V systému zdravotního pojištění podle ministerské analýzy pomalu dochází peníze a především lékaři i sestry. „Zdravotnictví a sociálně zdravotní oblast čeká zlom,“ popisuje Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Počet pacientů se do dvaceti let podle strategické analýzy zdvojnásobí. Zároveň do důchodu zamíří řada lékařů i sester. Například polovina dětských lékařů je už teď v důchodovém věku. „Do 15 let odejde do důchodu 30 procent sester,“ vypočítává Dušek. Podle hlavní sestry ČR Alice Strnadové jich bude tolik, že stávající kapacita školství nepokryje počty sester odcházejí do starobního důchodu. „Máme deset let, kdy se na to připravit,“ vypočítává Dušek.
Problém je také tvorba sítě zdravotnických zařízení, což resort klade za vinu pojišťovnám. „Kapacity mezi regiony jsou rozdělené asymetricky, některých odborností navíc ubývá,“ uvádí dokument na příkladu psychiatrie, diabetologie, stomatologie nebo praktiků pro děti a dorost.
Očekávanou komplikací bude další stárnutí populace, které s sebou nese větší nároky na péči a méně plátců pojistného. Musí se změnit také struktura lůžek. „Máme vysoký počet akutních lůžek, ale v řadě regionů kriticky chybí lůžka akutní péče,“ konstatuje zdravotnictví s tím, že jde o asi 3 000 takových míst.
Zdravotnictví čekají krušné roky, předjímá Válek. V analýze řeší seniory i prevenci |
Úřad Vlastimila Válka v dokumentu zmiňuje, že se lidé málo snaží nemocem předcházet lepším životním stylem, pohybem nebo prevencí. „Pojišťovny je významně nemotivují,“ stojí v analýze.
Mezi další neduhy oboru zmiňuje analýza také nedostatečnou kontrolu nadužívání péče, nedostatečnou a nevymáhanou centralizaci nebo nejednotné úhrady pojišťoven nemocnicím za stejnou péči. Předpokládá proto změny v úhradách. Uznává také, že resort dlouhodobě neprosazuje vlastní lékovou politiku, která by pomohla řešit výpadky léků.
Válek představil prezidentovi plán rozvoje zdravotnictví. Řešili i ministra pro vědu |
Návrh reformy hygienické služby
Kritiku si v dokumentu vysloužily také orgány ochrany veřejného zdraví, v oboru se podle MZd nedostatečně sleduje moderní vývoj a vědecké poznatky. „Orgány ochrany veřejného zdraví v ČR tvoří geograficky hustou síť s velmi významným personálním zastoupením, historicky ale nedošlo k dostatečnému rozvoji této organizace dle potřeb společnosti, existující infrastruktura nemá potřebnou akceschopnost a nevychovává nové generace odborníků,“ napsali autoři analýzy.
Epidemie covidu-19 odhalila podle ministerstva „značnou organizační a manažerskou nedostatečnost“, krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy nikdy optimálně nespolupracovaly a hygienická služba se zaměřovala spíše na kontroly než na opatření ke zlepšování veřejného zdraví.
Vázla či neexistovala spolupráce s ministerstvy práce, školství či zemědělství. Proto MZd navrhuje reformu hygienické služby vedoucí k její centralizaci.
Ministerstvo představilo reformu hygienické služby, měla by platit od ledna 2025 |
