Ministr Zaorálek odvolal ředitele Národní knihovny. Kvůli řízení a projektům

Ministr kultury Lubomír Zaorálek odvolal ředitele Národní knihovny Martina Kocandu kvůli nesrovnalostem v projektu e-knihovna, který prověřují policie i Bezpečnostní informační služba. Dlouhodobě Zaorálkovi vadí i pomalý postup další fáze rekonstrukce Klementina, pronájmy tam uzavřené či některé neuskutečněné akvizice.

Zaorálkovi vadí i pomalý postup rekonstrukce Klementina, pronájmy či některé neuskutečněné akvizice. Zaorálek novinářům řekl, že o e-knihovně a dalších zakázkách s Kocandou mluvil několikrát. Ministr zpochybnil, že Kocanda se mohl od projektů „oddělit“, jak mu údajně řekl při pondělním rozhovoru. Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.

Vedle IT zakázek Kocanda podle ministra zklamal i v dalších oblastech. „Vadí mi i to, že nepostupuje třetí fáze revitalizace Klementina, že chybí projektová dokumentace,“ uvedl ministr. Dodal, že výhrady ke komunikaci s vedením knihovny mají památkáři. 

„Vedení NK je do sebe uzavřené, nekomunikuje s námi ani s ostatními lidmi v knihovně, nefunguje řízení,“ uvedl Zaorálek. 

Vedením instituce prozatím ministr pověřil dlouholetého zaměstnance knihovny Víta Richtera. Zaorálek ho ve středu uvede do funkce. Na místo po Kocandovi vypíše ministr výběrové řízení.

Vít Richter je s knihovnou spjat téměř celý život. Působí zde od roku 1971 a prošel řadou pracovních pozic. Při zaměstnání vystudoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; v roce 1980 získal doktorát. Po roce 1989 stal ředitelem odboru služeb NK. Později byl odpovědný za výstavbu centrálního depozitáře v Hostivaři (1995). 

Národní knihovna České republiky

• Národní knihovna České republiky je jednou z nejstarších českých veřejných knihoven, spravuje největší knihovní fond v zemi. Sídlí v pražském Klementinu, jejím zřizovatelem je ministerstvo kultury.
• Národní knihovna se v minulosti ocitla ve středu zájmu médií zejména kvůli architektonické soutěži na novou budovu, která měla nahradit nevyhovující prostory Klementina. Na jaře 2007 zvítězil se svým futuristickým projektem architekt Jan Kaplický.
• Knihovna se s nedostatkem místa pro své fondy potýká řadu desetiletí, ovšem až po změně režimu se kritická situace NK stala věcí veřejnou. V roce 1992 proto vláda rozhodla o přidělení areálu bývalého podniku Výstavnictví v Hostivaři. Stavět se začalo v létě 1994 a po 17 měsících, v listopadu 1995, byl objekt předán knihovně, sloužit začal o rok později. Dostavba, ke které se přikročilo po krachu Kaplického projektu, skončila v roce 2012, depozitář byl zprovozněn v březnu 2014.

V roce 1998 se stal ředitelem odboru knihovnictví (nyní Knihovnického institutu), ve stejné době byl také poprvé zvolen předsedou Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Zasloužil se mimo jiné o internetizaci českých veřejných knihoven, prosazoval zájmy knihoven při vyjednávání o nové podobě legislativy. Podpořil například vznik ceny Knihovna roku, jeho prostřednictvím také SKIP vstoupil a podílí se na udělování cen Magnesia Litera. V roce 2010 Richter získal cenu českých knihovníků udělovanou SKIP. 

Dosavadní generální ředitel instituce Martin Kocanda řídil nejvýznamnější knihovnu v zemi od roku 2017, kdy ho jmenoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Kocandovo jmenování vyvolalo tehdy protesty odborářů, podle nichž neměl nový ředitel náležité odborné zkušenosti. 

Martin Kocanda vystudoval teologii, pedagogiku a práva. Od roku 1996 působil jako duchovní, v roce 1998 přešel do Vězeňské služby ČR , kde prošel různými pozicemi. Pak působil v Českobratrské církvi evangelické, poté byl zástupcem ředitele odboru na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. 

GŘ @narodniknihovna M. Kocandu jsem odvolal hlavně kvůli pochybným IT zakázkám,které měly podobné pozadí a byly předražené jako mnou zrušený IT projekt Czechiana. Věřím, že dočasný GŘ V. Richter pomůže situaci v NK stabilizovat. #knihovnuknihovnikum Více https://t.co/SI4BcHAIrR

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) July 21, 2020

Odvolaný ředitel Národní knihovny Martin Kocanda v úterý řekl, že projekt e-knihovny, jenž byl jedním z důvodů jeho konce v čele instituce, sám ukončil. Učinil tak na základě doporučení Garanční rady NK, která je poradním orgánem ministerstva kultury. O cíli projektu v hodnotě téměř 150 milionů korun Kocanda nepochyboval, vzbuzoval v něm prý pochybnosti ohledně zvolené technologie a ceny, řekl Kocanda novinářům. 

„Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. Měl přinést možnosti vzdálené registrace, měl umožnit, aby služby, které v dnešní době musí naši uživatelé fyzicky vyřizovat zde v hale služeb, mohly být poskytovány na dálku. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení,“ řekl Kocanda. 

Proto prý požádal Garanční radu NK, aby se na projekt podívala a vyjádřila se k němu. „Já jsem pak na základě doporučení Garanční rady projekt v této podobě zastavil,“ řekl Kocanda. 

Kocanda také uvedl, že stejně jako jeho předchůdci v čele NK čelil ve své funkci nátlakům různých zájmových skupin. „V poslední době čelím výhrůžkám z různých skupin, nátlakům, bylo poškozeno i moje vozidlo a bylo mi naznačeno, že to souvisí s otázkami IT a snahou skupin se do NK dostat,“ uvedl s tím, že kontaktoval orgány činné v trestním řízení.

Kocanda řekl, že žádné právní kroky ohledně svého odvolání nechystá.