Zdravotnická technika
Vojenské zdravotnictví je kapitolou samo o sobě. Takzvaná praporní obvaziště měla k dispozici různé prostředky. Zodolněná technika by pak byla používána zejména v bojových podmínkách, ale i při zahraničním nasazení.
Příkladem je OT-64 ZDRAV - sanitní provedení obrněného transportéru OT-64 (SKOT). Motostřelecká jednotka v Domažlicích jej používala od roku 1975. Oproti svému předobrazu byla demontovaná věž a interiér uzpůsoben pro práci lékaře. Tento bezmála padesátiletý transportér přepravil až pět raněných.
Oproti tomu KOT-ZDR PANDUR II 8×8 CZ je moderním prostředkem dnešní doby. Zdravotnický transportér je schopen následovat bojové jednotky a identifikovat raněné ve dne i v noci a za snížené viditelnosti a to s vnitřním komfortem, který zahrnuje výkonnou klimatizaci či topení.
Pandur, stejně jako OT-64, dokáže překonávat i vodní překážky a pojme až osm raněných. Armáda kolové obrněné transportéry Pandur v různých verzích objednala v roce 2009. Za 107 vozů zaplatila tehdy vláda necelých patnáct miliard korun.
Výrazný posun je znát i v případě „běžných“ sanitních vozů. Jedním z nejdéle používaných byla takzvaná Buchanka, respektive UAZ 452 ZDRAV. Skvělá průchodnost terénem a poměrně jednoduchá konstrukce, včetně motoru, umožňovala opravy doslova na koleně. Hůře na tom byl ale vnitřní prostor, komfort pro raněné, ale i posádku. O klimatizaci nemluvě.
LZTOP IVECO je oproti Buchance zcela jiný svět. Komfort, klimatizace, obrovský vnitřní prostor, který umožňuje i to, aby se lékař ve voze postavil.
IVECO je skoro o metr a půl delší a přesně o metr vyšší, než historický předchůdce. Italský vůz pak disponuje i hákem, tažným zařízením, projede i středně těžkým terénem, ale to vše se podepisuje i na hmotnosti 6200 kilogramů bez posádky.
Buchanka vážila výrazně pod dvě tuny. Armáda má devatenáct těchto vozů, jeden stál zhruba jedenáct milionů korun.
O zbrojařský veletrh je kvůli válce rekordní zájem, firmy museli odmítat |
