Exšéf lidovců na slova ministra reagoval tak, že Hladík podle něj utíká od propadu prefencí vymýšlením pseudokauz. „Na jednání vedení pozván nebyl. Vyloučení má probíhat podle stanov,“ konstatoval Svoboda s dovětkem, že jeho spolustraníci mu nic nevytkli, ani s ním nemluvili. Podle stanov by měl být pozván k vysvětlení svých názorů. Až potom by mělo vedení strany hlasovat.
Mluvčí KDU-ČSL Simon Dytrych informoval, že předsednictvo strany probere návrh na vyloučení Svobody v úterý dopoledne. Hladík také řekl, že dlouhodobě nepovažuje Cyrila Svobodu za lidovce.
„Jeho dlouhodobé názory a směřování neodpovídá politice lidovců a očekával bych, že už dávno nebude členem strany,“ řekl Hladík v ČT. Chce proto předsednictvu KDU-ČSL navrhnout vyloučení Svobody ze strany. Vedení lidovců se podle něj sejde v úterý.
Kdo mluvil pro proruský web, na který uvalila vláda sankce: Klaus i Rajchl |
Při rozhovoru na seznamu nebyli, hájí se Svoboda
Svobodovi, který byl v letech 2001 až 2003 a také 2009 až 2010 předsedou KDU-ČSL a v minulosti zastával také post ministrů vnitra a zahraničních věcí, vyčítá Hladík především názory, které považuje za proruské.
Nelíbí se mu ani Svobodův rozhovor pro zpravodajský web Voice of Europe, který podle zjištění BIS provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby. Webu, který česká vláda zařadila na sankční seznam, poskytli v minulosti rozhovory i někdejší přední čeští politici. Podle Hladíka si měl Svoboda předem zjistit pozadí fungování webu.
„Když jsem poskytoval rozhovor, na žádném sankčním seznamu nebyli, no tečka,“ řekl Svoboda Deníku N. Svoboda také řekl, že mu spolustraníci osobně nic nevyčetli. Spojování záměru s jeho rozhovorem pro web Voice of Europe lze proto podle něj brát jen jako spekulaci. Výroky Hladíka podle něj svědčí o úpadku KDU-ČSL.
Podle volebního modelu agentury Median z března a dnešního modelu agentury STEM by lidovci získali tři, respektive 3,1 procenta hlasů. Pro vstup do Sněmovny je stanovena hranice pěti procent.
