Publikace je nejpodrobnější prací věnovanou vývoji sucha ve střední Evropě. Vědci při její tvorbě vycházeli z meteorologických a hydrologických záznamů a ze zápisů v archivech. Nejstarší záznam o suchu je z Kosmovy kroniky, kde se píše o tom, že zima v letech 1090 a 1091 byla teplá a bez sněhu. Suchá období se objevují v každém století, přičemž podle vědců v nich nelze hledat pravidelnost.
„V zásadě můžeme uplynulých 50 let řadit mezi ty nejsušší v posledních 500 letech. Pracovali jsme hlavně s 50letými obdobími a z metodických důvodů jsme končili kolem roku 2000. Od roku 1951 do roku 2000 bylo zhruba 26 suchých epizod a druhá nejsušší padesátiletka byla od roku 1751 do roku 1800. Před 200 lety bylo 25 suchých epizod,“ uvedl pro iDNES.cz vedoucí výzkumné sekce Klimatických analýz a modelování Miroslav Trnka.
„Epizoda 2015 z evropského pohledu není tak výrazná jako ta v roce 2003. Hlavně proto, že přišla později, kdy už nenapáchala takové škody. Dalším důvodem je, že suchá epizoda zastihla vegetaci ve velmi dobré kondici s dobrou zásobou vody v půdním profilu. Rostliny se poměrně dlouho zvládaly vypořádat s následky nedostatku vláhy tím, že čerpaly ze zásob,“ dodal Trnka.
Sucha budou častěji. Je potřeba se připravit
„Například po roce 2000 začalo u nás velmi suché období. Bezesporu je to i důsledkem zesilování skleníkového efektu. Epizody sucha a extremity počasí s tím spojené budou nyní zřejmě častější,“ uvedl Rudolf Brázdil, který působí v geografickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně a pracuje i v Centru výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které má sídlo v Brně.
Suchá období postihovala střední Evropu i v minulosti. Například po druhé světové válce byla léta 1947 až 1953 velmi suchá. Takzvané megasucho postihlo české země v roce 1540, kdy ve střední Evropě panovalo téměř středomořské klima.
Autoři publikace nejen mapují sucho, ale upozorňují i na to, že je nutné se na něj v budoucnu připravit. Cílem by mělo být udržet vodu v krajině, a to nejen pro závlahy zemědělců, ale i zachování přírody.
„Jestli je řešením budování přehrad, obnova mokřadů, péče o lužní krajiny, kde se řeky pravidelně rozlévají, to už je na jiných,“ uvedl Brázdil. Nová kniha může být podle něj cenným podkladem při tvorbě těchto opatření.
Co je sucho?Obecně je při suchu nedostatek srážek za delší časové období, což vede k nedostatku vody v půdě, rostlinách nebo v atmosféře. V každé oblasti, která se liší klimatem nebo biotopem, je sucho posuzováno jinak. V České republice se o suchu mluví, pokud trvá v řádech týdnů až měsíců. Za současné situace můžeme mluvit o suchu nahodilém. Jde o období s nepravidelným výskytem, kdy je srážek výrazně méně než normálně. Srážkový deficit provázejí vysoké teploty, nízká poměrná vlhkost vzduchu, málo oblačnosti a větší počet hodin slunečního svitu. Tyto skutečnosti způsobují vyšší celkový výpar z daného území, čímž se dále zvyšuje nedostatek vody. Dále se dělí sucho na meteorologické (menší počet srážek než je v daném období normální), zemědělské (sucho v půdě, plodiny nemají dostatek vláhy), hydrologické (citelné snížení hladin vodních toků), socioekonomické (nedostatek pitné vody pro obyvatele či užitkové vody pro průmysl, hydroelektrárny nemohou pracovat). Zdroj: Prezentace ČHMÚ Brno (2012) |
