Vláda rozhodla o rozšíření rady o zástupce běloruské a vietnamské menšiny na návrh předsedy rady, ministra zahraničí v demisi Karla Schwarzenberga a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové.
Obě komunity usilovaly o oficiální uznání několik let. Bělorusy bude v radě zastupovat Adam Kalita z občanského sdružení Pahonia, Vietnamce Huu Uyen Pham z občanského sdružení Van Lang.
"Obě komunity o to žádaly tuto vládu na začátku jejího mandátu a považuji za dobré znamení, že to na konci jejího mandátu vyvrcholilo schválením. Můžou se podílet na tvorbě národnostně menšinové politiky a radit vládě. Považovala jsem za neúnosný stav, že jejich zástupci nebyli členy rady vlády, protože jsou tam reprezentovány i méně početné národnostní menšiny," řekla iDNES.cz Šimůnková.
Národnostní menšiny v ČRBulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Slováci, Srbové, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Ukrajinci, Vietnamci, Bělorusové. |
Zástupci menšin hodnotí aktuální krok vlády s nadšením. "Máme samozřejmě obrovskou radost. Určitě to přispěje k integraci vietnamské menšiny v České republice. Už jsme moc nevěřili, že vláda v demisi udělá takové rozhodnutí. Bude to mít ohromný ohlas uvnitř naší komunity a přinese nám to spoustu kladných věcí," řekl iDNES.cz mluvčí Svazu Vietnamců v ČR Nguyen Trung Ha.
"Běloruská menšina bude mít nyní lepší možnosti integrace, rozvoje kultury a především jazyka," sdělil iDNES.cz zástupce běloruské menšiny Vitali Tsimoshchanka. "Já osobně vítám tu možnost, že vedle základního vzdělávání v českém jazyce bude mít můj čerstvě narozený syn možnost navštěvovat kvalitní kurzy běloruštiny," dodává Tsimoshchanka.
Status národnostní menšiny komunitám umožňuje více rozvíjet jejich kulturu, tradice a především jazyk. V obcích s výrazným zastoupením Vietnamců či Bělorusů by se jejich děti mohly učit ve vietnamštině, respektive běloruštině. Oficiální postavení také členům menšiny zaručuje používat svůj jazyk ve styku s úřady i před soudy.
Menšiny musí splňovat dvě základní podmínky. Jejich komunity musí v českých zemích historicky působit (přesná doba není stanovená), a mít dostatečný počet příslušníků s českým občanstvím (rovněž není upřesněn). Rada vlády si na několika svých posledních jednáních ujasňovala, zda Vietnamci a Bělorusové tyto požadavky naplňují. Výhrady k jejich přijetí měli zejména zástupci ministerstva vnitra.
Vietnamci zde žijí od komunismu, česko-běloruské vazby trvají už stovky let
Stát dosud uznával dvanáct národnostních menšin. K rozšíření jejich počtu není potřeba měnit zákon, výčet menšin je totiž uvedený pouze ve statutu rady vlády. O jeho úpravě hlasují členové rady, což jsou zástupci již uznaných menšin a státních institucí. Nakonec dokument schvaluje vláda.
Vietnamci přicházeli do Československa zejména kvůli studiím v době normalizace, jejich migrace výrazně pokračovala po roce 1989. V České republice jich žije legálně kolem 65 tisíc.
Bělorusové mají na české země vazby již od 16. století. Velká běloruská vlna emigrace do Československa nastala ve 20. letech minulého století kvůli nástupu bolševiků. Další výrazné přistěhovalectví probíhá v posledních dvaceti letech. V současnosti žije v Česku několik tisíc Bělorusů. Přicházejí sem především z ekonomických a politických důvodů, výraznou část komunity představují studenti.
"Nemyslím si ale, že by se uznání Bělorusů jako oficiální národnostní menšiny mohlo promítnout na jejich počtu. Aktuálně žije v České republice asi pět tisíc Bělorusů a to je zhruba stejný počet jako kdykoli v historii," míní Tsimoshchanka.
