, co budou v úterý zveřejněna v unijním věstníku. Další rozšíření by mohlo přijít ještě v tomto týdnu.
Český velvyslanec u EU Martin Povejšil novinářům řekl, že diplomaté se dnes vrátili k už asi deset dní připravenému sankčnímu seznamu, jehož platnost byla pozdržena v souvislosti s ženevskými rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem, USA a EU.
"Dnes jsme se dohodli na rozšíření seznamu osob, na něž se bude vztahovat zákaz vstupu do EU a jimž budou zmrazeny majetky nebo aktiva v EU. Mluvíme zhruba o 15 osobách z Ukrajiny a z Ruska," prohlásil Povejšil.
Evropské sankce kvůli porušování územní celistvosti a integrity Ukrajiny se po anexi poloostrova Krym dosud týkají 33 osob. S dnes domluveným rozšířením tedy evropské sankce postihnou necelých pět desítek lidí. Další rozšíření se začne chystat ještě tento týden.
Na seznamu v této chvíli nefigurují žádné firmy, EU však podle Povejšila do budoucna o takovém rozšíření uvažuje. "My jsme dnes otevřeli diskusi mezi velvyslanci o tom, zda to je z právního hlediska možné. A začali jsme k tomu také hledat právní cestu," řekl diplomat.
Evropská komise a unijní diplomatická služba nyní také s členskými zeměmi připravují možné varianty případných plošných hospodářských sankcích v různých sektorech, které by EU mohla zavést v případě další eskalace konfliktu.
