"Přesněji řečeno - máme si mezi svými devadesáti novými pacienty vybrat deset, kteří si léčbu zaslouží nejvíc," konstatoval Jiří Piťha, primář neurologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
"Ostatní mají smůlu, protože na ně pojišťovna nemá peníze."
Piťha je rovněž šéfem jednoho ze dvou největších center v zemi pro léčbu roztroušené sklerózy. "Zásadně jsme to odmítli. Je to nemorální. Podle čeho bych měl vybírat těch deset vyvolených?" rozhořčil se lékař.
"Ano, je to tak. Tedy... hovořilo se o tom jako o jedné z alternativ. Je to choulostivý problém," přiznal Karel Němeček, odborník VZP pro lékovou problematiku.
VZP snížila rozpočet
Pojišťovna seškrtala letošní plán nákupu léků pro nákladné nemoci o 91 milionů korun. Chybějí tak peníze na léky pro léčbu epilepsie, Bechtěrevovy choroby, některých vzácných metabolických poruch, ale hlavně pro lidi s roztroušenou sklerózou. A ti potřebují léky dostat co nejdřív.
Se včas nasazenými léky mají šanci na patnáct dvacet let aktivního života. Bez nich mohou skončit do tří či pěti let na vozíku. "Loni mi nemoc zjistili, letos jsem měl nastoupit léčbu, jenže mi lékaři řekli, že pojišťovna nemá peníze," říká Václav Šára z Liberecka, který má roztroušenou sklerózu.
"Nejsem sám. Jen mně se ozvalo třicet lidí, kteří léčbu nedostali, a tři, kteří ji měli a přestali léky dostávat. Z některých příběhů mě mrazilo v zádech," vypráví Šára.
Dívka svou nemoc tají před blízkými
Mezi odmítnutými pacienty je i pětadvacetiletá dívka z Liberecka, která nemoc dosud tajila před blízkými i v práci. Spoléhala na to, že léčba jí pomůže ještě pár let žít normálně a rodinu od smutné zprávy uchrání. Bez léků se jí záchvaty roztroušené sklerózy utajit nepodaří.
"Momentálně se rozhodujeme, jak zaplatit léčbu jedné dvanáctileté pacientce, ale zatím nedokážu říct, co bude dál," řekla Dagmar Dvořáková, která má ve VZP nákup léků na drahé nemoci na starosti. Právě ona a její kolegové rozhodovali o tom, kde se letošní balíček peněz seškrtá.
"Bylo mi řečeno, že je třeba plán zredukovat o sto milionů korun," hájí se. "Abychom nekrátili na léčbách už léčených pacientů, mohli jsme seškrtat jen 91 milionů. Proč jsme redukci výdajů museli udělat, mi nikdo oficiálně neřekl," dodává Dvořáková.
Shodou okolností zrovna v době, kdy vedení pojišťovny škrtalo výdaje na drahé pacienty, hledalo podobnou sumu na antikoncepci pro ženy. Pojišťovna totiž v rámci konkurenčního boje přispívá pětistovkou ročně ženám od 18 do 35 let na antikoncepční pilulky. Což dělá více než 110 milionů korun za rok.
"Doposud jsme antikoncepci hradili z provozního fondu, což už ale nejde," řekla ředitelka VZP Jiřina Musílková. Ta také slibuje, že peníze na nákladné pacienty se najdou. "Píšeme dopis s žádostí o pomoc na ministerstvo. Je třeba si uvědomit, že nás tyto choroby stojí miliardu a 300 milionů ročně," uvedla.
Těžká nemoc je drahá
Roční léčba člověka s roztroušenou sklerózou přijde na 150 až 250 tisíc korun. Léčba "běchtěreviků" stojí 800 tisíc a léčba jednoho pacienta s Gaucherovou či Fabryho chorobou, což je dědičná porucha metabolismu, přijde až na 6 milionů ročně.
Podle Dagmar Dvořákové by pomohlo, kdyby se léčba výjimečně drahých nemocí platila částečně z pojištění a zčásti ze speciálního fondu ministerstva.
"Ještě se ale nestalo, abychom nezaplatili lidem péči. Kde na to vzít? Bude to zřejmě znamenat, že se zpozdíme v platbách lékařům," vzkazuje ředitelka VZP Jiřina Musílková. Přesto desítky pacientů už víc než čtvrt roku svou léčbu nedostaly.
