Vláda hledá pomoc u komunistů i ODS

  • 22
Potíže Špidlovy vlády narůstají. Tomáše Vrbíka, který vystoupil z vládní Unie svobody, v pátek následoval i jeho kolega Marian Bielesz. Hlasy obou poslanců by vládě mohly chybět už při úterním hlasování o zákonu o nájemném.

Vrbík už oznámil, že pro něj hlasovat nebude a ani neodejde z hlasování. Podobná situace by se mohla opakovat i u dalších důležitých zákonů. Vláda hodlá problém řešit vyjednáváním s opozicí.

Marian Bielesz krátce po svém odchodu ze strany řekl, že nechce zničit Špidlovu vládu. "Nechci, aby padla," řekl. Opoziční ODS podle Tlustého zatím nepočítá s tím, že by zkusila vyslovit vládě nedůvěru. "Dokud to není zřejmé, že vláda ztratila většinu, tak to nemá cenu," tvrdí Tlustý.

Také premiér Špidla po pátečním jednání nejužšího vedení ČSSD řekl MF DNES, že debata o změně vlády by podle něho byla předčasná. I kdyby koalice většinu ztratila, vláda za účasti ČSSD by mohla pokračovat.

"Jsme připraveni naplnit svou úlohu v jakémkoli uspořádání," prohlásil. "K jednotlivým zákonům je možno získat podporu někde u ODS, jinde u KSČM," řekl včera předseda sněmovny Lubomír Zaorálek.

O jednání jak s ODS, tak s komunisty včera hovořil i šéf poslanců ČSSD Petr Ibl a místopředseda strany Zdeněk Škromach. "Ne všechno z vládní kuchyně je pro opozici nepřijatelné," míní Škromach.

"Pokud nás o jednání požádají, jednat budeme," řekl šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Vládní zákon o nájemném je však podle něho pouhé provizorium a nepřináší skutečnou deregulaci nájemného.

Jednání s ČSSD se nebrání ani komunisté, ale jejich šéf Miroslav Grebeníček si klade podmínky. "Ve hře je řada našich pozměňovacích návrhů. A musí to být projednáno na úrovni předsedů ČSSD a KSČM," vybídl k jednání premiéra Vladimíra Špidlu.

Podle koaličních dohod by měl zákon umožnit zvýšení nájmů třikrát o deset procent, poprvé letos v červenci.

Vládě už opozice "tiše" pomáhala
Stojedničková vláda Vladimíra Špidly se drolí, ale významní politici sociální demokracie jsou v klidu.

"Náš hlavní cíl je prosadit v parlamentu naše představy. A je samozřejmé, že k tomu někdy potřebujeme pomoc opozice," tvrdí šéf sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD. Sociální demokraté se včera na jednání grémia strany dohodli, že dokud nebude při hlasování v parlamentu jasné, co vlastně budou Vrbík a Bielesz dělat, není důvod hledat jinou formu vlády.

"Jsme připraveni prosazovat naše koncepce v jakékoli vládní geometrii," prohlásil premiér Vladimír Špidla. Podle něho posilování KSČM nehrozí. Pro Špidlovu vládu by pomoc opozice nebyla žádnou novinkou.

Například loni v prosinci prošel vládě rozpočet na příští rok přesně tolika hlasy, které vláda při tomto hlasování potřebovala. O rozpočtu nehlasoval právě Vrbík, ale od komunistů si "odskočil" Jaromír Kohlíček.

"Dohodli jsme se na vypárování, dodržování podobných dohod považujeme za základní slušnost," tvrdil po hlasování šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. Podobně pomohla vládě přehlasovat veto prezidenta Václava Klause k zákonu, který zvýšil odvody živnostníků na zdravotní pojištění, Jitka Gruntová z klubu KSČM.

Třetí příklad z tohoto týdne. Sedmnáct komunistů pomohlo vládě schválit zákon, kterým bude vyhlášena síť chráněných území v zemi. Řada sociálních demokratů pro něj nehlasovala. "Když se podíváme na programy ČSSD a KSČM, tak je tam asi šedesátiprocentní průnik," řekl MF DNES šéf komunistů Miroslav Grebeníček.

Naopak na pomoc ODS mohla vláda spoléhat při vysílání zahraničních vojenských misí, když se proti postavila část poslanců ČSSD. Pro vyjednávání s opozicí, když to bude třeba, se včera vyjádřil i místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

"Nemáme žádnou pevnou dohodu, vždy je to individuální," zdůraznil. Zároveň dodal, že když nyní v parlamentu neprojde některý důležitý koaliční návrh kvůli poslancům Vrbíkovi či Bieleszovi, musí to mít pro unionisty "tvrdé důsledky".

Pokud by podle dodatku koaliční smlouvy musela unie vládu opustit, měla by tolerovat v parlamentu koalici ČSSD s lidovci. "Byla by to daleko lepší varianta, než je současná situace," tvrdí Vrbík. Vedení unie tuto variantu zatím nepřipouští.

V létě 2002 při sestavování vlády ji přitom neúspěšně prosazovala unionistka Hana Marvanová. "Pokud bude Vrbík postupovat proti vládě, tak jak avizuje, tak má Unie svobody k této variantě docela blízko," řekl k tomu Škromach.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video