Schůzka byla součástí strategie rodící se vládní koalice, v níž ČSSD a ANO hledají, jak zmírnit dopad církevních restitucí. V listopadu se předseda ČSSD Bohuslav Sobotka setkal se zástupci církví, ale se snahou o změnu restitucí narazil. Poté oznámil vznik komise, která se nyní sešla.
První schůzka, kterou její účastníci označili za informativní, konkrétní výsledky nepřinesla a podle účastníků ani přinést nemohla. Další konkrétnější schůzku si naplánovali na leden.
"Vymezili jsme tři okruhy, kde to vidíme jinak než církve, o tom je třeba se bavit. Je to záležitost objektů na Pražském hradu, záležitost finančních náhrad a principy, které při realizaci zákona o restitucích požadujeme - v otázce vydávání majetku, zveřejňování, co je žádáno a co bude vydáváno a větší informovanost o těch zákonech," řekla zástupkyně ČSSD v komisi, senátorka a místopředsedkyně strany Alena Gajdůšková.
"Bude nás zajímat to, jak účelově budou finanční prostředky poskytované státem směřovány, alespoň v části finančních náhrad (...) Pokud se dopracujeme k tomu, že se na tom dohodneme, tak to takto proběhne," odpověděla na dotaz, zda je možný i scénář, kdy církve dokážou sociální demokraty přesvědčit o tom, že restituce jsou vyjednané, schválené a podepsané správně.
Zástupce ANO Martin Stropnický uvedl, že chce začít jednání z pomyslného "bodu nula". "V minulých týdnech i měsících bylo vysloveno množství poměrně silných výroků, které by mohly narušit vzájemnou elementární důvěru. Bez ní bychom se daleko neposunuli. Myslíme si o celém tématu něco jiného než zástupci církví, ale chceme se dohadovat korektně," uvedl.
Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub ocenil úroveň jednání. "Jsme rádi, že jednání začal na expertní úrovni. Na dalším jednání rádi uslyšíme ze strany účastnících se politických subjektů důvody, proč tento zákon není vnímán jako zcela spravedlivý vůči ostatním restituentům. Sami přineseme souhrn průběhu mnohaletého jednání (o restitucích, pozn. red.) absolvovaného od roku 1996," prohlásil.
Církve by mohly kývnout na dluhopisy
Církve v minulosti daly najevo, že jsou ochotny přijmout část restitucí ve formě krátkodobých státních dluhopisů. Takové řešení se zamlouvá i šéfovi sociální demokracie Bohuslavu Sobotkovi.
Peníze pro církvePeněžní objem restitucí je 59 miliard korun, jejichž výplata církvím bude rozložena do třiceti let. Ve skutečnosti půjde o částku vyšší, protože se má zohlednit inflace. Inflační doložku, kterou Nečasova vláda dohodla se zástupci církví, kritizoval například šéf ANO Andrej Babiš. Kromě peněz má být podle schválených restitucí církvím vydán majetek v hodně 75 miliard korun a v průběhu sedmnácti let postupně klesne na nulu státní příspěvek na platy duchovních. Stát na ně nyní dává necelých 1,5 miliardy korun ročně, příspěvek měl v posledních letech růstový trend. |
Proti případnému zmírňování restitucí se stavějí křesťanští demokraté, kteří se patrně stanou nejmenší koaliční stranou. Zástupci KDU-ČSL se dopolední schůzky neúčastnili.
Do referenda se už ČSSD nehrne
ČSSD už před časem začala couvat od plánu uspořádat na téma restitucí referendum, jak požaduje KSČM (podrobnosti čtěte zde).
"Tím, že byly uzavřeny konkrétní smlouvy s církvemi, tak to omezuje prostor pro redukci církevních restitucí. V případě, že by se některé z nich provedly bez ohledu na příslušné smlouvy, mohlo by to vystavit stát riziku žalob," přiznal předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (více zde).
Přejal tak argumentaci odpůrců referenda, kteří poukazují na to, že restituce schválil parlament a obstály i u Ústavního soudu.
