Kontroverzní návrh zákona z dílny poslance ODS Marka Bendy projednávají senátoři již dnes.
Jaké jsou hlavní nedostatky Bendova návrhu?
Hlavní chybu vidím v tom, že se odpovědnost za únik informací z telefonních odposlechů přenáší na novináře. Už dnes je přece pro policisty, státní zástupce i lidi z tajných služeb trestné, když vynášejí odposlechy ven. Novým zákonem stát rezignuje na kontrolu vlastních lidí. Měl by si udělat pořádek v tom, aby státní zaměstnanci odposlechy nevynášeli, ne trestat novináře. Problém je i v tom, že takhle závažnou změnu mediálního práva odhlasovala Sněmovna narychlo a bez jakékoli veřejné diskuse.
Co může výrazné omezení svobody slova přinést?
Jakmile mají být novináři trestáni, vypadá to, jako že se my politici bojíme, co na nás v odposleších vyplave. Zákon je o to nebezpečnější, že v našem státě zůstává část trestních kauz pod politickým tlakem nevyšetřena.
Máte s tím osobní zkušenost?
Když jsem dělal v bezpečnostních složkách (Bublan mnoho let pracoval v BIS a civilní rozvědce – pozn. red.), jednou mi volal šéfredaktor jistého média s tím, že mu člověk od nás přinesl spisy. Byl to závažný případ a můj operativec ho vynesl do médií proto, že měl pocit, že mu jeden z nadřízených brání v práci. Myslel si, že spravedlnost skončí v koši. Tehdy jsem jako šéf zjednal nápravu, ale je vidět, že možnost předat věc médiím je důležitá. Pokud bude policie pracovat tak, jak má, a šetřit kauzy bez ohledu na politické tlaky, pak se nemusí bát, že jí nějaké informace utečou.
V letech 2004 až 2006 jste byl ministrem vnitra. Proč za vás policie neměla podmínky pro vyšetření výbušného spisu Krakatice, který pojednává o prorůstání mafie do politiky?
Já si to trošku vyčítám. Cítil jsem náznaky, že se vyšetřovatelé něčeho bojí nebo že pro vyšetření není vůle z vedení policie. Já sám jsem nikoho neovlivňoval, ale tohle jsem možná podcenil. Když tehdy někdo vyslovil slovo Krakatice, lidé z vedení policie se zatvářili divně, jakože pozor, tohle je citlivé téma. Všichni kolem toho chodili jako kolem horké kaše. Měl jsem tenkrát říct: Něco s tím dělejte a dotáhněte to do konce. Bylo to dané i tím, že jsem tenkrát nevěděl, co přesně ve spisu je, ani jako ministr jsem neměl právo se s obsahem Krakatice seznámit. Když jsem na vnitru skončil, často za mnou policisté chodili a říkali, že mají problémy. Svěřovali se, že mají problémy v kauze Kořistka, v kauze Čunek, že tam byly jasné politické tlaky.
Pokud kriminalizaci zveřejňování odposlechů schválí Senát a ČSSD vyhraje příští volby, budete chtít kontroverzní zákon zrušit?
Zcela určitě ano.
Co by zůstalo tajnéPokud by novináři nesměli zveřejňovat policejní odposlechy, veřejnost by se nedozvěděla třeba o prorůstání mafie do politiky. Takové informace obsahuje hlavně policejní spis Krakatice, který mapoval aktivity šéfa podsvětí Františka Mrázka. Šéf poradců premiéra Miloše Zemana Miroslav Šlouf si Mrázka vodil přímo na Úřad vlády, kde si vyměňovali informace. Dnešní ministr vnitra Ivan Langer a poslanec Vlastimil Tlustý v roce 2000 lobbovali v nejvyšších ekonomických a politických kruzích za zájmy Mrázkova spolupracovníka – podnikatele Luďka Sekyry. Oba dnes tvrdí, že Mrázka neznali a o tom, že stojí v pozadí obchodů, prý neměli tušení. "Kmotr" Mrázek si se svými obchodními partnery povídal i o tom, že některé politiky "zalijí", což byl výraz pro zkorumpování. Jeden z ředitelů Národního bezpečnostního úřadu, Martin Hejl, byl s Mrázkem v intenzivním kontaktu. Předával mu cenné informace ze státní správy. |
