"Případ Čunek", ve kterém někdejší vicepremiér čelil podezření z korupce, Vesecká odebrala žalobcům v Přerově a svěřila ho jihlavskému státnímu zástupci Arifu Salichovovi. Ten opakovaně rozhodl o zastavení vicepremiérova stíhání.
Kvůli kauze vyzval Veseckou k odstoupení například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo sdružení žalobců.
Jaké to je, vědět, že když volby vyhraje ČSSD, ve své funkci končíte?
Moje funkce je absolutně apolitická a vy určitě narážíte na politické proklamace, které jsou šířeny. A těmi se nezabývám.
Ale nemůžeme zpochybnit fakt, že Jiří Paroubek řekl, že až bude vládnout sociální demokracie, odvolá nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Jak se s tím žije?
Pracovala jsem pro tři vlády a nemám problém pracovat perfektně pro jakoukoliv vládu.
Takže vás absolutně nezajímá to, že to máte možná za pár?
Určitě ne. Ta funkce není na doživotí ani na dlouhá desetiletí.
Takže informace o tom, že vás nějaká strana chce odvolat, je pro vás informací neutrální?
To ne. Zajímalo by mě pak, jaký je k tomu důvod. Protože od žádné vlády, od žádného ministra spravedlnosti jsem zatím nezaznamenala ani jedinou výtku na výkon funkce.
Paroubkovy výroky o justiční mafii vám zjevně nestačí.
Určitě ne. Protože pokud hovoříme o justiční mafii, chci vidět nebo slyšet jediný důkaz, kdy jsem jednala mafiánsky.
Soudce Cepl, jehož rozsudek byl zrušen, však zjevně ty důkazy viděl.
Podstatné pro mě je, že tento rozsudek neexistuje – byl zrušen senátem, nikoliv jednou soudkyní, ale senátem vrchního soudu jako naprosto neodůvodněný, nelogický, nezákonný. Ale vrchní soud nařídil nové jednání s novým soudcem a protistrana podala stížnost k Ústavnímu soudu proti tomuto verdiktu.
Kolega "justiční mafián" Pavel Kučera z vrchního soudu naznačil, že by možná stálo za to skrečovat celý případ. Vás nenapadlo žalobu na Marii Benešovou prostě stáhnout?
Čím déle jsem ze všech možných stran přemýšlela o krocích, které byly od počátku učiněny, tím jasnější mi bylo, že slova o justiční mafii byla pronesena političkou a já byla zneužita v určité politické sféře tím, že jsem takovou žalobu podala.
To jste se ale zneužila sama, když jste žalobu podala, ne?
Ano. Nedošlo mi, že žaluju političku, která bude těžit z tohoto procesu své politické body. Sama nejsem politik a chování politiků tak neumím předvídat.
Teď jste poučena, a není tedy nejvyšší čas žalobu stáhnout?
Kdybych takový krok udělala, je jisté, že bude řadou lidí vnímán tak, že se bojím, a proto nechci v procesu pokračovat. A na druhou stranu si uvědomuji, že se to dostalo do úplně jiné roviny, než je klasická občanskoprávní rovina, v jaké se soudí desetitisíce osob. Je do toho vtahováno státní zastupitelství, moje funkce.
Ke kauze Čunek jste řekla, že státní zastupitelství splnilo úlohu, kterou splnit mělo a že se nenechalo zatahovat do politických hrátek a nejasností. Proč si myslíte, že vám to ne všichni věří?
Kolem té kauzy totiž vznikly prapodivné fámy o tom, co všechno prapodivného se dělo. Ve věci Čunka neexistovala pouze jedna trestní věc. Existovalo ještě dalších nejméně patnáct věcí, které se postupně dotýkaly například sociálních dávek, vsetínských bytů, sexuálního harassmentu. Všechny věci do jedné skončily odložením nebo zastavením a nikdy se kolem toho nic neřešilo. Řeší se pořád tato jedna kauza – a já si nedokážu představit, co za tím může být.
Je však zvláštní, že vám v tom pozitivním hodnocení role státního zastupitelství v této jedné kauze nevěří ani vlastní lidé. Unie státních zástupců vás vyzvala v návaznosti na tento případ k rezignaci. Když tohle udělají vaši lidé, kteří se zjevně v oboru orientují, co si mám myslet?
Nejsem na státním zastupitelství týden. Velice dobře znám vazby, jaké tam jsou. Určitě nechci tyto záležitosti přetřásat veřejně, ale rozhodně je to něco, co mě neznepokojuje. Je to společenství státních zástupců ve formě občanského sdružení, kterých může vzniknout X, to není žádná profesní komora.
Jak velké to sdružení je, že vás nechává tak v klidu?
Členů unie by mělo být něco mezi dvěma a třemi sty. Z celkového počtu 1 272.
K rezignaci vás kromě Unie státních zástupců vyzvala ještě docela ctihodná jména – doktor Motejl a doktor Rychetský. Ti jsou podle vás motivováni jak?
Já jejich výroky nechci vůbec hodnotit.
Když naznačujete, že Unie státních zástupců může být řízena různými vazbami, tak já si prostě nedovedu představit, že ústavní soudce Rychetský a ochránce lidských práv Motejl mohou být obdobně "zavazbeni" s cílem někoho poškodit. Jejich slova asi není dobré brát na úplně lehkou váhu, ne?
Určitě ne. Nerada si vyříkávám věci přes média, tak jsem požádala doktora Rychetského o schůzku, na které jsem se zajímala o důvody jeho postupu. Musím říci, že pan doktor Rychetský činil své závěry na základě nikoliv konkrétních poznatků, například ve spisech či jiných materiálech, ale z toho, jak je celá věc mediálně prezentována.
|
Od žádné vlády, od žádného ministra spravedlnosti jsem zatím nezaznamenala ani jednu výtku na výkon funkce. |
A připustil ctihodný ústavní soudce Rychetský to, že dělat veřejné závěry na základě toho, co se dočtu v novinách, není příliš moudré?
To se asi musíte zeptat spíš jeho.
Slíbil vám tento věhlasný právník, že na základě mediálních odezev už vás nebude veřejně hodnotit?
Nechci víc rozebírat toto jednání, ale jedno vám řeknu: žádné sliby jsme si rozhodně nedali.
To je docela smutné, když nevíte, kdy na vás zase vyrazí, ne?
Já to za smutnou záležitost nepovažuji. Myslím, že smutné jsou jiné věci. (smích)
Vy to zjevně berete jako velkou legraci, když vás ústavní soudce vyzve k rezignaci.
Pro mě to legrace není. Ale je pro mne podstatné to, z čeho pramení jeho výzvy, a to bylo vyjasněno.
Doktor Motejl je obdobný případ?
S ním jsem se nesešla.
Máte pocit, že vás šest, kteří jste byli Marií Benešovou označeni za justiční mafii, celý ten případ semkl?
Nenazvala bych to semknutí. S panem doktorem Kučerou jsme byli přátelé už před touto kauzou, s doktorem Němcem jsem se možná díky společnému právníkovi častěji vídala, jinak myslím, že se nic nezměnilo.
Napadla mě totiž taková kacířská myšlenka: jestli v této zemi justiční mafie nebyla, tak ji Marie Benešová pojmenováním konkrétních lidí vytvořila. To je taková moje legrácka.
Čas od času společně probíráme otázky v tomto občanskoprávním sporu, to ano. To je vše.
Teď, s odstupem času, berete jako dobrý tah jít v momentě vyšetřování s šéfkou dozorujícího státního zástupce na oběd? U takto výbušné politické kauzy, jako byl Čunek.
Rozumím vám. Je zajímavé, že se schází určité právnické skupiny naprosto pravidelně. Třeba šéfové úřadů. A to i v době, kdy na svých úřadech projednávají jejich podřízení nějaké věci. A nic se neděje.
Jakých úřadů například?
Nebudu to propírat více, jen konstatuji, že je to fakt. A to, že jsem se s doktorkou Andělovou takto sešla na obědě... Nebyla nadřízená dozorového, ale dohledového státního zástupce.
Takže, bylo moudré v této funkci se s ní v průběhu takto citlivého politického případu spolu s doktorem Kučerou vůbec scházet?
V oblasti trestní se stabilně něco děje. Stabilně je někdo stíhán. A stabilně se mezi sebou státní zástupci stýkají.
jejíma očimaMěla jen trochu unavené oči, ale vypadala skvěle. Opálená, dobře naložená, s plány na blížící se dovolenou. Život mezi vlky ji, zdá se, mnohé naučil. Například nepropadnout se do kanálu, když o sobě pořád dokola čtete v novinách, a dokonce se tomu umět zasmát. Nebo nepodlehnout panice, když vás k odstoupení vyzve známý ústavní soudce či sdružení vlastních lidí. Tato na pohled křehká a jemná žena je zjevně tvrdší, než se zdá. Jinak by svou práci mohla těžko dělat. V rozhovoru se nenechala ani jednou vykolejit, ani jednou se nerozčílila, ani jednou si nenaběhla. O lidech mluvila s nejvyšší možnou opatrností a mezi právními termíny se někdy trochu obtížně hledal čtivý obsah. |
Tomu rozumím, že případ místopředsedy vlády je případem výjimečným. Ovšem už to, že jsme se sešli, podle mého názoru ukazuje, že tato kauza nebyla žádným motivem.
Takže byste obdobný oběd při probíhající obdobné politické kauze, jako byl Čunek, absolvovala znova, nebo vás to poučilo?
Z každého komára se dá udělat velbloud. Přece není možné ustupovat jenom nějakým fámám. To byste mohla potom zalézt doma pod postel a nevystrkovat hlavu, protože náhodou by mohl někdo zazvonit u vás u dveří, být u toho média a už poletí fámy, co se tam mohlo dít.
Čili byste na takový oběd šla znovu?
Je přece důležité, co je reálné a co není. To, že si nedokážu představit, že by docházelo k nějakému ovlivňování na tomto setkání, tak to je to důležité. Opakuji: nic se nestalo.
Jinými slovy říkáte, nebudu tomu podléhat, nebudu se bát vlka nic a budu dál chodit na obědy s tímto typem lidí i v průběhu šetření choulostivých kauz.
Jestli je přímo nedozorují a nebudu s nimi o těchto kauzách hovořit, pak ano. Když jsme hovořili o zajímavé kauze – a o případu Čunek tehdy mluvili všichni – tak v -tom opravdu problém nevidím. Problém je, pokud by se ať už soudci, státní zástupci nebo kdokoliv jiný scházeli, aby konkrétním způsobem působili na řešení jednotlivé kauzy.
Což je to, z čeho jste s doktorem Kučerou podezíráni, abychom to upřesnili.
Já bych to tak neřekla, že jsme z toho podezíráni. To jsou ty fámy, které se okolo toho vyvinuly.
Znáte se dobře s novou ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou?
Paní ministryni znám z doby, kdy fungovala jako ředitelka Justiční akademie. Byly jsme v kontaktu, což vyplývá z našich funkcí.
Přítelkyně nejste?
To ne. Známe se profesně.
Jiří Paroubek prohlásil, že nová ministryně svými kroky potvrzuje obavy o pokračování praktik justiční mafie – to vás určitým způsobem sbližuje, ne?
Nesbližuje. Zase jen politické proklamace, které nemá smysl hodnotit. Čím více je na různých úrovních různých rozhodnutí směřujících do justice, které se někomu nelíbí, tím častěji je to přisuzováno dlouhým prstům justiční mafie.
