Pro některé lidi mohlo být překvapení, když jste oznámil vstup do Strany zelených. Proč právě zelení?
Protože Strana zelených je slabá a leckdo pochybuje, jestli se vůbec dostane do Poslanecké sněmovny a já si myslím, že zelení jsou součástí evropské duchovní a politické kultury, takže by ve Sněmovně měli být. Je to strana nezralá, leckdy vysmívaná a já jsem se rozhodl, že jí pomůžu. Část programu zelení přebírají od malých liberálních stran, z tohoto pohledu jsou mi blízcí.
Je možné, že budete kandidovat na podzim do Senátu?
Myslím, že ne. Chtěl bych zelené podpořit a určitý krok navíc je členství v té straně. Jsem ale stále ve veřejném životě, pracuji pro celou řadu nevládních organizací, neustále někde přednáším, jezdím do zahraničí na nevládní konference. V nejbližší době ale neplánuji návrat do vysoké politiky.
Nemohu žít bez veřejné aktivity, stále mě láká i politika
Jsou politici, kteří říkají, že politika je pro ně droga, bez níž nemohou být. Vy něco takového nepociťujete?
Jisté příznaky jakéhosi syndromu politického vlivu samozřejmě pociťuji. Nedá se žít bez veřejné aktivity. Když je člověk v politice, má větší možnosti prosazovat vlastní názory. Netajím se, že ani to mě nepřestalo lákat a nevylučuji, že v nějaké vzdálenější budoucnosti se do politiky vrátím.
Jak přesně chcete Straně zelených před volbami pomáhat?
Kromě toho, že spolupracuji na volební kampani a účastním se jí především v Praze, kde chci podpořit Ondřeje Lišku, pohybuji se po celé republice na nejrůznějších festivalech a setkáních s mladými lidmi, s mladými křesťany, jsem zván do škol. Když se mě lidé ptají, koho budu volit a proč, tak jim to rád vysvětluji. A myslím, že nacházím i jisté sympatie u těch mladých lidí. Až bude žhavá kampaň, zcela jistě podpořím i kandidáty v krajích.
Hrálo pro vás roli, že jasně za zelené se postavil exprezident Václav Havel? Přemlouval vás on, abyste šel té straně pomoci?
Nepřemlouval mě, ale jsem rád, že Havel je na straně zelených, protože ta strana se hlásí k lidským právům a svobodám, což je základ politiky a veřejného angažmá, jsou na straně občanské společnosti, menšin, ochrany těch slabších, na straně ochrany přírody.
Ale čeští zelení se v končícím volebním období předvedli také jako hodně nestabilní prvek v bývalé Topolánkově vládě.
To v sobě mají zakódované všechny malé politické strany, které nejsou dlouho v politice. A některé mají jepičí život. Snad nejdéle vydržela ODA, méně Unie svobody, ještě méně Evropští demokraté. Do malých stran vstupují lidé hlavně jako individuality a mají vlastní představy, jak by ta strana měla fungovat. Pokud ta strana nemá bohatou členskou základnu, spory probíhají mezi úzkou skupinou lidí a může dojít i k takovým konfliktům, jaké zažili i zelení. Přesto tu podle mě poptávka po menších politických stranách, které reprezentují podporu občanské společnosti a lidských práv, existuje. Teď ten prapor třímají zelení, kteří mají výhodu - třeba na rozdíl od Unie svobody - že jsou zakotveni celoevropsky.
Těžko můžete mluvit za Václava Havla, spisovatele Viewegha, herce Hanáka a další desítky osobností, které se jasně přihlásily k podpoře zelených v letošních volbách, ale co uděláte, pokud se zelení do parlamentu nedostanou, což řada průzkumů naznačuje?
Moje podpora zeleným bude trvat. Ale já si myslím, že ve společnosti je dost lidí, kteří vidí, že za nimi nestojí za nimi žádné silné ekonomické skupiny, nejsou součástí takového toho lobbování a procházejí dobře testováním korupčního chování. Pokud se do parlamentu dostanou, budou kladně ovlivňovat politickou kulturu.
V ODS jsou lidé, které veřejnost vnímá hůř než Topolánka
Nemohu se nezeptat na to, co říkáte způsobu, jakým se ODS těsně před volbami zbavila Mirka Topolánka?
Je to rozporuplná záležitost. Vím o řadě jiných lidí v ODS, kteří by ve svých pozicích neměli být, konkrétně lidé z Prahy jako Bém a Jančík, velmi problematickým politikem je Ivan Langer. Mám pocit, že Topolánek doplatil na to, že bez hlubší opory ve straně se pustil do "velrybářů" v krajích, do těch kmotrů, kteří stojí za stranou a oni nepotřebují, aby někdo reguloval jejich podnikatelské zájmy. Druhá věc je, že on je velmi neobratný v některých svých projevech a na hraně otevřenosti a takové zvláštní samolibosti a ješitnosti se vždy pohyboval. Ale on není tou hlavní příčinou, proč je ODS tak špatně vnímána ve veřejnosti.
Když se naopak podíváme na konkurenční ČSSD a na Jiřího Paroubka. Děsí vás hodně možnost, že by po volbách poprvé po roce 1989 mohla vzniknout vláda, která by závisela na podpoře komunistů?
Ukazuje to obraz dnešní společnosti. Jestliže po dvaceti letech zvolí tuto alternativu, tak zjevně na ledacos pozapomněla, cítí se možná částečně frustrovaná ze zmařených nadějí a možná ani někteří lidé nedomýšlejí, co by způsobili takovou volbou. Ale ještě více to nedomýšlejí ti, kdo nechtějí jít volit. Ukazuje se, že velmi málo mladých lidí chce jít volit. Myslím, že je to chyba. O demokracii v této zemi se ale neobávám. Potřebuje ještě získat nějaký čas, aby to byla skutečná demokracie - aby to nebyl jen výsledek voleb, ale aby fungovala na základě skutečné svobody lidí, kteří v tom budou cítit také nějakou odpovědnost.
Dovolte ještě jednu osobnější otázku. Protože jste se přece jen stáhl z vysoké politiky a není o vás tolik slyšet. Co přesně teď děláte, čím se živíte?
Kromě aktivit v občanských sdruženích a neziskovkách musím také něčím živit svou rodinu. V současné době pracuji jako obchodní a právní poradce ředitele firmy Secar Bohemia, která se zabývá zabezpečovacími systémy různého druhu.
Je to zábavnější než vysoká politika?
Je to práce jiného druhu, než jsem byl zvyklý, protože přece jen je to soukromá firma, je to podnikatelské prostředí. Ve firmě pracuje velmi mnoho slušných a schopných lidí. Máte možnost pohybovat se mezi nimi a objevovat i určitou firemní kulturu. V tomto smyslu mě ta práce velmi zajímá.
Jan Ruml při rozhovoru s redaktorem iDNES.cz Josefem Kopeckým.
