Po dvou volebních obdobích dostala u nás šanci vládnout pravice. A už po roce a půl tuto důvěru prohospodařila: v zemi není více svobody, morálky, prosperity ani menší dluh. Pravice otevřela bránu populistům, přitom se hraje o demokratické vládnutí jako takové, píše politolog a pedagog Lukáš Valeš.
Byl devátý říjen roku 2021. Den slavného vítězství české pravice ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podle řady komentářů a vůdců nových vládních stran se navíc zdálo, že nešlo jen o prosté střídání jedné vládní garnitury jinou, jak to u běžných demokratických voleb bývá, ale doslova o gigantický, vpravdě světodějný střet Dobra (tedy stran budoucí pětikoalice) a Zla, jež symbolizoval vrchní satanáš Andrej Babiš a další pekelníci z hnutí ANO. Téměř to vypadalo, že jsme se dožili druhé sametové revoluce. Zlo bylo na hlavu poraženo a Dobro, ztělesněné Petrem Fialou, vyslalo jasný signál o svém vítězství.
Státní dluh narostl do takových výšek, o kterých se Aleně Schillerové ani nezdálo. A Česko vyhrálo první cenu v soutěži o nejrychleji se zadlužující zemi v EU. Gratulujeme!
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
