Bylo poledne, 19. května 2000. Poslanecká sněmovna projednávala zákon o státních svátcích a s ním i návrh, aby se svátkem stalo 28. září, den světcovy smrti.
Tehdejší premiér Miloš Zeman prohlásil: "Tento návrh, pokud by byl přijat, by nebyl oslavou české státnosti, ale oslavou servility a kolaborace (...) Je třeba si uvědomit, že na rozdíl od svého bratra Boleslava a koneckonců i na rozdíl od ostatních Přemyslovců dospěl k názoru, že ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem." (Celý proslov najdete zde.)
Svatý VáclavČeský světec, pravděpodobně žil v letech 907 až 935 (zavražděn 28. září bratrem Boleslavem). Na svou dobu vynikal zbožností, pokorou i vzdělaností - ale také fyzickou silou (dle zkoumání ostatků). Historik František Palacký mu připsal závazek platby ročního tributu 500 hřiven stříbra a 120 volů saskému králi Jindřichu Ptáčníkovi. Palacký nicméně tento údaj poměrně volně převzal z Kosmovy kroniky, v níž se autor (nebyl Václavův současník)odkázal na závazek jistých Čechů franskému králi Pipinovi, synovi Karla Velikého. Pipin Krátký přitom s Čechy neměl nic společného a konkrétní závazek tak je neprůkazný. Na druhou stranu v oné době nebyly různé "daně za mír" vzácností - Němci platili Maďarům či Poláci Čechům. Podrobně se Václavovu životu věnují například Toulky českou minulostí, z nichž čerpají i výše uvedené odstavce. Komunistická historiografie do školních učebnic promítla obraz světce coby slabého panovníka a pomíjela jeho roli v christianizaci českého státu. "Byl vnímán jako ten, který se snažil ustupovat Němcům a saskému vévodovi, hlavní hrdina byl jeho bratr Boleslav, který se snažil český stát upevnit. Bratrovražda byla interpretována jako krok k posílení významu českého státu," říká historik Jaroslav Šebek. |
Svatý Václav byl přemyslovským knížetem, který proslul vzdělaností a zbožností. Po silném vpádu Sasů a Bavorů do Čech se jim však poddal a stal se jejich spojencem. Pravděpodobně kvůli mocenským pohnutkám jej zavraždil jeho bratr Boleslav a dobyl tak knížecí stolec pro sebe (detaily v boxu).
Zeman před dvanácti lety ještě zdůraznil, že svatováclavská tradice byla "tradicí druhé republiky a protektorátu, svatováclavská orlice byla udělována Emanuelem Moravcem (kolaborant s okupanty, pozn. red.)". A uzavřel: "Táži se, kdo v této Sněmovně má zájem slavit symbol servility a kolaborace. Myslím si, že hlasování to prokáže."
Těžko si představit, že podobná slova na adresu svatého Václava Miloš Zeman pronese v pátek, až se skloní, aby položil květiny k světcově relikvii - lebce, kterou vídáme například na svatováclavských poutích. "Na tuto repliku, pronesenou bez větších znalostí, se pan prezident nejspíš bude snažit zapomenout," říká historik se zaměřením na církevní dějiny Jaroslav Šebek.
Proč taková změna? Názorový posun, krátká historická paměť, nebo prostě to, že k dekoru prezidentské inaugurace vzdání holdu svatému Václavovi patří? Samotný Miloš Zeman na e-mailem zaslanou otázku, zda se jeho vztah ke světci za dvanáct let nějak proměnil, neodpověděl.
Mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora upozornil, že samotné uctění památky světce není při nástupu nové hlavy státu výjimečným úkonem. "Vzešlo to ze společného jednání zástupců pana prezidenta Zemana a pana kardinála. To, že nastupující prezident, respektive vládce, nějakým způsobem uctí památku národního světce, je tradice," řekl o podobě pobožnosti.
Klaus byl proti svátku na 28. září, o osm let později ho chválil
Miloš Zeman není jediným vrcholným politikem, jehož vztah ke svatému Václavovi působí dojmem názorového obratu.
Svatováclavských poutí ve Staré Boleslavi se pravidelně účastní prezident Václav Klaus. V roce 2008 tam například mluvil o sv. Václavovi jako o českém národním patronovi, národním světci, připomínajícím českou státnost a národní svébytnost, opoře a záštitě pro mnohé generace. Výslovně pak řekl (text celého projevu zde): "Je správné, že den sv. Václava znovu zaujal místo mezi našimi státními svátky."
Tentýž Václav Klaus ovšem při zmíněném hlasování v roce 2000 aktivně hlasoval pro to, aby se 28. září na seznamu státních svátků nedostalo (viz příslušný pozměňovací návrh, stenozáznam a hlasování).
Vlak na smířlivější koleji
Jako by v Česku platilo, že politik zvolený do funkce prezidenta, ať už Zeman či Klaus, ve vztahu ke svatému Václavovi prostě přehodí výhybku na smířlivější kolej.
"Chápu to chystané gesto jako snahu vytvářet pocit sjednocení společnosti," přemýšlí o tom historik Šebek. "Zeman už se asi nebude vracet k označování svatého Václava za kolaboranta, protože si uvědomuje, že je prezidentem všech, tedy i těch, kteří ho nevolili. Prezidentem skupin konzervativního ražení, mezi něž nepochybně patří i příslušníci katolické církve," řekl iDNES.cz.
Lebce svatého Václava se v roce 2008 po svém druhém zvolení ostatně poklonil i končící prezident Václav Klaus. Zeman tak bude mít na co navázat. A lze jmenovat i další paralelu z oblasti snahy o vstřícná gesta ke katolické církvi - zatímco Klaus má "svou" Starou Boleslav, Zeman jezdívá na Velehrad, kde se účastní poutních slavností.
"Václav Klaus se dříve na adresu katolické církve nevyjadřoval úplně pochvalně, neměl úplně nejsrdečnější vztahy s arcibiskupem Miloslavem Vlkem," naznačuje diplomaticky další motiv Šebek. Poté, co nastoupil Dominik Duka, se věci daly do pohybu - s Klausem podepsal dohodu ukončující spor o užívání katedrály (více čtěte zde) a zejména prezident nechal volnou cestu církevním restitucím.
Pod negativní nátěr nahlédla i společnost
Inaugurace Miloše ZemanaPrůběh uvedení nového prezidenta do funkce |
Možná zajímavější než názorové vrtochy prezidentů je vnímání sv. Václava společností. Světec se podle Šebka vynořuje zpod negativního nátěru, spojeného s interpretací jeho osobnosti coby symbolu zneužitého nacisty. Podobně hovoří i Klaus, když připomínal "dlouhé roky, kdy se nepřátelé naší svobody pokoušeli svatováclavskou tradici zneužít nebo dokonce potlačit".
Historik Šebek soudí, že společnost na začátku 21. století objevuje i aktuální svatováclavské přesahy. "Jednak to, že se snažil prosadit morálku do veřejného života, což je věc, kterou Česká republika potřebuje, jednak podporu vzdělanosti jako pilíře a sloupu, na kterém zdravý rozvoj společnosti také stojí. Ona tradice se rozvíjí nejenom díky uzákonění svátku, ale také proto, že se na svatého Václava přestáváme dívat optikou mýtů a dezinterpretací," řekl iDNES.cz.
