Skupina palubních techniků se do ČR vrátila v těchto dnech.
„Palubní technici (Crew Chiefs) se vzdělávali v tom, jak připravit leteckou techniku takzvaně v poli a bez jakékoliv možnosti využít pozemní technickou směnu. Rovněž se učili identifikovat závady a odstraňovat je, pokud je to možné,“ popsal trénink kapitán Ondřej Pils, palubní inženýr 221. vrtulníkové letky s tím, že on a jeho kolegové si mohli různé typy poruch vyzkoušet na speciálním trenažéru obou typů vrtulníků.
Čeští piloti už létají s americkými vrtulníky, zatím jen na základně v USA |
V teoretické části kurzu kladli instruktoři důraz zejména na obecnou znalost materiálových částí obou strojů. Ta je totiž podle Pilse klíčovým faktorem pro komunikaci s pozemním technickým personálem při řešení závad vzniklých na letecké technice, zejména pak v odloučení takzvaně na dálku.
Na rozdíl od pozemního technického personálu nemusejí palubní technici znát vrtulník do posledního detailu. Jejich úkolem je umět závadu identifikovat, dobře popsat a konzultovat její charakter s příslušným specialistou dané technické odbornosti. Ten pak navrhne další postup řešení závady.
Výcvik českých letců s novými vrtulníky v USA
Palubní technik a střelec v jedné osobě
V budoucnu by se měly úkoly palubních techniků rozšířit. Na víceúčelových strojích Venom by měli zastávat současně i funkci palubních střelců. Podle velitele 22. vrtulníkové základny však rozhodně nejde o nic převratného.
„I v současnosti prochází palubní technici u platformy Mi-171 střeleckým výcvikem, jedná se nicméně o omezenou formu, která zajišťuje možnost nahrazení palubního střelce pouze v krizových situacích, například zranění palubního střelce během plnění letového úkolu,“ vysvětluje brigádní generál Rudolf Straka.
Pro americkou námořní pěchotu je palubní technik odborníkem na materiálové části vrtulníku a klíčovou postavou při řešení závad během letu a příprav letecké techniky v odloučení. Venom je nadto lehkým víceúčelovým vrtulníkem s omezenou nosností i velikostí prostoru.
Aby tedy byla zajištěna deklarovaná kapacita lidí a nákladu pro podporované pozemní jednotky, musí se s místem ve vrtulníku šetřit. „Proto logicky tuto schopnost plně přebírají palubní technici. Jedná se o lety a bojem prověřený model, který není třeba měnit,“ uvádí Pils.
Výcvik bude pokračovat na mateřské základně
Výcvikové středisko CNATT (Center for Naval Aviation Technical Training) je podle účastníků kurzu vybavené velkým počtem vrtulníků pro praktický výcvik a perfektně vybavenými učebnami. „Po celou dobu se nám věnovali instruktoři, kteří byli s vrtulníky Venom nasazeni v nejrůznějších částech světa a v rozdílných klimatických podmínkách. Takové zkušenosti, byť zprostředkované, jsou pro nás velmi cenné,“ vyzdvihl kapitán Pils.
Česká armáda získá od USA vrtulníky zdarma, šest bojových a dva transportní |
Výcvik bude i nadále pokračovat v České republice za asistence mobilního výcvikového týmu, který by měl v nejbližších měsících dorazit na náměšťskou vrtulníkovou základnu. Američtí instruktoři zde zůstanou zhruba dva roky a budou pomáhat také s přeškolením dalšího létajícího i pozemního personálu, stejně jako s údržbou nových vrtulníků.
První dorazí Viper, Venomy budou následovat
Dodávku prvních kusů bitevníků AH-1Z Viper očekává náměšťská vrtulníková základna letos na jaře, nejpozději v květnu, víceúčelové stroje UH-1Y Venom pak budou následovat, informovalo ministerstvo obrany na svých stránkách. Každý nový vrtulník, který sjede z výrobní linky, musí nejprve převzít americká vláda. Od té si teprve vrtulníky přebírá česká armáda.
Obrana si objednala 4 stroje Viper a 8 vrtulníků Venom. Dohodu o nákupu nových vrtulníků podepsal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se svým americkým protějškem Markem Esperem v roce 2019. Nahradit mají zastarávající bitevníky Mi-24/35 ruské výroby. Několik jich Česko darovalo Ukrajině.
