„Opakované odsouzení pro úmyslný trestný čin představuje zcela legitimní důvod pro zrušení pobytu cizince. V případě této recidivující osoby je totiž zjevné, že nesměřuje k nápravě a jeho pobyt v naší zemi ohrožuje bezpečnost státu a jeho obyvatel,“ řekl poslancům ministr vnitra.
„Samotné rušení povolení k pobytu trvá dnes v součtu s navazujícími opravnými prostředky i více než dva roky. A to i v případě, kdy tito cizinci představují pro Českou republiku bezpečnostní hrozbu. Mým cílem není tyto cizince připravit o procesní práva, která jim garantuje náš ústavní pořádek, tedy především o právo obrátit se na nezávislý soud. Ale mým cílem je nastavit celý proces tak, aby se ta doba zkrátila na méně než šest měsíců,“ uvedl Hamáček.
Navrhl, aby se v případech, kdy je cizinci pobyt cizinci rušen kvůli páchání úmyslné trestné činnosti na českém území nebo pokud představuje hrozbu pro veřejný pořádek, věc neprojednávala v odvolacím správním řízení. Cizinec by v případě přijetí Hamáčkova návrhu mohl napadnout rozhodnutí Ministerstva vnitra rovnou žalobou ke správním soudu. A správním soudům by pak byly stanoveny lhůty, ve kterých musí o žalobě rozhodnout.
„Já si myslím, že je zcela legitimní, aby takového byly soudy vyřizovány přednostně,“ uvedl ministr vnitra. Soud by musel rozhodnout do 90 dnů. Stejnou lhůtu pro rozhodnutí, tedy 90 dnů, by měl Nejvyšší správní soud v případě podání kasační stížnosti. V současnosti žádné takové lhůty neexistují.
Povinné integrační kurzy pro cizince
Cizinci budou mít podle vládního návrhu zákona o pobytu cizinců, který ve středu prošel druhým čtením ve Sněmovně, povinnost do jednoho roku od příjezdu do země absolvovat integrační kurz. Návrh počítá i s možností zavést kvóty pro vydávání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výdělečné činnosti v zemi.
Cizincům má povinný integrační kurz pomoci orientovat se v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami České republiky i Evropské unie.
Kurzy by se měly konat v Centrech na podporu integrace cizinců, které budou ve všech krajích. Náklady na zavedení kurzů, jejich poskytování do roku 2020, provoz center a výstavbu jednoho nového centra podklady pro vládu odhadují na 142 milionů korun.
Případné zavedení kvót pro ekonomické migranty vnitro zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů v zahraničí, které povolení vyřizují. Za poslední tři roky se počet žádostí o dlouhodobá pobytová oprávnění za účelem zaměstnání ztrojnásobil ze zhruba tří tisíc žádostí podaných v roce 2014 na více než devět tisíc podaných v roce 2016.
„Kvóty pro ekonomickou migraci budou v praxi primárně využívány pro pracovní migraci, ale budou aplikovatelné i na vstup cizinců na území ČR za účelem podnikání, vyvstane-li taková potřeba,“ napsalo ministerstvo vnitra ve zprávě pro vládu.
