Lubomír Zaorálek | foto: Petr Topič, MAFRA

Děsí mě nekompetentnost a bezradnost české armády, rozčiloval se Zaorálek

  • 251
Stát musí mít informace o tom, kolik lidí je v případě vojenského konfliktu připraveno zemi bránit, řekl místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Partii Terezie Tománkové. Návrat nějaké formy vojenské služby považuje za potřebné i poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek zkritizoval to, že v dřívější armádní koncepci nebyla o vojenské službě žádná zmínka.

Hosté v pořadu reagovali na nedávný výrok náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Karla Řehky. Armáda podle něho musí investovat do lidského kapitálu, současný personální model je neudržitelný a armáda není naplněná a stárne. Česko proto musí zvážit mechanismus, který by nahradil zálohy, v nichž od zrušení základní vojenské služby každý rok ubývá 40 tisíc lidí.

„Děsí mě nekompetentnost a bezradnost české armády a ministerstva obrany,“ řekl k tématu Lubomír Zaorálek. „Představte si, že před půl rokem se dojednala koncepce výstavby armády, ve které jste nenašli o povinné službě ani zmínku, a za půl rok se vyrazí něco o tom, že by byla povinná služba. To je neuvěřitelná věc, něco takového zavádět. To musíte mít výzbroj, výstroj, výchovu, kasárny, které nejsou.“

Stíhačky F-35 nepotřebujeme, radši postavme těžkou brigádu, řekl Zaorálek

„Vy tu myšlenku podporujete?“ přerušila Zaorálkův výčet moderátorka Tománková.

„Jak můžu podporovat něco, co je předloženo jako výstřel někoho, kdo před půl rokem udělal koncepci výstavby, ve které o tom není ani slovo?“ reagoval Zaorálek. „Co teda ta armáda dělá, když předkládá něco, a za půl rok to popírá? To mě děsí. To musí být připraveno, a ne že se to takto vystřelí. Takhle je to opravdu strašení.“ Armáda podle něj nefunguje systémově, nenabízí stabilitu a jistotu, do které by lidé chtěli přijít.

Na jeho slova reagoval místopředseda lidovců Jan Bartošek. „Máme schopnou armádu připravenou bránit tuto zemi. Vláda činí všechny kroky, aby byla dobře vyzbrojená a vycvičená, a dále naplňuje rekrutační kvóty tak, abychom profesionální armády měli dost. Budujeme aktivní zálohy.“

Armáda potřebuje víc lidí, souhlasí politici. Nad vojenskou službou se neshodnou

„Svět se vyvíjí velmi dynamicky,“ pokračoval Bartošek. „Stejně jako nikdo nepředpokládal, že Rus napadne Ukrajinu, tak otázka toho, když náčelník Generálního štábu říká, že čeká-li nás budoucí konflikt, který bude velké intenzity a velkého rozsahu s nějakou mocností, která bude patrně mít jaderné zbraně, tak v ten moment on definuje pouze to, co nás čeká.“

„Já sám jsem zastáncem toho, že by se měly vrátit povinné odvody, protože stát musí v případě konfliktu vědět, kdo je ochoten zemi bránit, kam se mu dovolá a podobně,“ řekl Bartošek. Se Zaorálkem ovšem souhlasí, že infrastruktura není připravená.

Stíhačky F-35 nepotřebujeme, radši postavme těžkou brigádu, řekl Zaorálek

„Nechali jsme se uchlácholit desetiletími míru, tím, že tohle už nikdy potřebovat nebudeme. Ukazuje se ale, že stát za současné situace musí disponovat informacemi, kdo v případě ohrožení státu je připraven zemi bránit,“ dodal Bartošek.

Na jeho slova znovu reagoval Zaorálek. „Generální tajemník NATO řekl, že je jasné, co po nás chtějí. Vzdušné síly máte perfektní, potřebujeme těžkou brigádu, kterou byste postavili co nejdříve a chránili jí východní křídlo NATO. Já se dozvídám, že těžká brigáda nebude ani v roce 2030. Kde berete ten klid? Koupili jsme letadla, která dostaneme za 11 let. A bůh ví, co s nimi budeme dělat. Kde berete ten klid, když my neplníme, co nám NATO uloží?“ pokračoval Zaorálek.

Návrat vojenské služby je namístě také podle Ondřeje Koláře. „Otázka je, jakou formou by to bylo, na jak dlouho by to bylo,“ řekl poslanec. „Opravdu nevím, jak bychom to udělali. Já si nejsem jistý, že máme zázemí, abychom mohli vrátit nárůst takových výcviků,“ namítl Jaroslav Bžoch (ANO).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video