„Situace se postupně zhoršuje,“ řekl na úvod tiskové konference po zasedání Ústředního krizového štábu Jan Hamáček a dodal, že v poměru k počtu nakažených a hospitalizovaných jsou zatím čísla příznivější než minulý rok.
K plošnému testování by zatím dojít nemělo. „Kdyby se situace zhoršovala, tak dojde k rozšíření míst, kde je potřeba prokázat bezinfekčnost,“ sdělil Hamáček. Hlavní je podle Hamáčka očkování. „Je to jednodušší cesta než platit za testy,“ uvedl ministr vnitra. Vyzdvihl také masivní zájem o očkování po oznámení konce proplácení preventivních testů pojišťovnou.
„Vakcín je dostatek, v dodávkách nehrozí komplikace,“ ujistil Hamáček. Na zasedání krizového štábu probírali také příjezdový formulář, ten bude zachován i po rozhodnutí soudu o zrušení povinnosti. Ministerstvo zdravotnictví ho ale musí lépe odůvodnit.
Na pracoviště jen s potvrzenou bezinfekčností, zvažují ministerstva
Hamáček po jednání krizového štábu dále uvedl, že ministerstva zvažují úpravu zákonů tak, aby zaměstnanci neočkovaní proti covidu či bez testu nebo jiného dokladu o bezinfekčnosti nemohli na pracoviště. Podle něj by „italský systém“ zvýšil zájem o vakcinaci.
Možnost změny zákoníku práce posoudí ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna by měla fungovat tak, že zaměstnanec bez dokladu by nemohl na pracoviště, překážka by byla na jeho straně.
„Povinnost předložit by přešla na zaměstnance včetně úhrady nákladů,“ uvedl Hamáček. Připomněl, že od listopadu preventivní testy na covid-19 budou mít hrazeny ze zdravotního pojištění už jen děti a mladí do 18 let, dále lidé s alespoň jednou dávkou vakcíny proti koronaviru a ti, kdo se nemohou nechat naočkovat.
Úprava zákonů, podle níž by zaměstnanci neočkovaní proti covidu či bez testu nemohli na pracoviště, by podle zástupců firem paralyzovala chod země. Řekl to v reakci na zvažovaný návrh mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Tak zásadní krok by stát měl podle něj nejprve důkladně projednat se zaměstnavateli, aby znali parametry tohoto záměru.
„Neumíme si představit, že by stát vybraným lidem zakázal pracovat. Výpadek stovek tisíc zaměstnanců z pracovního procesu by s jistotou paralyzoval nejen ekonomiku, ale chod celé země,“ uvedl Diro.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ale následně prohlásil, že povinnou bezinfekčnost na covid-19 pro zaměstnance, kterou zmínil Hamáček, rada vlády pro zdravotní rizika v pondělí vůbec neřešila a ani Hamáček toto téma nevznesl.
„V tuto chvíli jsme to neprojednávali. Nevím, jestli byl pan Hamáček připojen na radě vlády, která byla on-line, ale že by tam toto téma vznesl, to tam nezaznělo,“ řekl v reakci na Hamáčkovo vyjádření ministr zdravotnictví. Následně ale Vojtěch přiznal, že je to jedna ze zvažovaných možností.
Premiér Andrej Babiš po pondělním jednání vlády uvedl, že se tuto středu kvůli návrhu kontrolovat bezinfekčnost na covid u zaměstnanců sejde tripartita. Babiš chce znát stanovisko zaměstnavatelů a odborů.
Podle Babiše se na této možnosti ministři neshodnou. „Já si na první dobrou nemyslím, že je to dobrý nápad, protože nebylo definováno jak často (kontrolovat). Já souhlasím, že v situaci, kdy nejsou lidi na práci, tak to může být problém,“ řekl premiér.
Proti byl podle premiéra například ministr zemědělství Miroslav Toman. „Nedovedu si, že bychom neočkovaným řekli, aby nechodili do práce,“ řekl na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády ministr zemědělství Miroslav Toman.
Hamáček také potvrdil, že vláda znovu navrhne normu, která má dát policistům a strážníkům obecné právo dodržování restrikcí kontrolovat a řešit porušení povinností jednotlivců, podnikatelů i firem pokutou na místě. Návrh už jednou neprošel Senátem a Sněmovna neměla dost hlasů k přehlasování veta.
Hamáček uvedl, že o zařazení předlohy na jednání vlády ho požádal premiér Andrej Babiš. Poznamenal, že se uvidí, jak se s návrhem popasuje nová Sněmovna.
Testovat se bude ve školách osmi okresů
Primárním tématem zasedání krizového štábu bylo plošné testování ve školách, které proběhne 1. a 8. listopadu. Týkat by se mělo okresů, kde je týdenní přírůstek nových případů vyšší než 300 na 100 000 obyvatel. Podle nynějších dat o epidemii by se to podle Hamáčka mělo týkat osmi okresů, ministerstvo zdravotnictví ale situaci vždy jednou týdně vyhodnotí.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha rozhodnou data z předchozí neděle, protože je třeba týden na přípravu testování. Další okresy mohou přibýt do druhého kola testování 8. listopadu, pokud se tam situace zhorší.
Ministři konkrétní okresy nejmenovali, z dat ministerstva zdravotnictví ale vyplývá, že více než 300 případů na 100 000 obyvatel za týden, což bylo stanoveno jako hranice, bylo dosaženo v deseti okresech. Jsou to Prachatice, České Budějovice, Opava, Šumperk, Prostějov, Ostrava-město, Brno-venkov, Karviná, Šumperk a Olomouc.
| Okres | Sedmidenní incidence |
|---|---|
| Ostrava-město | 416 |
| České Budějovice | 412 |
| Prostějov | 376 |
| Brno-venkov | 347 |
| Prachatice | 339 |
| Přerov | 328 |
| Opava | 324 |
| Karviná | 305 |
| Šumperk | 305 |
| Olomouc | 300 |
Hamáček také řekl, že požádal ministerstvo zdravotnictví, aby odhadlo, kolik testů na covid bude do konce roku potřeba. Pokud to bude nutné, správa hmotných rezerv dokoupí další. Aktuálně jich má v zásobě asi 2,6 milionu testů, podle dřívějších informací MŠMT by to na tři kola plošného testování zřejmě nestačilo.
Rumunsko žádá o pomoc
Hamáček poukázal na fakt, že situace se zhoršuje napříč Evropou. „Špatná situace je v Lotyšsku, kritická v Rumunsku, které žádá o zahraniční pomoc,“ sdělil Hamáček. Podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Česko Rumunsku pomůže hlavně dodávkou kyslíku.
Naposledy štáb zasedal 6. října, a původně mělo být další zasedání až
3. listopadu. „V případě potřeby může předseda Ústředního krizové štábu svolat jednání i v dřívějším termínu, zejména jako reakci na aktuální informace o epidemické situaci související s onemocněním covid-19,“ uvedl Ondřej Krátoška z tiskového odboru ministerstva vnitra v polovině října.
Krizový štáb kabinet poprvé aktivoval loni v březnu, kdy se jeho předsedou stal pozdější ministr zdravotnictví Roman Prymula. Po dvou týdnech vedení štábu převzal vicepremiér Jan Hamáček, činnost pak štáb ukončil 11. června.
Vláda projedná opatření proti covidu, respirátory jsou uvnitř povinné |
Obnoven byl znovu pod Hamáčkovým vedením loni 21. září při další vlně epidemie. V zimě a na jaře se scházel každý týden, později přešel na 14denní režim. V červenci Hamáček uvedl, že schůzky budou zhruba jednou za měsíc.
V neděli přibylo v Česku dalších 1 823 potvrzených případů koronaviru. Je to více než dvojnásobek ve srovnání s předchozí nedělí a nejvíc za druhý víkendový den od začátku dubna.
Přibylo 1823 nakažených, oproti předchozí neděli víc než dvojnásobek |
Dál roste i počet hospitalizovaných včetně pacientů ve vážném stavu. Nemocniční péči na konci víkendu potřebovalo 885 lidí s nemocí covid-19, z toho těžký průběh má 131 z nich. Minulou neděli bylo v nemocnicích 526 nakažených a ve vážném stavu 91. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
