"Ustanovení paragrafu 5, písmeno i ve slově 'spravedlivé' zákona číslo 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů se ruší dnem vyhlášení nálezů ve Sbírce zákonů," oznámil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Samotný zákon ale zůstává v platnosti (více o rozhodnutí soudu čtěte zde).
Citovaný paragraf vyjmenovává majetkové křivdy. Písmeno říká, že mezi ně patří také znárodnění nebo vyvlastnění bez vyplacení spravedlivé náhrady. Rozhodnutím Ústavního soudu ale slovo "spravedlivé" ze zákona zmizí.
"Z toho, co zatím o rozhodnutí vím, se mi zdá, že je to spíše ve prospěch státu než církve," domnívá se právník Jan Kysela o první části rozhodnutí Ústavního soudu.
"Když je v zákoně slovo 'spravedlivé', můžete se přít o to, zda náhrada taková byla, či nikoliv. Když v zákoně toto slovo není, tak se nemáte o co přít. Když náhrada byla vyplacena, nyní církev nedostanete nic. A to ani v situaci, kdy předtím dostaly náhradu třeba ve výši desetiny vyvlastněného či znárodněného majetku," popisuje se Kysela.
Ústavní soud zatím své rozhodnutí odůvodňuje. Rychetský avizoval, že čtení zdůvodnění bude trvat několik hodin. Každé dvě hodiny bude v jednání přestávka.
Politické námitky ze zákona protiústavní normu neudělají
Kyselu verdikt nijak nepřekvapil. "Nepředpokládal jsem, že by zákon Ústavní soud zrušil, protože mně nepřipadl protiústavní. To znamená, že proti němu je možné vznášet celou řadu politických námitek, patrně i právních, ale ty námitky mi nepřipadaly takové, že by měly dát dohromady obraz protiústavnosti," řekl iDNES.cz Kysela.
Změna zákonaZnění dotčených částí zákona, podle kterého dostanou majetek a finanční vyrovnání církve: § 5 Skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném (...) i) znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu (...) |
"Je to úleva, že už se nic nebude protahovat. Že zkrátka je to uzavřená kapitola, protože za těch šest let, co jsem se v tom pohyboval, jsem si užil opravdu leccos," komentoval verdikt Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví.
"Druhou věcí samozřejmě je, co všechno rozhodnutím Ústavního soudu začíná. Jaké komentáře bude muset člověk slyšet a čemu bude muset čelit. Ale s tím se musí počítat vždy, když se směřuje k nějakému řešení, které se ne každému líbí," doplnil.
Zdůraznil také, že to, co se dělo ze strany politiků při veřejném jednání Ústavního soudu, nebylo důstojné. "A soud toto nejspíš také vzal v potaz," tvrdí Ruml.
Co bude rozhodnutí Ústavního soudu znamenat, zatím nechce předjímat. "Ale ono se zestátňovalo a slibovalo se, že to bude nahrazené, ale samozřejmě se nenahradilo nikomu nic, takže vypuštění slova by se církví a náboženských společností nemuselo příliš dotknout," doplnil Ruml.
Připomněl také, že restituce se netýkají majetku, který je součástí intravilánu obcí a měst. "Kdyby třeba církev měla pozemek na Václaváku, tak nic nedostane, protože obec není povinná osoba," tvrdí. Připouští, že sice existuje možnost za majetek vyplatit finanční náhradu. "Ale otázka je, jestli je opravdu veškerý majetek zaúčtovatelný. Hodnoty toho, co je součástí intravilánu, dneska už nejdou ani spočítat, proto jsme už na začátku říkali, že jde o kompromis," tvrdí Ruml.
Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, částka přitom bude navýšena o inflaci. Zároveň bude stát snižovat příspěvky na platy duchovních. Po třech letech se začne částka, která je nyní necelých 1,5 miliardy korun ročně, snižovat o pět procent ročně až na nulu.
