MF DNES prostudovala výroční zprávy všech takových firem za léta 2007 až 2009, porovnala je s majetkovými přiznáními zastupitelů a zmapovala tak odměny stovek politiků sedících ve dvou stovkách firem.
Komunální politici z magistrátů třinácti krajských měst si v právě skončeném volebním období rozdělili zhruba 110 milionů korun.
Třeba pražskému zastupiteli Ondřeji Pechovi (ODS) přibylo loni na účtech téměř 1,8 milionu za členství v orgánech tří firem, kam se dostal díky svému působení v pražské politice. Pro srovnání, přímo od magistrátu měl za minulý rok jen 117 688 korun.
Odměny z firem pro politiky nejsou nelegální, ale přesto jsou dlouhodobě kritizované. Hlavně proto, že mohou zpochybňovat politikovu motivaci. Může vznikat podezření, že dobře placenou funkci dostal jako "trafiku" za zásluhy, nebo dokonce jako odměnu za nějakou službu. Není pak jasné, zda pracuje ve prospěch voličů, nebo kvůli pěknému vedlejšímu příjmu.
Jaké odměny mohou brátOndřej Pecha, zastupitel Prahy Jiří Oliva, radní Brna |
Problém si uvědomují i zákonodárci. Už přijali zákon, jenž pobírání odměn za účast v dozorčích radách zakazuje starostům a jejich zástupcům, kteří vedou město na plný úvazek a jsou za to placeni. I tento zákaz se však s využitím díry v zákoně obchází.
Jak zjistila MF DNES, někteří zastupitelé zvládli i několik funkcí. A za každou brali odměny. Například brněnský zastupitel a místostarosta Králova Pole Miloslav Humpolíček (ČSSD) jich měl šest.
Podle veřejně dostupných informací si v městských firmách přivydělává asi 80 tisíc měsíčně. Hovořit na toto téma odmítá. "Nechápu, proč to chcete vědět. To je snad moje osobní věc, kolik vydělávám," zlobil se.
Přes milion korun ročně si tak vydělal i jeho kolega z Prahy a místopředseda ODS David Vodrážka. Ten otevřeně přiznává, že by bez odměn funkci odmítl. "Ručím za hospodaření těch společností celým svým majetkem," obhajuje výši odměn velkou zodpovědností, kterou má.
Finta politiků, jak se dostat k milionům
Statisícové odměny pro zastupitele, kteří sedí v představenstvech a dozorčích radách firem, jež obce spoluvlastní, dlouhodobě kritizuje veřejnost, občanské iniciativy, a dokonce i poslanci.
Ti proto před začátkem roku 2007 schválili zákon, že politici, kteří nevykonávají žádné civilní povolání, plně se věnují práci pro radnici a pobírají za to plat, nemají na odměnu nárok. Jenže to si zastupitelé nechtěli nechat líbit a našli v zákoně skulinku.
Své kandidáty do dozorčí rady či představenstva nejmenuje město, ale schvaluje je valná hromada firmy. Tedy nikoli jako politiky, ale jako soukromé osoby. Co to znamená? Že se na ně zákon nemusí vztahovat a statisícové odměny jim neutečou.
Ještě jednodušší pozici měl třeba odcházející pražský zastupitel a známý kontroverzní bývalý starosta Prahy 5 Milan Jančík (ODS). Na magistrátu totiž není "zaměstnán na plný úvazek", a nedostává tedy plat. Tantiémy za funkci v Pražské energetice jsou pro něj proto jednoduše obhajitelné. Přitom i on byl profesionálním politikem - platila jej radnice Prahy 5.
2,4 milionu za deset schůzí ročně
Paradox je, že o výši odměn pro členy dozorčí rady či představenstva v městských firmách rozhodují sami městští politici. Zpravidla sumu navrhnou a také schválí radní - město je totiž buď jediným, nebo jedním z hlavních akcionářů. Pak návrh předloží valné hromadě firmy, kterou bývá často městské zastupitelstvo.
Abychom byli konkrétní - například Praha navrhla pro členy dozorčí rady Pražské energetiky z řad zastupitelů ČSSD i ODS pětatřicet tisíc korun měsíčně jako přilepšení k platu a ještě další jeden a čtvrt milionu k tomu nádavkem jako roční bonus. Milan Jančík, který po volbách před dvěma týdny v pražském zastupitelstvu skončil, získal nárok na ještě o 750 tisíc vyšší bonus. Sedí totiž v představenstvu.
Nutno připomenout, že za rok se představenstvo firmy sejde zhruba desetkrát a dozorčí rada pětkrát. Politici tvrdí, že členství v orgánech společností neznamená jen účast na schůzích. Musí se prý setkávat s managementem a studovat materiály.
