Pane profesore, myslíte, že za pět měsíců už vás budeme oslovovat pane prezidente?
Já to nedovedu říct, protože vlastně jsem oficiálně ještě ani nebyl nominován. O tom se zatím jen mluví.
Jak si vysvětlujte, že si na vás politici vždy vzpomenou, když už nevědí kudy kam? Loni po volbách jste měl být premiérem, teď zas prezidentem...
Vždy mě vytáhnou jako králíka z klobouku, když se zdá, že se nemohou dohodnout na nikom lepším. Já si to vysvětluji tím, že jak nejsem v politice zaangažovaný, nejsem homo politicus, člověk politický, tak se zřejmě politické strany na mně nejlépe shodnou.
Nejste homo politicus, ale zároveň jste ochoten se o post prezidenta ucházet. Proč vlastně?
To je výzva, samozřejmě. Když je člověk osloven do takhle vysoké funkce, je to pocta. To je jasné.
Abyste byl zvolen, musí vás volit ČSSD, komunisté, lidovci i zelení. Jak chcete přesvědčovat na jedné straně komunistu Grebeníčka, na straně druhé liberála Bursíka?
První krok nemohu udělat já, ale ty politické strany. Musí se dohodnout na jednom společném kandidátovi, jinak si nedovedu představit, že do toho někdo vůbec půjde. Já rozhodně ne. Jde mi o to, abych byl důstojným kandidátem, abych měl reálnou šanci uspět. To znamená, že politické strany mě skutečně chtějí a budou prosazovat.
Jaké by pro vás jako člověka, jemuž komunisté pronásledovali otce, bylo jít dnes za komunisty a žádat je o podporu?
Ne ne. Já nebudu žádat o podporu nikoho. Pokud budu skutečně navržen, převezmu iniciativu a klidně obejdu všechny strany. Budu jim jen vysvětlovat své názory, nic víc. Včetně poslanců za KSČM.
To abyste u opozičních komunistů a ČSSD nedávno schválené reformy kritizoval, u vládních lidovců a zelených je zas vychvaloval. Jak se vám vlastně ty reformy líbí?
Můj tatínek mě učil jednu věc: když něco chceš a nemáš na to, tak je jednoduché řešení – prostě si to nekoupíš. A já se tím celý život řídil. Já jsem si nikdy na nic nepůjčil peníze, já bych kvůli tomu nespal. Nikdy jsem neměl dluhy. Myslím, že stát podobně jako rodina na dluh žít nemůže. Jenže u nás se žije nad poměry. Takže já s ministrem financí Kalouskem souhlasím s tím, že dluhy se musí snižovat. Jestli se teď snižují správně, to nevím. Těch černých děr je moc. Těch sociálních podpor lidem, co nechtějí pracovat a mohli by, je moc.
No, až tohle od vás uslyší komunisté a sociální demokraté... Asi od vás budou chtít spíš slyšet kritiku reforem.
To je možné, že to čekají. Ale já jim řeknu tohle. Ten příměr, když na něco nemám, tak si to nekoupím, já ctím. To by měl dělat i stát, ale nedělá. Tady se rozhazuje a rozhazovalo se. Administrativa, byrokracie narůstá, něco by se s tím mělo dělat. Stát musí žít skromněji.
Koho vlastně volíte? Jste napravo, nebo nalevo?
Koho volím, si nechám pro sebe. Jsem liberální člověk. Žil jsem ve Spojených státech a v různých dalších zemích. Osobní svoboda a odpovědnost sama za sebe je pro mě strašně důležitá. Já si myslím, že v českém národě toho moc není.
Víte, že už teď část lidovců vůči vám má výhrady.
Ano, mají dvě výhrady. První je, že jsem nepolitický typ, že jsem neprůhledný. A zadruhé: nelíbí se jim moje profese, že jsem genetik. Oni křesťané nemají rádi molekulární genetiku. Možná to bude vadit i zeleným. To, co tady vidíte v laboratořích, to je vlastně hraní si s geny.
Se současným prezidentem Václavem Klausem se znáte. Jak spolu vlastně vycházíte?
Já nemohu říct, že se s ním znám. Samozřejmě jsem s ním jednal, a když se potkáme, tak si podáme ruce a prohodíme pár slov. Podle mého názoru v našem ústavním pořádku je prezident nadpolitický, nadstranický. Měl by být spíš státníkem než politikem. Rozhodně si myslím, že není nejlepší průpravou pro prezidenta partajní politika.
Klaus podle vás nadstranický není?
I on je nadstranický. Samozřejmě ale má nějaké názory a ty jsou podobné s ODS, vždyť on tu stranu založil, to je přece logické.
Chcete být aktivní prezident, jenž často vetuje zákony, uděluje milosti nebo odmítá jmenovat soudce?
Já bych daleko víc respektoval vládní politiku. Daleko víc bych se snažil spolupracovat s vládou. V našem ústavním systému vlastně prezident není zapotřebí. Jeho pravomoci by se velice snadno oželely, mohly by se dát Senátu nebo nějak rozdělit. Ale prezident u nás má jeden význam: lidmi je vždy akceptován jako něco důvěryhodného.
To bylo paradoxně i za komunistů, a to byli prezidenti nedemokraticky zvolení – a přesto měli velkou prestiž. Kupříkladu Antonín Zápotocký byl velmi populární, chodil mazat karty do hospody. Zřejmě tu přetrvává důstojnost z dob Masaryka.
Nakonec pár otázek, na něž prosím odpovězte ano – ne. Jste pro umístění amerického radaru v Česku?
Ano. Pokud bude součástí NATO a pokud se případné negativní vlivy budou kompenzovat lidem v okolí.
Legalizace eutanazie.
Ne. Myslím, že spíš bychom měli jít směrem kvalitní medicíny, která zajistí důstojný odchod ze života.
Kaplického knihovna v Praze.
Ne. Stavět dneska takhle veliké knihovny je anachronismus, neodpovídá to vývoji počítačové doby.
Já bych si představoval něco skromnějšího, nic tak megalomanského.
