Podle informací Deníku N to měl být právě Vratislav Mynář, kdo se setkal se zástupci čínské ambasády a objednal si výhružný dopis Kuberovi. Za jeho cestu na Tchaj-wan měly pykat také české firmy, které v Číně působí.
„Kancelář prezidenta republiky si od čínské strany vyžádala (informace), jak bude reagovat, když předseda Senátu pojede (na Tchaj-wan),“ popsal zdroj Deníku N, podle něhož Mynář na velvyslanectví jednal osobně a později tam i volal.
Ostrý čínský dopis pro Kuberu za cestu na Tchaj-wan si měl vyžádat Mynář |
Prezidentův kancléř však ve čtvrtečním prohlášení na stránkách Hradu nařčení popřel. „Kategoricky odmítám, že si Kancelář prezidenta republiky (KPR) měla mým prostřednictvím objednat výhrůžný dopis čínské ambasády bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi. Je to naprostá lež,“ uvedl Mynář a popřel existenci takového dopisu.
„Dokument, který média takto prezentují, není ani oficiálním dopisem, není podepsán a rozhodně není adresován panu Jaroslavu Kuberovi,“ píše Mynář. Podle portálu Aktuálně.cz měl přitom Kubera dostat dopis z čínské ambasády i s přípisem Kanceláře prezidenta republiky na novoročním obědě v polovině ledna. Proti dopisu se následně ohradili mnozí senátoři.
Mynář však popisuje poselství o možném narušení česko-čínských vztahů jen jako součást dokumentů prezidentské kanceláře. „Čína upozorňovala prezidenta i vládu České republiky, že případnou cestou předsedy Senátu na Tchaj-wan bude považovat za hrubé porušení vzájemných smluv. Toto stanovisko se stalo nedílnou součástí dokumentů připravovaných k tématu pro jednání prezidenta Miloše Zemana a nejvyšších ústavních činitelů, ať již 15. ledna 2020 (i za účasti pana Jaroslava Kubery) nebo 11. března 2020,“ stojí dále v Mynářově prohlášení.
Čínský kancléř Mynář. V dopisové kauze ho kritizuje Transparency |
Hradní kancléř popsal své vztahy se zesnulým Kuberou jako přátelské, zveřejnění informace Deníku N za „sprosté a špinavé“. Mynářovo jednání spojované s dopisem však bude šetřit Sněmovní zahraniční výbor, který na příští schůzi kromě kancléře pozval také šéfa zahraničního odboru Hradu Rudolfa Jindráka, čínského velvyslance Čang Ťien-mina a předsedu Senátu Miloše Vystrčila.
Nejvyšší ústavní činitelé v březnu zdůraznili, že Česko i jeho představitelé mají právo na nezávislé rozhodování v zahraniční politice. Potvrdili i zájem rozvíjet ekonomickou a kulturní spolupráci s Tchaj-wanem, podle nich to nezpochybňuje politiku jedné Číny, kterou Česko zastává. Vystrčil ale neuspěl s návrhem, aby Česko požádalo o výměnu čínského velvyslance.
